Články / Rozhovory

Mueran Humanos: Následovat svoje posedlosti

Mueran Humanos: Následovat svoje posedlosti

Michal Pařízek | Články / Rozhovory | 10.10.2019

Carmen Burguess a Tomás Nochteff se seznámili v rodném Buenos Aires, společně tvořit ale začali až po dalším setkání v Barceloně. Z katalánské metropole se Mueran Humanos po několika letech přesunuli do Berlína a právě tam, v pověstném studiu andereBaustelle patřícím Einstürzende Neubauten, vzniklo jejich album Miseress (2015). Vyšlo na prestižním labelu ATP Recordings a v kariéře Mueran Humanos znamenalo jasný zlom. Carmen s Tomásem si to sice uvědomují, ale nikterak se tím nenechají rozhodit, ostatně skupina, která nese v názvu sousloví Lidi chcípněte, by jistou dávku chladnokrevnosti oplývat měla. S Mueran Humanos jsme dělali rozhovor před čtyřmi lety, když uzavírali tehdejší Full Moon Stage na Colours, teď se vrací do smíchovského klubu Underdogs’. Potěšení na naší straně.

Mueran Humanos jste založili až ve chvíli, když jste se společně sešli v Evropě. Nakolik se místní klima na zvuku kapely podepsalo?
Tomás: Znali jsme jeden druhého z Buenos Aires. Ve chvíli, kdy jsme založili Mueran Humanos, byla Carmen v Evropě sotva pár dní. Zamkli jsme se v pokoji a začali. Takže nemám pocit, že by měl život v Evropě na kapelu nějaký velký vliv. Ovšem je potřeba říct, že Buenos Aires je přístav a velmi kosmopolitní místo, odjakživa ovlivněné imigranty z celého světa a často právě Evropany. Tudíž je možné na naší kapele nějaké evropské vlivy vypozorovat, ale já o nich nevím. Naopak bych řekl, že Mueran Humanos jsou nějakým zvláštním způsobem hodně ovlivněni právě Buenos Aires.

Carmen: Každé město má svůj osobitý charakter. Města jsou plná hluků, které mohou postupně přecházet v hudbu a možná takhle nějak ty vlivy fungují. Když si vezmu naší píseň Mi Auto, můžeš o ní říct, že je zjevně ovlivněná krautrockem, a bude to pravda. Na albu ale přece není zachycená jen hudba, ale i to, co je ve vzduchu na konkrétním místě. Jednu noc jsem se procházela po Berlíně a to město prostě zní přesně jako krautrock. Jsem moc šťastná, že jsem to slyšela, a určitě mě to nějak ovlivnilo.

Tomás: Tím si nejsem úplně jistý. Pamatuji si, jak jsem jel kdysi dávno ve vlaku, který projížděl industriálním předměstím Buenos Aires, ten vlak byl plný unavených dělníků, kteří mířili po práci domů. Skrz okno jsem sledoval, jak míjíme jednu továrnu za druhou, a najednou z ničeho nic chlápek, který procházel vlakem a prodával různé popové bootlegy a vypálená CD, pustil ze svého přenosného přehrávače strašně nahlas The Model. Najednou mi došlo, že Kraftwerk tehdy vlastně chtěli popsat krásu tohoto světa a v hudbě se skvěle odrážela i melancholie té situace. Nemyslím, že jde jen o německou záležitost, a to říkám jako kompliment. Je možné to aplikovat na všechna industriální a postindustriální společenství.

V Evropě jste už poměrně dlouho, máte ještě vůbec nějaký přehled o scéně v Buenos Aires?
Tomás: Jasně, jezdíme tam každý rok. Myslím, že je to celkem podobné, jako když jsme tam ještě žili, tedy co se týče nějakých jmen, velikosti scény. Vždycky jsme byli outsideři, ale právě to nás s podobnými lidmi spojovalo. To pouto se nepřerušilo jen proto, že nyní žijeme někde jinde. Podíleli jsme se na odvrácené straně naší kultury a pokračujeme v tom dál. Každý rok se vracíme a hrajeme s lidmi, které máme rádi, s lidmi, kterým jde o podobnou věc.

Carmen: Loni jsme pro německý časopis Electronic Beats připravili kompilaci současných argentinských kapel, jmenuje se Discover Argentina's Prolific Underground Rock Scene.

Přijde mi, že se v posledních letech objevuje stále víc kapel z Jižní Ameriky, respektive se o nich začíná víc vědět i tady v Evropě, například Folläkzoid nebo The Holydrug Couple z Chile. Přichází doba latinskoamerických kapel?
Tomás: Rozhodně, už bylo na čase! V Jižní Americe všechno začalo v podstatě ve stejnou dobu jako tehdy v Anglii, už je třeba změnit tu situaci, kdy jsou podobné kapely totálně ignorovány. Navíc právě teď je těch, které za to stojí, opravdu hodně – v Mexiku jsou to Soledad nebo San Pedro el Cortez, v Peru zase Cocaina, Varsovia nebo Liquidarlo Celuloide. U nás v Argentině určitě Mujercitas Terror a DHD. K objevení toho máte spoustu!

Carmen: Právě pro Mujercitas Terror zrovna chystám první evropské turné, přijedou v září. Hrají už patnáct let a možná by tě udivilo, jak dobří jsou živě. Je možné, že si lidé, kteří se o hudbu hodně zajímají, začínají pomalu uvědomovat, že i na odlehlých a izolovaných místech se děje něco speciálního. Díky internetu mají lidé konečně přístup a možnost objevovat nové věci, což dříve bylo poměrně složité. Ale stále jde jen o lidi, kteří jsou do hudby ponořeni, jen ti mají odvahu pustit se do neprobádaných končin.

Celý rozhovor si můžete přečíst v magazínu Full Moon #61.

Info

Mueran Humanos (arg)
Bandcamp kapely

Živě:
Mueran Humanos (arg)
19. 10. 2019 20:00
Underdogs´, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Edúv syn: Tak to pusť…

redakce 06.07.2020

V nové rubrice Tak to pusť… Full Moon vybírá hudebníkům desítku hudebních ukázek a povídá si o nich s nimi. V premiérovém díle hovořil objev slovenského rapu Edúv syn.

Martin Kalenský (Světadílna): Tak trochu divnej country club

Libor Staněk 01.07.2020

Nezávislý prostor Světadílna se za dobu své krátké existence stal stěžejním místem pro pořádání hudebních akcí na jihu Čech. Skejty a country?

Vstupní prohlídka: Melis

redakce 30.06.2020

Písničkářka a producentka Melis je dlouhodobě usazená v Berlíně. Před vystoupením v Mariánských Lázních ji necháváme projít vstupní prohlídkou.

Marianna Cimburová (Festival Deziluze): Máme rádi kontrasty

Jarmo Diehl 23.06.2020

Začátek léta se už slibně rozjíždí, tedy co se týče menších festivalů, čehož důkazem je i multižánrová Deziluze, letos se odehrávající v pivovaru Herold.

Vstupní prohlídka: LemonHeart Club

redakce 16.06.2020

LemonHeart Club tolik nevěří na melodie, spíš na noise, sludge, drone, jak dokazuje i aktuální nahrávka Nevědomí. I do něj se vydali členové skupiny během Vstupní.

Douška vydavatelská: Deadred Records

redakce 14.06.2020

Label Deadred se věnuje především vydávání „slovenského over-electronického terénu“. Co chystají, co mají venku?

Markéta Rodryčová (Oakfest): Už nechceme jen pařit

Jarmo Diehl 10.06.2020

Jeden z mála a prvních letošních takřka letních festivalů se uskuteční v Dubu nad Moravou. Co a jak bude? Muzika i battly.

Vstupní prohlídka: sinks

redakce 09.06.2020

Poslední EP July vychází kapele již 19. června, tedy dva dny po brněnském koncertě, na kterém budou předskakovat Chief Bromden.

Chief Bromden: Naše ambice nejsou světové

waghiss666 03.06.2020

Před plánovaným křtem alba Slunovrat jsme vyzpovídali kapelu Chief Bromden. Povídání o jižní Moravě, ambicích i folklórních odkazech.

Ivan Hronec (Edison Filmhub): Hodnota projektu je len v jeho realizácii

Jarmo Diehl 02.06.2020

Pokud jste návštěvník klubových kin, galerií, koncertů s hlubším zájmem o kinematografii, měli byste znát Edisona. Rozhovor s jeho ředitelem o tom, co čeká film.