Tereza Škoulová | Články / Recenze | 13.04.2020
Z pravidelného konzumenta poezie jsem se stala náhodným svědkem. Čtení básní mi připadalo výstřední. Útlá knížka Marie Šťastné s podvratně zavádějícím (nebo snad věčně nadějným) titulem Štěstí jistě přijde je skvělou příležitostí, jak síle poezie opět naplno propadnout. Především pro její přímočarost: aniž by ve sbírce chyběly čistě poetické formy, většinou se jedná o útržky rozhovorů nebo lakonické glosy každodennosti. Vše se odehrává buďto doma nebo třeba v nemocnici, tedy v prostředí, které se pro básnění a priori nehodí. Knihu navíc graficky upravil delikátní typograf Martin T. Pecina., takže si v tramvaji netrhnete ostudu.
Marie Šťastná prokazuje dvojí talent: dokáže ochromit čtenáře drtivou silou svých veršů, aniž by potřebovala okřídlená slova. A její básně, podobně jako život sám, nenápadně naznačují pochroumanost ničivým vlivem společenského tlaku. Jedna z kapitol se ostatně jmenuje O pravidlech. A stejně poťouchle, jako autorka zvolila název knihy, pak s domnělými pravidly pracuje: direktiva kritické matky, nedojedené svačiny, dobře uvařeného oběda – „ať to hezky vypadá“. Brutální každodennost Marie Šťastné odhaluje drtivou sílu života v propletencích vztahů s ostatními lidmi.
Sbírka má místy až fotografický charakter: sledujeme stříbrné příbory, umyvadlo, verandu, vzpomínky na babičku vložené do polévky. Autorka dokumentuje svůj život, proměnu dívky v ženu, vztahy a nakonec i vlastní těhotenství. Se zdrcující upřímností hovoří o niterných pocitech, existenciální úzkost léčí vroucí polévkou a bolavými puchýřky na patře. Co se skrývá v názvu knížky, se zhruba vprostřed projeví: s narozením syna přicházejí nové emoce, „úzkost v břiše klesá na dno“, existenciální tíseň přechází do strachu o vlastní dítě. Štěstí jistě přijde – čteme v momentu stěhování. Není ale kdy na něj čekat, dny ubíhají frenetickým tempem, na poezii není čas, „mělo to být o rozkvetlých stromech“ a je to o dohánění termínů.
Marie se s úzkostí vyrovnává po svém: hnusnou chutí cigarety, vztekem, „díky kterému to vždycky zvládne“ – a nakonec i vlastní okoralostí, kterou dřív pozorovala u babičky a matky. „Ztvrdla jsem touhou po měkkosti“ je jeden z nejsilnějších veršů vůbec a také ten, který sbírku zastřešuje. Slyšíme zbytečné rozhovory, sledujeme smrt autorčiných přátel a nakonec i rozčarování z mateřství. Dojemně silný moment přichází s poznáním, že milostné básně zazní v minulém čase.
Marie Šťastná - Štěstí jistě přijde (Host, 2019)
web nakladatelství
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.