Články / Recenze

Michal Ambrož & David Koller čili Srdeční příběh

Michal Ambrož & David Koller čili Srdeční příběh

Ladislav Tajovský | Články / Recenze | 19.10.2016

Jsou desky, které jsou odrazem vnitřního puzení či uměleckého přetlaku. A pak ty, které jsou prostě obchodním produktem, jako kilo buřtů. Spousta jich je někde mezi, samozřejmě. A pak jsou takové, které jsou plodem kamarádství či prostě jiskření mezi dvěma či více lidmi.

Michal Ambrož loni prožíval – zdravotně i umělecky – velmi neblahé životní období. Rozpadla se mu Hudba Praha, jíž s přestávkami přes třicet let šéfoval, zdraví se mu otřásalo tak, že nevěděl dne ani hodiny, šedesátka na krku, prostě už bylo líp. A jak se všechno sypalo, objevil se kamarád z mládí, jistý David Koller, s nímž to Ambrož táhl v původní a táhne i v obnovené Jasné páce. Album Srdeční příběh se dá chápat jako výsledek dlouholetého přátelství a je to na něm zatraceně poznat.


Srdeční příběh je sbírkou deseti písniček z tvorby tří kapel, v nichž hrál Ambrož více než hlavní roli – tedy Jasné páky, Hudby Praha a Divokýho srdce. Nejstarší kousek je z první půlky osmé dekády, nejnovější jen pár let starý. Na desce hrají tři různé party, které personě typu Davida Kollera nedokázaly říct ne. Písničky jsou v jejich podání originálům spíš podobnější než naopak a má-li celý tenhle výtvor nějaké slabší místo, pak právě v někdy až přílišné poplatnosti původním verzím.

Podle samotných autorů nejde o žádný výběr best of, spíše o lehce „řadové“ písničky, které ale spojuje Ambrožův autorský rukopis. Ani jedna z jeho kapel nevynikala hráčskou ekvilibristikou, počítala se tam spíš energie, věrohodnost a syrovost. A jestli je v něčem podstatný rozdíl ve srovnání s původními verzemi, tak asi tady. Když se na desce podílejí lidé jako Oskar Rózsa nebo Marcel Buntaj, člověk může jen těžko očekávat nějaké neumětelství – před lety se říkalo, že jde o nejsehranější evropskou rytmiku.

Jednotlivé sestavy na desce hrají s plnou parádou a tak, že člověku ani nepřijde na mysl, že jsou to vlastně najatí muzikanti. Nelze nezmínit kytaru Adama Mičince nebo saxofon Davida Fárka, které z pár písniček dělají záležitost pro fajnšmekry. Koller sezval pestrou směsici lidí z nejrůznějších ranků česko-slovenské scény a výsledkem je soudržné, místy vynikající, ale především v nejlepším slova smyslu celistvé dílo. Celé to podtrhuje výtečný obal se skvělým nápadem – kam na to ten Karel Haloun už tolik let chodí, to jednomu hlava nebere. Třešničkou na dortu je Jamajka Koblicová, teď už Kaucká, která na půlce písniček hostuje a svým nezaměnitelným vokálem vytváří další pojítko s (ne)dávnými časy.

Info

Michal Ambrož & David Koller - Srdeční příběh (Warner, 2016)
www.davidkoller.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?

Improvizační dialog (Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski)

redakce 05.09.2019

Kannazuki je tradiční japonské pojmenování pro říjen v lunárním kalendáři. Nahrávka totiž vznikla právě 1. října loňského roku.

Uprostřed božského aroma (HTRK)

redakce 04.09.2019

Melancholické písně australského dua HTRK dýchají osamělostí. Platí to i pro novou nahrávku, kterou zítra představí v Praze?

Stopující chlápek u silnice (Bruce Springsteen)

redakce 04.09.2019

Springsteenův přímočarý autorský styl zůstal neobroušen a na Western Stars se mu po letech opět dostává adekvátní formy.

Vana plná extáze (Hot Chip)

redakce 03.09.2019

A Bath Full of Ecstasy je zatím tím nejpopovějším albem Hot Chip, ostatně dva roky nazpět psali Goddard a Taylor písně pro Katy Perry.

Tady není místo pro slabost (Bolehlav)

redakce 01.09.2019

Michal Milko poslal francouzskému labelu Audiotrauma písně s dotazem, zda by si nemohl zahrát na jejich každoročním pražském festivalu. Co se stalo?