Ladislav Tajovský | Články / Recenze | 19.10.2016
Jsou desky, které jsou odrazem vnitřního puzení či uměleckého přetlaku. A pak ty, které jsou prostě obchodním produktem, jako kilo buřtů. Spousta jich je někde mezi, samozřejmě. A pak jsou takové, které jsou plodem kamarádství či prostě jiskření mezi dvěma či více lidmi.
Michal Ambrož loni prožíval – zdravotně i umělecky – velmi neblahé životní období. Rozpadla se mu Hudba Praha, jíž s přestávkami přes třicet let šéfoval, zdraví se mu otřásalo tak, že nevěděl dne ani hodiny, šedesátka na krku, prostě už bylo líp. A jak se všechno sypalo, objevil se kamarád z mládí, jistý David Koller, s nímž to Ambrož táhl v původní a táhne i v obnovené Jasné páce. Album Srdeční příběh se dá chápat jako výsledek dlouholetého přátelství a je to na něm zatraceně poznat.
Srdeční příběh je sbírkou deseti písniček z tvorby tří kapel, v nichž hrál Ambrož více než hlavní roli – tedy Jasné páky, Hudby Praha a Divokýho srdce. Nejstarší kousek je z první půlky osmé dekády, nejnovější jen pár let starý. Na desce hrají tři různé party, které personě typu Davida Kollera nedokázaly říct ne. Písničky jsou v jejich podání originálům spíš podobnější než naopak a má-li celý tenhle výtvor nějaké slabší místo, pak právě v někdy až přílišné poplatnosti původním verzím.
Podle samotných autorů nejde o žádný výběr best of, spíše o lehce „řadové“ písničky, které ale spojuje Ambrožův autorský rukopis. Ani jedna z jeho kapel nevynikala hráčskou ekvilibristikou, počítala se tam spíš energie, věrohodnost a syrovost. A jestli je v něčem podstatný rozdíl ve srovnání s původními verzemi, tak asi tady. Když se na desce podílejí lidé jako Oskar Rózsa nebo Marcel Buntaj, člověk může jen těžko očekávat nějaké neumětelství – před lety se říkalo, že jde o nejsehranější evropskou rytmiku.
Jednotlivé sestavy na desce hrají s plnou parádou a tak, že člověku ani nepřijde na mysl, že jsou to vlastně najatí muzikanti. Nelze nezmínit kytaru Adama Mičince nebo saxofon Davida Fárka, které z pár písniček dělají záležitost pro fajnšmekry. Koller sezval pestrou směsici lidí z nejrůznějších ranků česko-slovenské scény a výsledkem je soudržné, místy vynikající, ale především v nejlepším slova smyslu celistvé dílo. Celé to podtrhuje výtečný obal se skvělým nápadem – kam na to ten Karel Haloun už tolik let chodí, to jednomu hlava nebere. Třešničkou na dortu je Jamajka Koblicová, teď už Kaucká, která na půlce písniček hostuje a svým nezaměnitelným vokálem vytváří další pojítko s (ne)dávnými časy.
Michal Ambrož & David Koller - Srdeční příběh (Warner, 2016)
www.davidkoller.cz
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.