Články / Reporty

Mighty Sounds, den 1: Use your mighty voice

Mighty Sounds, den 1: Use your mighty voice

Dita Koudelková | Články / Reporty | 15.07.2017

Mocné zvuky se opět navracejí na louky Čápova dvora, kde se už po třinácté rozložily hudební apatyky. Tři dny nepřetržitého rock’n’rollu slibují jako vždy nezapomenutelnou očistu těla i mysli.

Festivalová atmosféra, která na tři dny pohltí celý Tábor, se v proudech line už od vlakové zastávky. „Heej, tak kde je ten festiválek?“ ozývá se z davu šinoucího se nahoru k loukám, kde už se hemží chumly lidí. Páska přes zápěstí ukončuje náš všední život. Bereme festival guide, návod, bez kterého bychom se točili v kruzích, a mapku, nejdůležitější majetek prvního dne, jenž nám vtiskne alespoň základní geografické povědomí o areálu. Jakmile se zbavíme břemene na zádech, otevírá se před námi kraj vzrostlých stanů a malých stánků, hýřící barevnými světly. Koncerty, dýdžejské večírky nebo moderní divadlo olemované nekonečnou nabídkou jídel, desek a merche prostupují bazénky s klouzajícími surfy a kolem poskakující bumperbally. Ráj to na pohled.

Ve středobodu všeho stojí Mighty stage, na kterou se v podvečerním šeru řití H2O. Tohle jsou pánové z New Yorku, takže s první úderem ze sebe sypou hardcore nabité městem, kde se spí leda v hrobě. Toby Morse lítá ze strany na stranu jako by v Monster baru dostal karton energeťáků, co teď musí nutně vychodit. Pod náporem starých pecek jako Guilty By Association, 5 Year Plan nebo poslední desky Use Your Voice v publiku propuká nepolevující šílenství. Jestli nějaká kapela umí opanovat i ten nejmenší kousek obří stage a proměnit to v energický klubový koncert, tak H2O. Přes zábrany přetékají desítky lidí, škrábou se nahoru, padají do davu a létají vzduchem, zatímco kapela pendluje mezi pitem a pódiem, aby lačný dav ještě víc vydráždila. Tradičním bonusem je Tobyho sotva patnáctiletý syn, který u songu Nothing to Prove usedá za bicí a s přehledem vymlátí svůj part.

fotogalerie z festivalu tady

Protože o prvním dni je potřeba se rozkoukat, přepnout ze všedního režimu, vévodí dnešku pohodovější ska kapely. Dubioza Kolektiv, The Toaster nebo domovští Fast Food Orchestra rozhoupávají vlny lidí až do ranních hodin. Kdo potřebuje nakopnout něčím ostřejším, na Jameson stage už jsou připraveni australští Crowned Kings. Temné hardcore, z něhož čpí vlivy Terror, nahání publikum jak bouřkové mraky a přidávají metalové riffy.

Největší večírek se odehrává pod plachtou Lucky Hazzardu, kam věština lidí přišla hledat úkryt před deštěm. Jake and the Jellyfish, zvláštní mix muzikantů, zvláštní i vizuálně. Akustická kytara a housle zavání podivným lidovým souborem, co zabloudil z táborského kulturáku, když ale do těchhle folkových kluků nalijete ostrou elektrickou kytaru, bicí a basu, pod pódiem se rozpoutá něco mezi londýnským punkovým klubem a pitkou v knajpě na anglickém venkově. Kapela, kterou na začátku neznala ani polovina lidí, se sotva vymaní ze sevření pískajícího davu, žádajícího si přídavek. Je čas odklidit se do temných zákoutí a dožít zítřka.

Info

Mighty Sounds 2017
14. 7. 2017 Čápův dvůr, Tábor

foto © Štěpán Rožek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace