Ladislav Tajovský | Články / Reporty | 23.11.2017
Chrysta Bell vstoupila do širšího povědomí jako agentka Tammy v nové sérii Twin Peaks. Ve zmíněném seriálu vystupovala skoro pořád a bylo evidentní, že za tím musím být něco jiného – protože její herectví bylo esenciálně prkenné, jinak to nejde říct. Tak třeba umí zpívat, říkali mnozí…
Devadesátiminutový koncert v Lucerna Music Baru byl dlouhým důkazem toho, že za náklonností Davida Lynche (a dalších významných person, poslední desku jí produkoval John Parish, hrají na ní Adrian Utley nebo Stephen O´Malley) - musí být… ještě něco jiného. Od úplného začátku předváděla rodilá Texasanka nehrané etudy na téma „jak afektovaná hysterka ke štěstí přišla“. Už jen fakt, že před vlastním začátkem pustila na plátně krátké video s Lynchovým prohlášením, jak je úžasná a že jí jako zpěvačce není rovno, byl důrazným varováním. Zpěvačka sama po těch letech evidentně věří, že to všichni ti pánové myslí vážně a že jde o něco jiného, než jak vypadá.
Skupina? Tradiční tříčlenné rockové obsazení plus předtočené klávesy, které jako by vypadly z doprovodné kapely Lucie Bílé nebo Karla Gotta. Až na výjimky šlo o prázdnou, dokonale plochou nudu prokládanou exaltovanou dojatostí hlavní protagonistky, která pořád dokola opakovala: „Thank you so much!“ Vrcholem trapnosti bylo, když se – podvakráte – chopila kytary a simulovala… jeden ani neví co, protože její prsty na nebohém nástroji dělaly přesný opak toho, co v tu chvíli kapela hrála. Zazněly očekávané písně z obou řadovek a jednoho EP, včetně předělávky jiné Lynchovy múzy Julee Cruise (Questions in a World of Blue), nesoucí se většinou v duchu toho, čemu se rádoby oduševněle říká „temný pop“.
fotogalerie z koncertu tady
Vytržení z úděsné nudy přinesla poslední položka hlavní části koncertu, docela rázná Beautiful z letošního alba We Dissolve. Pak se ještě dvakrát přidávalo a přišla suverénně nejzajímavější pasáž večera – kdy se ale zároveň trapnost přesunula směrem k dokonalé absurditě. Zazněla totiž Caveova Do You Love Me? (sic!) Když pěnice v pečlivě natrénovaném lascivním postoji zpívala „blood running down inside of her legs“, nešlo nekroutit hlavou nad tím, že jí někdo neřekne, jak se to… k celému projevu jaksi nehodí. A že asi sama vůbec netuší, jak Cave tuhle písničku myslel. Když ale může zmíněná Lucka Bílá na koncertech zpívat svou verzi Smells Like Teen Spirit, je možné i tohle. Pak se rychle vrátila předchozí nuda v podobě Swing with Me a šlo se. Vlastně Chrysta Bell ještě vystoupila s rozechvělým proslovem a nabídkou „společně se vyfotit nebo si dát sklenku vína u baru…“ To teda.
Chrysta Bell (us)
21. 11. 2017, Lucerna Music Bar, Praha
foto © Richard Hodonický
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.