Články / Reporty

Mura Masa a Bonzai navíc

Mura Masa a Bonzai navíc

Jiří Mališ | Články / Reporty | 02.11.2017

Zatímco centru Kodaně vládly dýně, pavouci a jiná halloweenská monstra, v největším sálu hudebního domu Vega si před sebe postavil velký úkol Alex Crossan. DJ a producent známý pod jménem Mura Masa se pokusil v předlistopadovém depresivním počasí rozdivočet dánskou omladinu. Na evropském turné ho jako předskokan podpořil projekt Goss, ten ale výhodu domácího hřiště nevyužil.

Kromě hypu ohledně spolupráce s Mø se o dánském sólistovi moc neví. Naživo se představil v doprovodu dvou spoluhráčů a set začali až příliš klidně, publikum natěšené na rádiové hitovky se těžko smiřovalo s pomalým rytmem prvních skladeb a roztančila ho až předposlední Soo Bad. Zbytek písní se pohyboval někde mezi r’n’b a elektropopem a výsledkem byl nevýrazný alternativní pop. Lehce kulhající vokál nedokázal zaujmout a frontman zahalený v melancholické mlze nebyl zrovna pastvou pro oči.

Mura Masa tak měl před sebou ještě těžší práci, než se na první pohled zdálo. Za mixážní pult se ale postavil jako spasitel a set načal skladbou Messy Love. Hned se uvedl jako zkušený multiinstrumentalista a ujal se kláves, bicích i mikrofonu. Milý, lehce stydlivý začátek letěl rychle do kouta, na pódium nakráčela irská rapperka Bonzai se skladbou Nuggets a po hodině se konečně dalo mluvit o pořádné party. V následující I’ve Never Felt So Good se naposledy zpomalilo, diváci nabrali dech, na pódium se vrátila Bonzai a pomohla Crossanovi se zbytkem koncertu. Hitovky 1 Night a All Around the World měly publikum v hrsti, ale i starší Lotus Eater nebo Hell rozproudily taneční šílenství. Mura Masa střídal nástroje jako boty, zahrál si na kytaru i basu, a vystoupení tak rozhodně nepůsobilo dojmem předpřipraveného setu. Bonzai s přehledem kontrolovala publikum a místy to až vypadalo, že se jedná o její představení. Mura Masa za sebe nechal mluvit hudbu a k publiku se obrátil až ke konci, se srdečnými díky.

Závěr koncertu přinesl stupňování tempa. První vlaštovkou grandiózního finále byl remix Night Swimmers od Foals, k amoku pak diváky přivedly What If I Go? a Love$ick. Po krátké pauze se nám dostalo přídavku v podobě Blu, jejíž pomalé tempo až mrazilo. Vše skončilo pořádnou skákačkou do rytmu nejznámější skladby Firefly. Vega plná úsměvů se vyprazdňovala pomalu, většina sálu se vydýchávala a užívala si řinčení v uších. Nakonec jsme dostali to, pro co jsme přišli. A Bonzai navíc.

Info

Mura Masa (uk) + Goss (dk)
31. 10. 2017, Store VEGA, Kodaň

foto: Martin Høyer Poulsen

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cestopisy v podaní GenotPresents

Lucia Banáková 30.07.2020

Cez powerambient skrz vesmír, oceán a ostrov až na berlínske techno a späť do Prahy. GenotPresents ovládli Archu.

Nejlíp se tančí za deště (Okolojeles)

Michaela Peštová 29.07.2020

Je jedno, jestli máme srdce zlomené láskou nebo usychajícími lesy okolo. Potřebujeme místa, kde své vize nemusíme pořád dokola obhajovat.

Dobrá rozhodnutí (VlčkoviceFest)

Fomas 28.07.2020

První pohled na spoustu dětí, bosých nohou a žen bez podprsenek dával tušit, že opravdu půjde o hodně uvolněnou akci.

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.