Články / Recenze

Mogwai stále ve vývoji

Mogwai stále ve vývoji

3DDI3 | Články / Recenze | 17.09.2018

OHODNOŤTE DESKU

Kin je jímavým filmem o afroamerickém chlapci a jeho první pistoli. O rodinných problémech, dospívání bez matky (otcovské rady rozdává Dennis Quaid) a sbližováním se s bráchou, kterého právě pustili z vězení. Premisa ovšem získá výrazně zábavnější podtóny, když do děje vstoupí vědeckofantastický rozměr. Kvér, velký téměř jako hlavní hrdina, dělá do stěn (a možná i do lidí) díry jako malé dělo. Vysoce pokročilá technologie s potenciálem zničit trezory a odstranit sprosté výrostky. Chce ho vláda, chtějí ho gangsteři, kterým chlapec nerozumně vyhrožoval, a možná i někdo jiný. Béčkové berličky táhne kupředu zajímavý špinavý vizuál, solidní herecké obsazení a hudební doprovod.

Postrockové uskupení Mogwai oslovil pro hudbu ke svému filmu začínající režisér Jonathan Baker, a to nepřekvapivě proto, že je velkým fanouškem kapely. Mogwai navíc mají se skládáním filmové hudby bohaté zkušenosti, i když dosud šlo především o dokumentární produkci: kopání pro Zidane: A 21st Century Portrait, přihrávání Trentu Reznorovi a Gustavu Santaolallovi pro Before the Flood, tiché atmosférické hučení k jadernému peklu v Atomic nebo seriálovému zombie skřípotu Les Revenants. Přesto je až Kin prvním celovečerním snímkem z americké hrané produkce, ke kterému se skotský kvintet rozhodl komponovat.

Skladby se táhnou jako mlžný kouř z doutnajících komínů obklopených elektrickým vedením. Hudba pro Kin stojí někde mezi řadovou produkcí Mogwai posledních let a jejich předchozí tvorbou pro pohyblivé obrázky. Hlavnímu motivu chlapce Eliho dominuje piano s temnými dešťovými tóny bouřlivého sobotního odpoledne. Celkově jde ale o postrock obalený v ambientu. Decentní, ale velice propracované bicí doplňují rafinované a úderné elektronické smyčky. Kytary zde plní podpůrnou roli a drží tak scifistickou depku ze smeťáku na požadované úrovni. Úlitba new age v pulsujících tónech Donuts přechází do zvukové symfonie plné krásy propracovaných kytar. Na rozdíl od spíše klidných Les Revenants soundtrack rychle odsýpá a skladby nabízí určitou katarzi. Melodická, písničková We're Not Done, podbarvující závěrečné titulky, je dokonce téměř popová, přikrmovaná trademarkovou podmanivou kytarou.

Rytmika dělá ze soundtracku výbornou pracovně poslechovou oddychovku a nahrávka ukazuje, že Mogwai jsou se svou tvorbou stále ve vývoji. Staví na komplexních perkusích a zajímavém zvuku kytar, ale nebojí se být tiší ani dát prostor elektronice. Snad jen aby nesklouzli do popového příkopu až příliš hluboko.

Info

Mogwai – Kin (Rock Action, 2018)
web kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zrcadlo za éterickou mlhou (Drab Majesty)

redakce 20.08.2019

Každý mileniál hovící osmdesátkovým zvukům spojovaným s gotickou subkulturou musí být vděčný za jeho soudobou renesanci.

Celistvý zvukový příběh Frontier Guards

redakce 17.08.2019

Prokomponované IDM melodie se tu místy nebojí jít do minimal techno smyček, vše přitom doplňují i industriální rytmy a ruchy.

Barvitý obraz na bílém papíře (Hasan)

redakce 15.08.2019

Zatímco starým rapperům dochází nápady a kreativita, mladí se konečně dokázali vymanit z českého rapového archetypu obrovských teplákovek a čepic s rovným kšiltem.

Stále autentičtí Foals

redakce 04.08.2019

Už píseň Exits ukázala, že se Foals posouvají dál – a to jak pestřejší kombinací hudebních nástrojů, tak vokálními experimenty i novým obsahem.

Problémy, které vidět nechceme (Rafael Anton Irisarri)

redakce 02.08.2019

Deska Solastalgia je osobní výpovědí člověka, na kterého nejen dopadá všudypřítomný pocit bezmoci, ale který se neustále setkává se změnami klimatu.

Miesto s názvom Schlagenheim (black midi)

redakce 29.07.2019

Štvorica násťročných chlapcov z Londýna zaujala už skôr tohto roku, keď vydala dvojsingel Talking Heads/Crow’s Peach. Teraz prichádzajú s debutom Schlagenheim.

Gangsterská odysea s přešlapy (Schoolboy Q)

redakce 27.07.2019

Label Top Dawg Entertainment je na poli rapu za poslední dekádu jedním z nejzajímavějších. Jakou pozici v něm vedle Kendricka Lamarra nebo Ab-Soula zastává Schoolboy Q?

Stále stejné zásadní věci (Pád Hyperionu)

redakce 26.07.2019

Zrovna tak aktuální je jeho apel na vzájemnou empatii a všelidské hodnoty, které se v současné individualizované době vytrácí nebo značně relativizují.

Kniha pro ty, kdož stojí mimo zdi kostela (Kacířův kancionál)

redakce 24.07.2019

Kacířův kancionál je kniha-artefakt, který svádí k prohlížení a listování, ke kochání zrakem i hmatem. Insania si udělala radost a zřejmě nejen sobě.

Jehličí, kosti i uhlíky (Černý kov)

redakce 23.07.2019

Společenství poodhaluje roušku svého vlastního mysticismu, neoslavuje smrt, temnotu a zánik, ale přátelství, souručenství, sílu přírody.