Články / Reporty

Místo v paměti (The Rolling Stones)

Místo v paměti (The Rolling Stones)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 11.07.2018

Je něco po půl čtvrté ráno, nemůžu usnout, viděl jsem The Rolling Stones, poprvé (a asi i naposledy) živě. Euforie z koncertu přemazává to slabší, čeho jsme se v Letňanech dočkali. Třeba poměrně tuctové hard rockery Gotthard, kteří si na cestě ze Švýcarska zapomněli přibalit alespoň špetku originality. Nebo Pražský výběr, který sice zahrál solidní průřez hity (od singlové Jó, já se mám až k Zubaté s tancem kostlivce), ale pozornost na sebe poutal spíše lehce sebestředný Michael Kocáb, který neopomenul připomenout svoji roli při organizaci prvního koncertu The Rolling Stones v Československu. Na fotkách, které během koncertu opanovaly boční obrazovky, byl totiž hlavně on v dobách onoho památného vystoupení Stounů na Strahově, zatímco Václav Havel, kterého chtěl připomenout, trochu ostrouhal a vlastně zůstal na jediné fotce.

Jde-li o samotné Rolling Stones, tady bylo vše na svém místě. Velkolepá stage, čtveřice pánů v letech a řádka hitů. Jen jednou (Ride 'Em on Down) připomněli poslední, z coverů poskládané řadové album Blue & Lonesome. Nejmladší deskou, z níž se hrálo, byla Tattoo You stará sedmatřicet (!) let. Start Me Up a mnohé další jsou však nesmrtelné klasiky a některým starším věcem (závěrečné Satisfaction, skákací Paint It Black či Jumpin' Jack Flash) zřetelně sluší hudebně sytější a modernější aranže. Přeci jen už to není to dřevní bílé rhythm'n'blues jako v šedesátých letech. Kapela svou hudbu posunula do nadčasové formy – tak si lze vysvětlit i to, že se na jejich koncertech potkávají fanoušci, mezi nimiž leží věkové rozpětí dvou generací.

Rolling Stones jeli na jistotu, setlist poskládali jako best of s několika příjemnými překvapeními. Potěšila Under My Thumb vzešlá z fanouškovského hlasování o píseň na přání, stejně jako Before They Make Me Run, kterou si společně s akustickým blues You Got the Silver střihl Keith Richards na postu zpěváka. Vyloženě nadchla Like a Rolling Stone, coververze od Boba Dylana, kterou kapela, ač je pro ni svým způsobem emblematická, živě moc často nehraje. Kupodivu vůbec nedošlo na balady. Lady Jane či Play With Fire už pánové nějaký pátek nehrají, ale že nedojde ani na Angie či Wild Horses? Otazník a lehce zvednuté obočí.

Čtveřice Jagger – Richards – Watts – Wood sršela energií na všechny strany. Pro publikum by se rozdali, byť je pravda, že ke konci Jagger působil, že se musí ke svým pohybovým skopičinkám nutit. Absolutně uvolněně působil Keith Richards – ale ten to asi jinak neumí. Usměvavý, s šibalským leskem v očích, ležérní až za hrob. Ronnie Wood, pohybově akčnější z obou kytaristů, je jistota; milé byly úsměvy Charlieho Wattse, který je pověstný svou kamennou tváří. Za to, s jakou lehkostí zvládli dvouhodinový koncert, se všem čtyřem dostávalo patřičné odměny v podobě divácké odezvy – takové, že se ve tvářích muzikantů objevovaly často až nevěřícné výrazy. Nějaké hecování ke zpěvu? Proč? Pražské publikum to obstaralo samo a výborně nazvučenou kapelu spolehlivě přehlušilo. Třeba v úvodu Sympathy for the Devil si Jagger mohl dát pěveckou pauzu.

Tahle kapela je unikum. Čtveřice, která dokázala lehce hanlivý termín „rockoví dinosauři“ přetvořit v něco svébytného, co překračuje hranice běžného koncertu. Vystoupení Stounů je zážitek – a ten pocit „bytí u toho“ je podstatnější než to, co se vlastně hraje. Ne nadarmo k Rolling Stones přináleží spojení „rock'n'rollový cirkus“. Instituce, firma na koncertní události, která je jedničkou ve svém segmentu trhu. A jako v ekonomice s tím spousta lidí nemusí souhlasit, ale nic moc s tím nenadělá. Jejich velkolepé divadlo umí zapůsobit.

Info

The Rolling Stones (uk) + Pražský výběr + Gotthard (sui)
4. 7. 2018 letiště Letňany, Praha

foto © Tomáš Rozkovec, musicserver.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hranice komplexnosti (Caroline Shaw + Attacca Quartet)

Jan Starý 21.10.2021

Naštěstí i tyto variace mohou být skutečně silné, jak se ukázalo ve druhé půlce večera, kdy se ke kvartetu připojila Shaw v roli zpěvačky...

Přiškrtit, povolit, explodovat (Squid)

Akana 21.10.2021

Squid jsou neurotičtí a výbušní tak akorát, aby vám to nezačalo být nepohodlné, a soustředěně ukáznění jen do té míry, aby nebyl důvod k nařčení z hráčské exhibice.

Unsound 2021: To nejlepší

David Čajčík, Jan Starý 21.10.2021

Letošní Unsound se potýkal s méně viditelnými omezeními, v důsledku kterých byl kratší, skromnější a méně členitý. Ale měl svoje jasné, dynamické vrcholy.

Jazz přede dveřmi filharmonie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 17.10.2021

Jazz Goes to Town rád prošlapává nové cesty. Otázka je, jestli je to cesta objevitelská, nebo jde jen o slepou uličku v dalším vývoji přehlídky.

Zničit a přetvořit (Jazz Goes to Town 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 16.10.2021

Další dva festivalové dny daly divákům zabrat. Dramaturgie se tentokrát pustila do poněkud náročných vod – což ale není nikterak špatně.

Progrese a tradice (Jazz Goes to Town 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 14.10.2021

Podstatnou změnou byl dominantní syntezátor a také černý humor, který se odrážel v názvech skladeb i groteskní hudbě. Proklatě dobré a nesmírně intenzivní...

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace