Články / Recenze

Mogwai stále ve vývoji

Mogwai stále ve vývoji

3DDI3 | Články / Recenze | 17.09.2018

OHODNOŤTE DESKU

Kin je jímavým filmem o afroamerickém chlapci a jeho první pistoli. O rodinných problémech, dospívání bez matky (otcovské rady rozdává Dennis Quaid) a sbližováním se s bráchou, kterého právě pustili z vězení. Premisa ovšem získá výrazně zábavnější podtóny, když do děje vstoupí vědeckofantastický rozměr. Kvér, velký téměř jako hlavní hrdina, dělá do stěn (a možná i do lidí) díry jako malé dělo. Vysoce pokročilá technologie s potenciálem zničit trezory a odstranit sprosté výrostky. Chce ho vláda, chtějí ho gangsteři, kterým chlapec nerozumně vyhrožoval, a možná i někdo jiný. Béčkové berličky táhne kupředu zajímavý špinavý vizuál, solidní herecké obsazení a hudební doprovod.

Postrockové uskupení Mogwai oslovil pro hudbu ke svému filmu začínající režisér Jonathan Baker, a to nepřekvapivě proto, že je velkým fanouškem kapely. Mogwai navíc mají se skládáním filmové hudby bohaté zkušenosti, i když dosud šlo především o dokumentární produkci: kopání pro Zidane: A 21st Century Portrait, přihrávání Trentu Reznorovi a Gustavu Santaolallovi pro Before the Flood, tiché atmosférické hučení k jadernému peklu v Atomic nebo seriálovému zombie skřípotu Les Revenants. Přesto je až Kin prvním celovečerním snímkem z americké hrané produkce, ke kterému se skotský kvintet rozhodl komponovat.

Skladby se táhnou jako mlžný kouř z doutnajících komínů obklopených elektrickým vedením. Hudba pro Kin stojí někde mezi řadovou produkcí Mogwai posledních let a jejich předchozí tvorbou pro pohyblivé obrázky. Hlavnímu motivu chlapce Eliho dominuje piano s temnými dešťovými tóny bouřlivého sobotního odpoledne. Celkově jde ale o postrock obalený v ambientu. Decentní, ale velice propracované bicí doplňují rafinované a úderné elektronické smyčky. Kytary zde plní podpůrnou roli a drží tak scifistickou depku ze smeťáku na požadované úrovni. Úlitba new age v pulsujících tónech Donuts přechází do zvukové symfonie plné krásy propracovaných kytar. Na rozdíl od spíše klidných Les Revenants soundtrack rychle odsýpá a skladby nabízí určitou katarzi. Melodická, písničková We're Not Done, podbarvující závěrečné titulky, je dokonce téměř popová, přikrmovaná trademarkovou podmanivou kytarou.

Rytmika dělá ze soundtracku výbornou pracovně poslechovou oddychovku a nahrávka ukazuje, že Mogwai jsou se svou tvorbou stále ve vývoji. Staví na komplexních perkusích a zajímavém zvuku kytar, ale nebojí se být tiší ani dát prostor elektronice. Snad jen aby nesklouzli do popového příkopu až příliš hluboko.

Info

Mogwai – Kin (Rock Action, 2018)
web kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Živá archeologie (Vladimír Merta)

Jiří Vladimír Matýsek 06.03.2021

Téměř čtyřicítka stop nabízí dost prostoru pro široký autorský rozptyl. Jsou tu bluesově laděné kusy, reggae, country, hravé popěvky na „moravskú notečku“ i rozsáhlé skladby-příběhy.

Na co asi tančí Greta Thunberg? (The Weather Station)

Jiří Přivřel 04.03.2021

Deska Ignorance zrcadlí přetrvávající krásu rozbitého světa.

Poslouchejte pomalu (Sně Beaty Hlavenkové)

Jiří Vladimír Matýsek 27.02.2021

Najít v domácí hudbě posledních několika let titul, který by byl básnicky evokativnější nežli Sně Beaty Hlavenkové, je zatraceně obtížné.

Zpátky do budoucnosti (Priest)

Filip Rabenseifner 23.02.2021

Rubino nedosahuje pěveckých kvalit svého předchůdce Äsberga, který je klasicky školený operní zpěvák, což se podepsalo na zpracování vokálů.

Hlasitěji, prosím (Tindersticks)

Jiří Přivřel 22.02.2021

Nové album Distractions je plné zkoušení, hledání, osahávání a nakonec i úspěšného nalézání. Nechybí ani ohlédnutí zpět.

Ve starém baráku Hidden Orchestra (Creaks Soundtrack)

Jakub Koumar 20.02.2021

V jednom starém stavení se odehrává příběh poslední hry brněnského herního studia Amanita Design – Creaks.

Psychicky chorých nemožno ignorovať (Výnimoční)

Bibiána Hajdanyová 18.02.2021

Francúzski tvorcovia Olivier Nakache a Eric Toledano sa preslávili spoluprácou na Nedotknuteľných). Tentokrát sa ponorili do života združenia, ktoré sa zaoberá ťažkým autizmom.

Jen to nejvybranější zboží (Van Morrison)

Akana 13.02.2021

A i když Morrison později litoval, že album částečně poskládal z materiálu ne už nejčerstvějšího, skladatelsky tady opět nabízí jen to nejvybranější zboží.

Posvátný jazz v definitivní podobě

Jiří Vladimír Matýsek 12.02.2021

Missa Jazz je dynamická a strhující nahrávka, která šlape v rytmu jazzových synkop, ale zároveň nabízí dost na oko vážných, kontemplativních pasáží.

Hranice krásy a kýče (Sébastien Tellier)

Adéla Polka 04.02.2021

Tellier vkládá důležitost do banalit, a naopak vážné věci mnohdy odkrývá jakoby náhodou. Myšlenky moc nerozvádí, nechává je viset ve vzduchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace