Články / Recenze

Moby's warm - but dark sensibilities

Moby's warm - but dark sensibilities

dana nadsena.m | Články / Recenze | 11.11.2013

Zakaždým, keď som počúvala Mobyho Innocents, uvedomovala som si, že nejde o album, ktorý si bežne púšťam na cesty, keď sa ponáhľam, aby mi dodal energiu a silu do nôh ako ranná káva s cigaretou. Patrí skôr medzi tie meditačné, keď sedíte a pozorujete, ako sa svet hýbe spoza okna vlaku. Zadržíte dych a pochopíte Einsteinove slová o relativite času.

Vnímam tak polovicu albumu, aj keď póly sú premiešané, takže musíte sami hľadať, ktorá patrí ránam bez slov a oblakom na oblohe a ktorá môže hrať len tak v pozadí, a hoci jej nevenujete celú pozornosť, viete ju pochopiť. Niektoré skladby ako by sa však utopili a pomaly zomierali v kúte, keby ste si ich nevšímali, ony musia byť s vami, ak ich chcete pochopiť. Ako je to v prípade úvodnej Everything That Rises, ďalšej Going Wrong, Almost Home, Tell Me. Všetko rastie, neviete či k zlému, či k dobrému, lebo morálka je len interpretácia ľudského druhu vo vlastný prospech. Ale na tom ani tak nezáleží, keď ste mimo diania. Moby zdvíha plachtu a ja sa po nej spúšťam z oblakov domov, k teplému kakau a ľudskému objatiu. A keď ma už nebude mať kto objať, pustím si A Case for Shame (with Cold Specks), lebo stojí pevne na zemi (klavírnej linke) a vie sa o seba postarať sama medzi neutíchajúcimi hlasmi. O niečo viac feministická je Inyang Bassey v Don´t Love Me, až po splynutie mužskej a ženskej energie v Don´t Tell Me.

V albume Innocent, ktorý je jedenástym štúdiovým Mobyho dielom, ide o kolaboráciu s rôznymi vokalistami, ktorých predtým Moby obdivoval (Wayne Cone z Flaming Lips, Mark Lanegan, Damien Jurado, Skylar Grey). Je to taká nejednoznačná všehochuť na hranici vesmírnych psychadelických farieb spletených do zvieracích masiek a stavu nevinnosti. Mám pocit, že pre Mobyho je to citlivá výpoveď, cesta k prirodzenosti, fyzickej a duchovnej, ktorú možno neviem pochopiť. Ale na prvý „posluch“ je jasné, že Moby vie, čo robí, že ostáva stále na svojej ceste (aj keď si prešiel rôznymi hudobnými obrodami, od hrania klasickej hudby, punk rocku, hip hopu až k dnešnému djingu).

Innocents feels like the work of an artist who's been liberated to pursue beauty and emotion in as many forms as he can muster. „Ak chcete nájsť tajomstvo vesmíru, myslím, že sa to týka energie, frekvencie a vibrácie,“ (N. Tesla) a cez Mobyho vibrácie cítim, že to tajomstvo skutočne hľadá.

Info

Moby - Innocents (Mute Records, 2013)

http://www.moby.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Plamen jako testament (Leonard Cohen)

Jiří Vladimír Matýsek 12.10.2021

Než v roce 2016 ve dvaaosmdesáti letech zemřel, stačil dokončit poslední album You Want It Darker a připravit základ svého básnického testamentu.

Naděje je zpátky ve hře (Low)

Jiří Přivřel 07.10.2021

Na třinácté řadovce Hey What od Low mezi písněmi probíjí vysoké napětí. A pak že prý manželství po letech ztrácí jiskru...

Pohled přes negativ Deafheaven

Jiří Procházka 05.10.2021

Kromě poetických textů zahalených v oparu neotřelých metafor zůstal rukopis Deafheaven patrný i v líbivě sladkobolných melodiích a dynamickém vývoji skladeb.

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace