Články / Offtopic / / Movie/dox

Moje jediný přání je opakování (Na hraně zítřka)

Moje jediný přání je opakování (Na hraně zítřka)

Shaqualyck | Články / Offtopic / / Movie/dox | 27.07.2014

Lidstvo (už zase) čelí invazi šmejdů z vesmíru. Řádění matrixovských chobotniček má učinit přítrž plážová ofenziva nápadně připomínající vyloďovací jatka ze Spielbergova válečného opusu Zachraňte vojína Ryana. Jenže slibný plán končí fiaskem a poslední nadějí na záchranu se stává bázlivý PR manekýn Tom Cruise, který se proti své vůli ocitá v první linii, umírá a zmatený procitá nikoliv na onom světě, ale opět v den osudového výsadku. A pak znovu a znovu a znovu… Zní vám to povědomě? Jasně, kdo by neznal Hromnice s Billem Murrayem, jenže tentokrát funguje časová smyčka jako návyková videohra, během které procházíte jednotlivé levely a podobně jako ve Zdrojovém kódu Duncana Jonese sbíráte zkušenosti a zkoušíte vyzrát na nepřítele. Stejně jako se z Cruisova charakteru stává zapálený spasitel, mění se s každým dalším reloadem i divákovy sympatie. Zprvu prospěchářský strašpytel je rázem hrdinou, který pobíjí emzáky jako mouchy. Nelze mu nefandit.

Sledovat jeho misi je adrenalinový nervák v přímém přenosu, navíc technicky suverénní, takže od plátna neodtrhnete oči. Sugestivní vizuál podtrhuje pádný orchestrální soundtrack, který překvapivě nespáchal režisérův oblíbenec John Powell, nýbrž Christophe Beck, kterému jsou vlastní spíše komediálně laděné snímky. Akce je svižná a přehledná, její ztvárnění nezřídka povědomé. Jednou na vás zamrkají Cameronovi Vetřelci, podruhé zase Verhoevenova Hvězdná pěchota, přesto nemáte pocit, že koukáte na bohapustou vykrádačku. Liman je mistrem řemesla, vypráví vlastní příběh a od slavných kolegů si bere jenom tolik, kolik potřebuje. Nezapomíná na vtípky a naznačuje i romantickou zápletku, spojení obojího pak dodává filmu nečekaný screwballový podtext, kterému jde na ruku ideálně trefený casting. Vysportovaná Emily Blunt se vedle usměvavého Cruise neztrácí, naopak i přes věkový rozdíl čítající dvě dekády si drsně hláškující Britka maže hollywoodskou legendu na chleba.

Jenže i kdyby se režisér spolu s herci přetrhli, bez dobrého scénáře by to nemělo význam. Naštěstí dodal protřelý Christopher McQuarrie (Obvyklí podezřelí) se svými kumpány učebnicově gradovaný příběh, který nejenže ustojí Limanovo zběsilé vypravěčské tempo, ale zároveň dokáže vtáhnout do hry. Přiměje k přemýšlení, dokáže vykouzlit úsměv, i strachem sevřít půlky, a to všechno s neskrývanými ambicemi popcornového blockbusteru, který si na nic nehraje a chce především pobavit. A vydělat, tak jako každý epický biják s výbuchy a draze zaplacenými hvězdami. Přestože se odehrává v kulisách vybájené budoucnosti, navozuje pocit vypjatého zápasu o všechno a snaží se vypadat maximálně realisticky (my vs. oni – tady a teď). Na rozdíl od aktuální Pfisterovy Transcendence neobsahuje Na hraně zítřka žádný filozofický přesah, ani šokující pointu jako Nevědomí, loňské scífko agilního Cruise, jehož žánrová angažovanost je obdivuhodná. V Limanovi našel mazaného spoluhráče, který ví, že všechno dobré už tu bylo, a i když si v rámci žánru můžete dovolit prakticky cokoliv, publikum přešlapy neodpouští. I proto tvůrci servírují divákům naléhavou zápletku, která navzdory četným citacím typově spřízněných předchůdců působí i přes několikerá okénka v logice svěže a neokoukaně. Ne nadarmo se říká, že opakování je matkou moudrosti.

Info

Na hraně zítřka / Edge of Tomorrow
Režie: Doug Liman, 2014
www.edgeoftomorrowmovie.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pod plechem trumpet (Brasslands)

redakce 09.10.2019

Filmový dokument Brasslands hledá na přehlídce dechové hudby Guča, co všechno může ležet pod povrchem bujarého festivalového veselí.

Když bolí každý přešlap (Tiché doteky)

redakce 02.10.2019

Nejvýraznější český film v programu letošního Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech? ptali se nahlas někteří diváci už na začátku července.

Vtedy u Tarantina (Once Upon a Time in Hollywood)

redakce 25.08.2019

Námet znie veľmi komplexne a každý si predstaví rozmanitý príbeh, ktorý sa z postáv hraných hviezdami najvyššej hollywoodskej kvality môže vykľuť. No...

Poloboh, Lucifer alebo len obyčajný človek? (Diego Maradona)

redakce 29.07.2019

Film neháji žiaden z Maradonových excesov a prešľapov, nesnaží sa v divákovi vyvolať pocity súdržnosti s jeho osudom, taktiež ho nezhadzuje.

Karlovarské dvojhránky (Takové krásné šaty)

redakce 11.07.2019

Z kolonády do kina, ročník 2019 - část první: nový cinefilský dezert britského režiséra Petera Stricklanda.

Málo beatů (Beats)

redakce 11.07.2019

Beats dobře pracuje s humorem, podtrženým kouzelnou skotskou angličtinou, a vyniká skvělým vizuálním zpracováním. Výprava je vypiplaná, perspektivu mnoha záběrů dotvářejí skvělé graffiti.

Za hokejem do Maroka a putování krajinou bez života (MFF KV)

redakce 02.07.2019

Důmyslně nakládat s pocity a mezilidskými vztahy se povedlo Caseymu Affleckovi, který ve Varech představil drama Světlo mého života.

Korzo #3: Vzpomínky a paraziti

redakce 01.07.2019

S Richardem Lowensteinem, režisérem filmu Mystify Michael Hutchence, jsme se potkali právě po projekci dokumentu o Formanovi a na něj taky hned několikrát přišla v hovoru řeč.

Korzo #2: Latino triky a australská hvězda

redakce 30.06.2019

Jedno z velkých očekávání a dlužno dodat že naplněné – snímek Richarda Lowensteina věnovaný Michaelu Hutchencovi, jedné z největších australských rockových hvězd a frontmanovi skupiny INXS.

Korzo #1: Písničky a nudní zombies

redakce 29.06.2019

Poselství Jarmuschova hororu Mrtví neumírají se táhne celým snímkem a vyvrcholí v závěru, ale je v tom ironie, nebo ne? Tak či tak, vážně mě nenapadlo, že mně bude lézt…