Jakub Koumar | Články / Recenze | 12.09.2014
Cesta do minulosti může být i cestou kupředu. Stačí se pohybovat v kruhu. Takové je i putování do vlastního podvědomí, které bychom bez kontinuity pohybu vpřed nedokázali uchopit a přetavit v sebepoznání.
Selectone, jinak taky David Rambousek, vykračuje stejným směrem po krkolomně protáčených šelakových deskách, přitom za sebou nechává šlápoty v prachu, co se na nich za ty roky usadil. Při téhle štrece mu společnost dělá všudypřítomný praskot a šum. Jeho recepce je pro posluchače závojem přes vlastní vzpomínky, k jejichž nitru se po nekonečných smyčkách vydává.
Zároveň je však falší. Fotografií obrazu. Simulakrem píšícím křiklavou čáru, podobnou rudé linii kroutící se na esteticky vyvedeném CD. Je to hranice mezi skutečným a prosněným. Pokud ale přijmete, že je pouze způsobem, nikoli cílem, nebude vás tento fakt obtěžovat, jinými slovy – je potřeba stát se dostatečně hypnabilním. K tomu dopomáhá mystický nádech a atmosféra fascinujícího putování do neznáma.
Na svědomí to mají dokola se otáčející smyčky magnetofonových pásků. Jejich zakousnuté úryvky melodií by se rády motaly donekonečna, podobně jako Nietzscheho věčné přesýpací hodiny bytí, jež „budou stále znovu obraceny – a ty s nimi, prašné zrnko v nich“. Nečekaně však vstupuje Selectone, coby mocný Zarathustra, a z cyklů nás vysvobozuje, zvedá pomyslné rameno z šelakových desek. V těch chvílích se cestou do nitra objevují pazvuky či recitace, vynořují se z neznáma a nečekaně, stejně jako ve snu není pochyb o jejich přirozenosti. Hypnotický spánek se prohlubuje až do skladby Dead Swan, kde poletuje zastřený hlas irské zpěvačky Miriam Ingram, pírka labutího peří. A příznačná křehkost vás provází podvědomím k závěru desky.
Ten navazuje na předchozí vybočení zamotaných smyček. Positive Einstellung přidává drum’n’bassovou rytmiku Aleše Řeháka, nevede ale k žádnému probuzení, proces se zacykluje, kroutí a spirálovitě propadá. V tomto běhu není beznaděj, ale uhrančivost, uvědomění si individuální jedinečnosti. Chápete cestu, kterou jste prošli, a zároveň se v ní rozhodnete zůstat. Z těchto kruhů není třeba odcházet.
Selectone - Dead Grooves (Ressonus, 2014)
www.ressonus.bandcamp.com/album/dead-grooves
Paulína Janičíková 21.05.2022
Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...
Veronika Tichá 15.05.2022
Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.
Michal Pařízek 08.05.2022
Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.
Michal Pařízek 26.04.2022
Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.
Tomáš Kouřil 19.04.2022
S novou nahrávkou vytanou vzpomínky na druhou půli nultých let. Sociální sítě neexistovaly, na koncerty se chodívalo na kapely, ale i jen tak potlachat...
Filip Švantner 11.04.2022
Helms Alee... To nie je len nostalgia za skvelým katalógom Hydra Head a za časmi, keď hardcoreové kapely zo Seattlu vydávali jeden nadčasový album za druhým.
Jiří V. Matýsek 02.04.2022
Hvězdná pěchota je klasika, kterou překryla její filmová adaptace, a nové vydání nakladatelství Argo ji tak u nás může vrátit do oběhu.
Jiří Přivřel 01.04.2022
Hudební inspirace řekou jako omílané téma? V tomto případě to rozhodně neplatí.
Ema Klubisová 17.03.2022
Na prvý pohľad pôsobí Glitch Princess ako syntéza ranej tvorby Grimes, estetiky Chromatics a minimalistickej výpravnosti ambientu.
Veronika Tichá 15.03.2022
VDYD vydávají první album s názvem Carousel a s ním novou nálož zasněných kytarových riffů a jemných melodií s texty plnými nostalgie, smutku, ale i radosti a naděje.