Martin Řezníček | Články / Reporty | 09.11.2016
Stoupající (nebo neklesající) zájem posluchačů o kapelu Midi Lidi se projevil už v předprodeji pražského koncertu, byl ale znát i na příjezdové cestě k MeetFactory, kde se nárazník na nárazník tísnily desítky aut. V klubu bylo velmi rušno, díky rozumně omezenému počtu vstupenek však nikoliv nesnesitelně přelidněno.
Předskakovali dreampopoví Mayen, o jejichž hudebních kvalitách netřeba pochybovat (zájem labelu Starcastic budiž dobrým indikátorem), ale u kapely jako by se nebylo čeho se chytnout. Počáteční zvědavost další zájem nepodnítila.
Už po první písní Midi Lidí Tak už se zachraň bylo jasné, že vystoupení bude jako vždy balancovat na hraně trapnosti a kýče. Všechny komentáře Petra Marka byly většinou parafráze muzikantských floskulí, rčení nebo hříčky se slovy: „Are you dready?“ nebo „Nejen druhou písní živ je člověk.“. Píseň Duch komentoval slovy: „To bylo duchovní, že!“ a místo obligátního děkování přál donekonečna dobrý večer. Samozřejmostí byly divnotance, které poměrně dobře napodobil Marek Vašut ve videoklipu k písni Lux.
Vašut taky album Give Masterpiece a Chance! přišel pokřtít. I když pokřtít... Žádná bohemka a málem ani žádné album. Petr Marek glosoval: „Poněkud jsme podcenili náklad, takže nám zbyly asi jen čtyři kusy. Proto křtíme odkaz na stažení našeho alba na ulož.to,“ který se objevil za muzikanty na plátně.
Kapela vystoupila v počtu čtyř (Midi) Lidí, včetně občasné členky Markéty Lisé. Zazněly písně z aktuální desky, i když zdaleka ne všechny – nejvíce chyběla Žižla. Lux se stal novým evergreenem, na který lidi reagují minimálně stejně živě jako na starší hity Na co nesmíš zapomenout nebo Pokoj. Čtveřici se očividně nechtělo z pódia, takže po vytleskaném přídavku přidala asi ještě čtyři nebo pět písní a set trval místo avizovaných devadesáti minut skoro dvě hodiny, v té době už se prostor začal zvolna vylidňovat. Písňový charakter večera se v závěru změnil na taneční party, na což v jednu ráno navázal Ventolin a uzavřel další noční směnu v MeetFactory.
Midi Lidi, Mayen, Ventolin
7. 11. 2016, MeetFactory, Praha
foto © Jakub Václavek
David Stoklas 31.05.2023
Otřepané přízvisko o nejhlasitější kapele New Yorku každý slyšel tolikrát, kolikrát Oliver Ackermann za svůj život hodil o zem kytarou.
Jiří Přivřel 30.05.2023
„Je to tu moc hezký, ale nenechávej mě tady,“ říkává žena, kdykoliv zavítáme na Broumovsko.
Václav Valtr 28.05.2023
A zatímco všichni – i Debmaster – tančí, Yallah působí jako kazatelka hřímající svá naléhavá poselství...
Kryštof Kočtář 27.05.2023
Nejhlasitější a nejchaotičtější část běsnění pak Giru zvedla ze židle, na níž jinak trávil zbytek času...
Jáchym Rainisch 20.05.2023
Optimistický záblesk ze začátku vystoupení Xiu Xiu v podobě narozeninového popěvku věnovaného Freddymu Rupertovi zhasl vysoký syntezátorový tón.
Minka Dočkalová 15.05.2023
Černobyl, jaderný klub, prvek v periodické tabulce, elektrárna jako modla a objekt erotizujících představ, Curie, Oppenheimer, Einstein, ti všichni tu defilují v různých kontextech.
Jiří V. Matýsek 06.05.2023
Svého času zázračné dítě s kytarou Joe Bonamassa se po dekádě vrátil do Prahy. Vyprodané Forum Karlín oslnil skvělou technikou i virtuozitou. Stačí to ale na skvělý koncert?
Karolina Veselá 04.05.2023
Těžko říct, jestli se Brno snaží vyhecovat Prahu, nebo jednoduše dokázat, že všechny odvěké vtipy a narážky nejsou opodstatněné... JazzFestBrno táhne.
Mariia Smirnova, Anna Mašátová, Dušan Šuster, Františka Tranová, Andrea Blahová 03.05.2023
Vydobyť si pozornosť širšej verejnosti v malých mestách, akým je Bratislava, môže byť pomerne jednoduché. Dlhodobo si ju udržať, je však rovnako komplikované ako všade inde.
Maxim Mičúch 26.04.2023
V tichšej pasáži zrazu vreskot, z ktorého stuhla krv. „Stand up! Stand the fuck up!“ kričala žena so šialeným pohľadom a tečúcim make-upom...