Články / Reporty

Metronome: Nejenom mladí a krásní

Metronome: Nejenom mladí a krásní

Martin Řezníček | Články / Reporty | 25.06.2017

Druhý den festivalu. Vyhrabat se z postele nebo ze spacáku, zmobilizovat síly a stihnout začátek programu v jednu po obědě někdy stojí nadlidské úsilí. Dusný letní den to nijak neusnadňuje.

S dalšími asi čtyřiceti lidmi se bavíme ve stanu nad hejskovstvím Jakuba Kaifosze ve vtělení Lazer Vikinga a chvílemi si lámeme hlavu, jestli si z nás jenom dělá srandu nebo některé průpovídky jako např.: „Díky všem, co jste včera přišli na Stinga,“ myslí aspoň trochu vážně. Utahuje si ale i sám sebe, když se chvástá, že píseň, co jsme právě slyšeli, je ta nejlepší, jakou na festivalu uslyšíme – aspoň v tuto chvíli – a ujišťuje se, jestli proti nim nikdo v programu nehraje. Když ale spustí, jeho osobitý (a trochu opičácký) pěvecký projev i kytarové schopnosti jasně dokazují, ža jako rock'n'rollový písničkář nemá široko daleko žádnou konkurenci; stejně jako ji nemá v oprašování stále dobrých R&R vykopávek, jako třeba Whole Wide World od Wreckless Erica.

Zklamáním festivalu byli Blood Red Shoes. Odevzdaný výkon zpěvačky a kytaristky Laury-Mary Carter se snažil komunikací s publikem zachránit aspoň sympatický bubeník Steven Ansell, jenže ho nebylo moc slyšet. The Pretty Things na New stagi, se kterými se půl hodiny překrývali, by si je jednoduše namazali na bagetu. Energií nabití sedmdesátníci svým charismatem a strhující zábavnou show dokázali, že není nutné být mladý a krásný, if you wanna rock 'n' roll.

Poté už se na Metronome stagi schylovalo k nejočekávanějším vystoupením sobotního programu: Young Fathers a Kasabian. První jmenovaní upoutali už svým vystajlovaným zevnějškem (viz fotogalerie), a když se pak po bubenickém intru rozjely beaty a tři hlasy rapperů/zpěváků, hudební zážitek převálcoval ten vizuální. Striktní show, žádné úsměvy, jen zvířecí maskulinní síla – svaly, tance a překrvené hlasivky. Young Fathers jsou zvyklí na větší publikum a bylo s podivem, jak snadno se dalo dostat do prvních řad. Jako by účast na soundtracku k T2: Trainspottingu a Mercury Prize 2014 nebyly dostatečnou reklamou. O poznání větší návštěvy se dočkali Kasabian, i když na Stinga to zdaleka nestačilo.

Něco jiného byla show, ačkoliv srovnáváme nesrovnatelné... Sting sázel na poctivé rockové vystoupení bez pozlátek, kdežto Kasabian přivezli velkolepou audiovizuální show s perfektně vyladěným setlistem. Dva zpívající členové kapely – kytarista Sergio Pizzorno a frontman Tom Meighan – pódium naprosto opanovali a udrželi publikum ve vytržení od začátku až do posledního přídavku Fire.

Info

Metronome festival
23. – 24. 6. 2017, Výstaviště, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace