Články / Recenze

Moonrise Kingdom: Kdo si nevyčistil ešus, nesmí do kina...

Moonrise Kingdom: Kdo si nevyčistil ešus, nesmí do kina...

Matouš Hrdina | Články / Recenze | 22.10.2012

Až vyjde měsíc, ocitnete se v království Wese Andersona. Najednou je vám zase dvanáct, prosluněné dětství mizí v nenávratnu, končí prázdniny a na obzoru se sbírají mraky. Přichází něco nového a neznámého, budoucnost, co bude vzrušující jak zelené oční stíny holky ze sousedství, ale taky krutá jak nasraný skaut se sekerkou. Bojíte se toho, co přijde, ale zpátky byste se nevrátili ani za nic...

Miláček kritiků i hipsterů Anderson ve svém posledním snímku opět překonal sám sebe. Natočil film, který jednou budete rádi pouštět vnoučatům. Moonrise Kingdom (Až vyjde měsíc) ostatně působí jako zaprášené obrázkové leporelo, které jste našli na půdě u babičky a teď si ho prohlížíte za zvuku praskajícího vinylu od Supraphonu.

Je konec léta 1965 a na malém ospalém ostrůvku u pobřeží Nové Anglie propuká panika. Ze skautského tábora vzal roha dvanáctiletý obrýlený podivín Sam (Jared Gilman) a upjatému právnickému páru Bishopových (Bill Murray a Frances McDormand) zase zmizela problémová dcera Suzy (Kara Hayward). Zatímco se zamilovaná dvojice outsiderů vydává na naivní cestu za svobodou, k ostrovu se blíží bouře století a taky letadlo s paní ze sociálky (Tilda Swinton), která má sirotka Sama odvézt na převýchovu do děcáku.

Brzy se ukáže, že těmi nejrozumnějšími lidmi jsou tu Sam a Suzy. Dospělí obyvatelé ostrova se chovají jako nezvládnutí haranti. Vedoucí skautského tábora Ward (Edward Norton) je neschopný učitel matematiky vyžívající se v kontrolách latrín a uniforem, Suzin slabošský otec se topí v sebelítosti a jeho žena má poměr s místním policajtem (Bruce Willis). Zato Suzy má už ve dvanácti ledovou sebejistotu a pohled, co podlamuje kolena. Na útěk z domu si nezapomene vzít kufr knih, kočku a gramofon s poslední deskou od Françoise Hardy. Sam je zvyklý na život mezi idioty a dokáže se o sebe postarat jako málokdo. Holden Caulfield v pohorkách a mývalí čepici. Když zamžourá přes tlusté brýle, Woody Allen si brečí na rameni s Johnnym Deppem.

Blížící se bouře je symbolem neodvratného přechodu do dospělosti, ale také začínající generační vzpoury 60. let. Suzy se neustále kouká do budoucnosti dalekohledem, Sam utíká ze skautského oddílu, který svými nesmyslnými rituály přesně vystihuje zahnívající hodnoty středostavovské Ameriky. Staří si na život jen hrají, mladí ho opravdu žijí. A na konkrétní době vlastně ani nezáleží, protože Andersonův rok 1965 by se mohl odehrávat kdykoliv. Stačí, když to bude „kdysi“.

Moonrise Kingdom je perfektně zinscenovaná divadelní hra na scéně vymezené ostrovem a časem určeným blížícím se hurikánem, do detailů promyšlený živý obraz – kamera zabírá postavy jako v domečku pro panenky a dává nám jasně najevo, že tohle není realita, ale snový svět s trochu jinými pravidly. K divadlu odkazuje i scéna seznámení Sama a Suzy při operním představení v místním kostele a jen co se ponoříme do děje, vkráčí na plátno vypravěč (místní pošuk v podání Boba Balabana) a přímo do objektivu vyklopí, co se stane za chvíli. Za dokonalé středové kompozice záběrů by se nestyděl ani Kubrick, ostatně i neustálý hudební podkres připomíná hypnotické tempo Barryho Lyndona. Tuhle prázdninovou historku si můžeme prohlížet ze všech stran jako broušený diamant a vždycky narazíme jen na dokonalé sladění hudby a obrazu ve žlutozelených odstínech léta a vybledlého polaroidu.

Wes Anderson je žánrem sám o sobě a stejně jako jeho předchozí filmy (např. Rushmore, Darjeeling Limited, Life Aquatic nebo Fantastic Mr. Fox) i Moonrise Kingdom míchá prvky komedie s tragickými podtóny a všudypřítomnou melancholií. Moc opravdové pro děti, moc pohádkové pro dospělé. Ideální pro ty, co nikdy nezapadali do žádné z těchhle umělých kategorií, stejně jako Andersonovi hrdinové. Žádní zuřiví rebelové, spíš snílci a podivíni, co se vymykají průměru. Vědí, že je nakonec dostane tvrdá realita, ale stejně táboří v osamělé zátoce a budují si alespoň na chvíli svět jen pro sebe. Takový, jaký najdeme většinou už jen ve vzpomínkách na dětství. A nebo ve filmech Wese Andersona.

Info

Až vyjde měsíc / Moonrise Kingdom
Režie: Wes Anderson, 2012
www.moonrisekingdom.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Beznaděj svobodných otroků (Zeal & Ardor)

Daniel Šimáček 22.09.2022

Nová deska dává volnější průchod agresivitě, je vokálně expresivnější, jako by nezbývalo nic jiného, než se z krvavé historie i současnosti vyřvat.

Tak trochu jiné rádio (Gleb)

Veronika Viková 08.09.2022

Big Boy FM je v pořadí už třetím albem bratislavského rapera Gleba. Od jeho posledního alba Gauč Storytelling uplynuly tři roky.

Najít si svý místo (Anki)

Helena Domanská 06.09.2022

O čem Anki sní? Už nechce pracovat za kasou. V tracku Asian Dream líčí ponuré prostředí, nekonečné směny a dramatická setkání.

Kultura vydupaná ze země (Kartografie (Eko)systémů)

Jiří Přivřel 04.09.2022

Dobré zprávy z regionů. Víc než jen průvodce.

Otcovský vzor (Criminal II & III)

3DDI3 03.09.2022

Criminal II & III jsou o racionalizaci všeho, co většina lidí považuje za nenormální, až psychopatické.

... nikdy nevyjde z módy (Metronomy)

Jonáš Sudakov 01.09.2022

Hodinová štopáž, odkaz vecnosti kapely a farebnosť produkcie. Na novom albume to všetko škrtli výmenou za jednoduchosť a pomalosť.

S Viah tančíme

Emma Barickmanová 30.08.2022

Tam, kde bylo předtím extatické volání do noci, je nyní něco melancholičtějšího, ale zároveň hlubšího, vážnějšího a uvědomělejšího.

Nejlepší zbraň je ta, ze které musíte vystřelit jen jednou (Castaka/Metabaronovy zbraně)

3DDI3 28.08.2022

Dvojpříběh Alejandra Jodorovského Castaka & Metabaronovy zbraně je návratem do známých vod oblíbeného vesmíru série Mistrovských děl evropského komiksu.

Zasnění Britové si otevřeli colu a rozjímají nad kryptoměnami (alt-J)

Dominika Fuchsová 19.08.2022

Album „kde se příběhy z Hollywoodu, inspirované skutečnými zločiny, prolínají s některými z osobnějších momentů členů kapely“.

Americká gotika podle Wovenhand

Adam Tomáš 17.08.2022

Je to právě duch americké gotiky, který je silně přítomen v tvorbě Wovenhand, a aktuální LP to dokládá v tom nejlepším slova smyslu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace