Články / Reporty

Mraky ve dvoře

Mraky ve dvoře

Dominika Prokopová | Články / Reporty | 04.05.2014

O své rodině toho dokážeme říct mraky, taky nám toho po rodičích i prarodičích většinou mraky zůstane. Veronice Švábové třeba recept na mraky. Handa Gote research & development v Alfredovi ve dvoře s představením Mraky z roku 2011. Stále proklatě dobré Mraky.

Každá rodina má svoje a dle Tolstého okřídlené věty je každá rodina nešťastná po svém. Vyprávíme-li někomu staré rodinné historky, začíná to většinou jako nevinná legrace, ale někdy při bližším zkoumání toho, co za humorným vyprávěním stojí, úsměv tuhne. Ne každá rodina má tak pohnutou historii zahrnující zkušenosti s vězením, koncentračními tábory či trestem smrti ve vykonstruovaných procesech (dědečkem Veroniky Švábové byl Karel Šváb, odsouzený k trestu smrti v procesu se Slánským). Časem se ale i z takových tragédií stávají abstraktní pojmy, které neroztřesou toho, kdo je neprožil. Veronika skrze rodinné vyprávění rekapituluje národní historii, což je chvályhodné, zvlášť je-li to provedeno tak vkusně a poeticky. V mnoha rodinách číhají v nevymetených koutech tajemství, o kterých se prostě nemluví. Na provinilce, nesoucího na hrbu staré zrady, už pak nestačí ukázat prstem, ale rovnou megafonem.

V souvislosti s tématem rodiny se také často mluví o projekcích. Někdo se projektuje do sourozenců, někdo se vidí v dětech, jiný se zrcadlí v prarodičích. Veronika Švábová vstupuje za pomoci kamer do projekcí s fotografiemi příbuzných, na chvíli setrvává v jejich přítomnosti a splývá s nimi v rozfázovaných pohybech nebo se přímo stává jimi samými, obléká si jejich šaty, mundury či tváře. Na chvilku zastaví čas.

Handa Gote pracují se stejnou samozřejmostí s novými mediálními technologiemi jako s běžnými předměty denní potřeby, čímž působivě dokazují, že pro ně technika není prodlouženou rukou talentu, ale že si vystačí i s lepenkou a pekáčem. Sami sebe – v případě potřeby k definování – umisťují do škatulky post-spektakulárního divadla, kde mají ještě dostatek místa k pohybu. A to je dobře, omezení by jim mohlo uškodit, hranice překračují ještě předtím, než by se je někdo pokusil vymezit. Na jevišti přiznávají vše, teatrální skrývání nebo předstírání je jim cizí. A když už neskrývají nic v divadle, netají ani to, co mají v rodině.

A co u vás? Taky se doma nic nevyhodí? A co pečete? Pečete na to?
Až se zase příště přeženou Mraky nad Prahou, buďte tam.

Info

Handa Gote research & development
24. 4. 2014, Alfred ve dvoře, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...