Články / Reporty

Mrazivá sauna s Portishead

Mrazivá sauna s Portishead

Jakub Šilhavík | Články / Reporty | 23.06.2013

Horký středeční večer patřil z pohledu koncentrace hudebních hvězd na kilometr čtvereční k nejnabitějším v historii pražské metropole. Mnozí fanoušci zažívali těžké dilema, na který koncert (Portishead, Eric Clapton, Bobby McFerrin, CocoRosie či Paramore) se ve finále vypravit, nicméně pro triphopové Portishead mluvily nezpochybnitelné hudební kvality a pomyslné dohánění restů z 90. let. Kolem osmé hodiny však Tipsport aréna, stánek hokejové Sparty, zela prázdnotou a do mysli se vkrádaly pochyby. Nebylo těch mimořádných koncertů letos jednoduše příliš a nesedí fanoušci raději někde v chládku u vody či přítmí klimatizované kavárny?

Večer otevřela postpunková holčičí čtveřice Savages, na kterou se v poslední době snáší chvála ze všech stran (zaslouženě?). Na pódiu předvedli krátký půlhodinový set, který se i přes proklamovanou radikálnost nesl v duchu role předskokanů – nikoho neurazit, ani nenadchnout. Mimo to se hala poměrně slušně zaplnila a ostuda byla odvrácena, byť o vyprodanosti nemohla být řeč.

Několik minut po ohlášeném začátku nenápadně nastoupili na pódium Portishead a s prvními tóny Silence si podmanili publikum. Slzy dojetí se okamžitě mísily s potem, který z návštěvníků sršel díky nestíhající klimatizaci. Samotný set byl téměř identický jako na slovenské Pohodě a dalších štacích posledních let, Portishead totiž vždy sázeli na kvalitu na úkor kvantity, ostatně dlouhé časové prodlevy mezi jednotlivými alby jsou legendární. Největší slovo logicky dostalo stále aktuální třetí studiové album Third z roku 2008, nechyběly ani zásadní skladby z debutu Dummy a trochu opomenuta zůstala pouze eponymní dvojka. Po stránce struktury skladeb zůstali Portishead i po letech věrní studiovým předlohám, improvizací zaváněly pouze tu a tam přidané kudrlinky a kapela v průběhu koncertu s elegancí zvládala přechody od tichých „rozněžněných“ klasik typu Glory Box k rozbouřeným skladbám plným napětí à la Machine Gun. Zvuk byl průzračně čistý a bohatý, doslova jako ze studiové nahrávky, což se na koncertě poštěstí opravdu výjimečně, a nezbývalo než uznale kývnout hlavou směrem ke zvukaři – zvlášť při vzpomínce na nedávnou nepříliš vydařenou premiéru veteránů My Bloody Valentine.

Portishead byli tradičně po většinu koncertu uzavření do sebe – Geoff Barrow soustředěně sledoval všechny detaily, Beth Gibbons svým charakteristickým hlasem bolestivě prožívala každičké slovo a upínala se k mikrofonu jako jediné opoře. Pozornost na sebe kromě precizního muzikantství s citem pro gradaci strhávaly především působivé „záhrobní“ projekce prolínající předem připravené záběry s prostřihy na aktuální dění na pódiu. O to větší překvapení bylo, když se Beth Gibbons při instrumentálním finále We Carry On vydala děkovat fanouškům v prvních řadách. Kalkul? Ani zdaleka, pouze bezprostřední reakce a vyvrcholení nádherného večera s pocitem konstantního mrazení v zádech.

Portishead v Praze dle očekávání odehráli strhující koncert, kdy k dokonalosti nechybělo mnoho, byť se dříve revoluční hudební tvorba v mezičase stala poněkud retro. Českým fanouškům nyní nezbývá než doufat, že Portishead se svou další návštěvou nebudou příliš dlouho otálet.

Info

Portishead (uk)
19. 6. 2013, Tipsport aréna, Praha

foto © Andrea Petrovičová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Čiže relax, aj búrka (Grape 2019)

redakce 13.08.2019

Tento rok som sa na letisko dostavila po dlhšom čase strávenom na juhu Anglicka, čiže samotný príchod do rodnej krajiny bol trochu kultúrnym šokom...

Aká krajina, taký Katapult. (Brutal Assault 2019)

redakce 11.08.2019

Ve vydatném dešti ale zmokla jak festivalová brožura, tak program na klíčenkách rozdávaných u vstupu. Moderní doba? Je třeba šířit poselství a čokoládovou radost.

Ztlumte ty světla, prosím. (Brutal Assault 2019)

redakce 10.08.2019

Někdo vyslyšel moje fňuky? Říkají, že třetí den bývá kritický, díry v line-upu a vedrem podpořená únava svádí k experimentu.

Their bodies are open (Brutal Assault 2019)

redakce 09.08.2019

Koncert Daughters byl definitivní. Zhudebněná cesta devíti kruhy pekla k absolutnímu zešílení a excentrický projev frontmana Alexise Marshalla, totální paralýza jedovatým potem.

Umírat budu za úsvitu! (Brutal Assault 2019)

redakce 08.08.2019

Dovolenková očista hlukem? Klišé se nevyhneme, obzvlášť na akci, který Google mapy vtipně značí jako Festival Nechutného Napadení. Brutal Assault 24, den první.

... a stejně to bylo málo (Beseda u Bigbítu 2019)

redakce 07.08.2019

Tváře, které jsem tu noc viděla já byly na správné straně. A vezmu-li v potaz fakt, že členové Algiers i australských Kill Devil Hills, o kterých ještě bude řeč, zůstali…

Zralá jako víno (Beseda u Bigbítu 2019)

redakce 05.08.2019

Pokud jde něco Besedě skvěle, je to výběr kapel v perfektní koncertní kondici. Zatímco loni předvedli omračující výkon Pacino, letos...

Off 2019: Pro hudební dobrodruhy (3/3)

redakce 05.08.2019

Neneh Cherry, Loyle Carner a Suede. Závěrečný den festivalu pro lidi, kteří opravdu poslouchají hudbu.

Off 2019: O svetrech a přátelích (2/3)

redakce 04.08.2019

Když nemáš ani svetry, ani kamarády, je velmi pravděpodobné, že uvízneš v gastro-obchodní festivalové zóně.

Off 2019: Na správném místě (1/3)

redakce 03.08.2019

Žádné strakaté blízkovýchodní hadry, květinové věnce a potřpytkovaná těla. Mentální lázně, vizuální detox a hudební poklady.