Články / Reporty

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová | Články / Reporty | 09.09.2020

Hudební festival v Litomyšli je slovní spojení, které asociuje vážnou hudbu. Rodné město Bedřicha Smetany se nebrání ani novějším žánrům a poslední víkend v srpnu se stalo už potřetí místem konání festivalu Bez ambicí, který přinesl dvanáct hodin hudby. Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna. Všude čisto, cateringu bezchybný. Line-up a pohodová atmosféra celé akce stály za to. Za co? Vstupné bylo dobrovolné.

To, že se lidi trousí jako švábi na pivo a jejich množství stoupá až s přibývající tmou, není nic neobvyklého a Bez ambicí v jednu odpoledne nebylo výjimkou, což odnesl country folk pražských Dingo. Leto uvedl moderátor jako nadýchaný indiepopový fondán a jakkoliv je cukrovinkové přirovnání originální, zavádí k představě něčeho přeslazeného, vyumělkovaného. Jak emotivní poetika textů, tak melodie přitom působí prostě, civilně, není v nich nic navíc. Krása čistoty.

Ette Enaka odehráli set uhrančivého indie rocku říznutého posthardcoreovými náznaky. Brněnská trojice pojmenovaná podle indiánského kmene stihla za čtyři roky své existence mimo jiné vyhrát soutěž 1band2play, zahrát si na Colours of Ostrava a vydat desku Zazare. Navzdory úspěchům a vydobytému místu na české scéně se rozhodli jít každý svou cestou, už jim to prý nefunguje jako dřív. Koneckonců, proč se bránit změně, když sami zpívají: „When is better time to change these things than now?“ Ette Enaka nebyla první kapela, ve které hudebníci hráli, a prý nebude ani poslední.

Festival přinesl i dobré zprávy – trio Koně a prase po osmi letech existence vydalo zkraje září svou první desku Bramborové hity. Ekoložka za klávesami, astrofyzik na basu a řidič za bicími spolu hrají svěží disco/punk, texty jsou inspirovány jejich životy. Skladba Vysavač řeší, co všechno je třeba vyhodit nejen doma, ale i z vlastního života. Tanec i podněty k zamyšlení. O podobné se snaží i ekologicky zaměřené písničky jako Prasečínská čtvrť: „Kolik věcí zbytečně se vyrobí, třeba jako plastového nádobí?“ Kritizují lidskou bezohlednost, touhu po majetku, nevyhýbají se ani politice. A přestože byl jejich setlist apelů plný, dokázali je vyvážit dávkou humoru a udržet odlehčenou atmosféru.

Dosavadní dojem zahradní slavnosti rozbilo ryzí, animální vystoupení Iva Sedláčka a Dana Kranicha, kteří svou energií dokázali nakazit přihlížející a konečně je zvednout. Performance podtrhuje dokonale frázovanou verbální smršť, která uzurpuje pozornost a napíná nervy, P/\ST chytne a nepustí. Na české rapové scéně vyčnívají nejen slovní zásobou, ale i obsahem textů, reflektují společnost, dobu a její úzkosti, politiku i niterné pocity. Usídlili se sice ve škatulce experimentálního rapu, ale umí oslovit i ty, kterým tradiční rap nic neříká.

Stálo za to přijet do Litomyšle, už jen kvůli rozšíření obzorů, které nabídly kapely ze všech koutů republiky, mezi nimi i několik větších jmen. Paralelně s programem probíhala burza vinylů, a kdo chtěl, mohl si nějakou hudbu odvézt domů. Kdo chtěl a měl hotovost, ten si mohl poslechnout i poslední dvě kapely, na které se nečekaně platilo vstupné.

Info

Festival hudby Bez ambicí
29.8.2020 Litomyšl

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace