Články / Recenze

Michael Mayo kreslí zvukové obrazy

Michael Mayo kreslí zvukové obrazy

Karolina Veselá | Články / Recenze | 19.12.2021

Michaela Mayo bylo dosud možné zaznamenat pouze jako hosta v jiných projektech nebo v roli doprovodného vokalisty, na svou vlastní tvorbu zatím nechával (nejen) jazzovou scénu čekat. Dvojice skladeb The Way a později You and You ale signalizovaly směr, jakým se bude debutové sólové album ubírat. Nastavily velmi vysokou laťku, až se mohlo zdát, že ji Mayo ve zbytku alba nepřeskočí. To se ale nestalo.

Mohlo by se zdát, že se Michael Mayo narodil pod šťastnou hvězdou. Vyrůstal v Los Angeles v rodině prominentních hudebníků, jeho matka Valerie Pinkston vystupovala s Beyoncé, Rayem Charlesem nebo Whitney Houston, otec Scott Mayo je známý především jako saxofonista Earth, Wind & Fire. Michael Mayo se již v útlém věku rozhodl rodiče následovat, vystudoval prestižní školy New England Conservatory of Music a Herbie Hancock Institute of Jazz. V roce 2018 si ho dokonce samotný Hancock vybral jako vokalistu na jihoamerické turné. Celou tu dobu však v sobě potlačoval skutečnost, se kterou se neodvažoval vyjít ven. "Léta jsem se skrýval a lhal o tom, kým skutečně jsem a co cítím. Když jsem vyrůstal, neměl jsem žádný černošský bisexuální vzor, takže možná teď můžu být tím vzorem pro někoho já.” Zlomovým bodem se pro něj stalo přestěhování se do New Yorku, spřátelení se s lidmi z LGBTQ+ komunity a potřeba tvořit plně autenticky. Nedílnou součástí Bones se tak stal i veřejný coming out.

„You want to get closer to me, but you need a remedy / For all of the drama between you and you,“ zpívá Mayo v refrénu písně You and You sám k sobě, v doprovodném klipu doslova rozdělen na dvě proti sobě stojící osoby. Svou dokonalou hlasovou techniku demonstruje hned v prvních vteřinách písně, kde zcela suverénně přemisťuje náročný motiv z jednoho beatu do druhého. Pěvecká technika, bezchybná intonace, přesné cítění rytmu a harmonie dovolují Mayovi posouvat hranice běžné písničky, hledat nové cesty a tvořit vlastní hudební svět. Takovým světem je na Bones skladba s názvem Stolen Moments postavená na pouhých dvou větách „I don’t want to go. It’s only stolen moments…“ Pomocí looperu vrství Mayo 250 hlasových stop a kreslí zvukové obrazy, které se plynule přelévají z jednoho do druhého. 

Píseň, která se dokáže zavrtat velmi hluboko a nutí posluchače přehrávat si ji stále dokola, přichází na řadu jako pátá. About Your Love, stejně jako zbytek celého alba, nahrál Mayo živě se svou kapelou, se kterou spolupracuje již od školních let. Zvuk nástrojů se s Mayovým hlasem velmi přirozeně prolíná, skvěle jej podporuje a stejně tak, jak vyniká leader samotný, nechává vyniknout i každého z hudebníků. Ve skladbě 20/20 zpívá o tom, co chtěl, mohl a měl udělat jinak. Vzpomínky na chyby však nechce potlačovat, ale “aktivně se ohlížet” a vnímat je jako životní lekce. V refrénu opět vrství své hlasy v hutných harmoniích, bridge, ve kterém opakuje slova “woulda/coulda/shoulda” je další technickou perličkou, která je i u jazzových vokalistů poměrně neobvyklá.

Na závěr alba zpívá Mayo společně se svými rodiči krátkou píseň s názvem Hold On, ke které text napsala jeho matka Valerie Pinkston. Uzavírá tak nejen své debutové album, ale také životní kapitolu schovávání se „ve skříni“. „Cause life can be so filled with confusion / You'll find strength / in those who love you / Hold on.“

Info

Michael Mayo – Bones (Mack Avenue, 2021)
Spotify interpreta

foto © Shervin Lainez

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace