Články / Profily

Myshkin – zpívající rebelka s básnickým srdcem

Myshkin – zpívající rebelka s básnickým srdcem

Barka Fabiánová | Články / Profily | 31.05.2013

„Kdo bude letos hrát na Habrovce?“ vyzvídám line-up oblíbeného pražského minifestivalu. „Lenka Dusilová, Jablkoň a hlavně Myshkin.“ Myshkin? To mi nic neříká… „Je to americká písničkářka, někde si našla Habrovku a rozhodla se, že přijede a zahraje.“ Doma mi to nedá a házím její jméno do vyhledávače. Nacházím její stránky, na kterých má pár alb k volnému poslechu. Vydávám se do světa, který vytvořila Myshkin, označená časopisem Songlines za jednu z nejlepších písničkářek současnosti.

O tom, co se dělo předtím, než se stala Myshkin, se toho moc nedozvíte. Jen to, že se narodila v Indianě holandským imigrantům, její dětství ovlivnila přísná náboženská výchova, ale i liberální politika, válečné příběhy a hudba. Zpívala odmalička, na kytaru začala hrát v pubertě, stejně jako skládat písničky. Po třech letech na divadelní škole se ale rozhodla všechno opustit a odjet. Touha po volnosti a svobodě zvítězila. Pojmenovala se po hrdinovi Dostojevského románu Idiot, potloukala se, jak se dalo, a procestovala Nové Mexiko, New York, Texas a Tennessee. Rok přebývala ve starém školním autobuse, až s ním dojela do New Orleans. Zaparkovala ho na dvorku a nechala zrezivět. V New Orleans zůstala devět let. Město, které žije jazzem, se jí dostalo pod kůži. Osudovým pro ni bylo setkání s Mikem Westem, dlouhovlasým hipíkem z Austrálie, který hrál na banjo a mandolínu. Vzali se, nahráli čtyři alba a odehráli nespočet koncertů. Zatímco album Blue Gold bylo nasáklé blues, deska Why Do All the Country Girls Leave? ukázala, že Myshkin nejsou cizí žádné hudební styly. Jazz, blues i country, ska-billy, valčík… Celkem patnáct skladeb, každá je jiná, ale typický sametový alt nelze přeslechnout. Zní rozpustile, divoce vášnivě i melancholicky vážně.

V roce 2001 se Mike West a Myshkin rozešli, ona se s tím vyrovnala po svém. Dala dohromady kapelu Ruby Warblers a natočila přelomovou desku Rosebud Bullets (2002). Střely ve tvaru poupat zasáhly snad každého, kdo si album poslechl, dokonce ani hudební časopisy nešetřily superlativy a hovořily o desce roku. Nejde však o sladkobolné písně o nešťastné lásce, ale spíše o příběhy ženy, která je se svou minulostí smířená. S albem Rosebud Bullets skončila pro zpěvačku neworleanská etapa a bylo na čase zkusit štěstí jinde. Myshkin se přestěhovala do Portlandu.

V Portlandu založila spolu s dalšími nezaměstnanými uměleckou komunitu a hlavně se tu potkala s multiinstrumentalistkou a producentkou Sailor Banks, která nahrávala pod jménem Sugar Shortwave. O dva roky později vzniklo z téhle spolupráce folk-jazzové album Corvidae (2004), inspirované válečnými příběhy žen i politikou. Rozčarování z politické situace je znát i na další desce Sigh Semaphore (2006). Pak se Myshkin rozhodla opět vydat na cestu. Opustila Portland, odešla do hor na jihu Oregonu, kde s přáteli založila permakulturní komunitu, ve které vlastníma rukama pět let stavěli ekologické nahrávací studio. Tady vzniklo i album The Diamond Lust.

A toto album, plné temných revolučních písní, přijede představit i na pražský festival Habrovka, která letos proběhne 7. a 8. června.

Info

Myskin (usa)
www.myshkinsrubywarblers.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Slast digitálního purismu (Raster((Noton))

Karel Veselý 21.09.2021

Jedno z nejdůležitějších vydavatelství pro experimentální elektroniku posledního čtvrtstoletí oslaví své narozeniny na letošním festivalu Lunchmeat.

Liraz aneb retropop s příčinou

Jiří Moravčík 12.07.2021

Zatímco v izraelském seriálu Tehran hraje zpěvačka Liraz Charhi agentku Mossadu, na pop-rockovém albu Zan dokazuje, jak napínavé může být tajné natáčení s íránskými hudebníky.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Co je to dneska videoklip? (Na vlastní oči: David Kořínek)

Karel Veselý 07.01.2021

David Kořínek (Rafani) současnou hudbu sleduje se stejným zájmem jako umění a to mu dává šanci oba světy, které se v mnohém ovlivňují, zodpovědně srovnávat.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Z okraje společnosti do kulturního kánonu (Grime)

Jakub Šíma 07.01.2021

Prošel cestu, na které dokázal dát hlas lidem z okraje společnosti, aktivizoval je a nabídnul vzory, s kterými se mohli ztotožnit. Grime.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Buď řeznickej pes (Michael's Uncle)

mxm 06.01.2021

Někdy v jednadevadesátém kdosi zazvonil za dveřmi v paneláku uprostřed hornického sídliště... Maxim týrá paměť v rubrice Kult. Michael’s Uncle.

Full Moon Stage 2021: The Membranes

redakce 06.12.2020

Comebacky jsou módou i prokletím posledních let. Jeden takový budeme mít na Full Moon stage na Colours. A bude to nejvíc.

Full Moon Stage 2021: The Sweet Release Of Death

redakce 05.12.2020

Strhující koláž, křišťálově čisté melodie i výbuchy surového hluku. Máte rádi Sonic Youth?

Full Moon Stage 2021: Lonker See

redakce 04.12.2020

Lonker See si zakládají na neustálém překvapování posluchačů i sama sebe, své dobrodružné kompozice staví na improvizovaných základech. Vyzkoušíme na nadcházející Full Moon Stage.

Full Moon Stage 2021: I Like Trains

redakce 03.12.2020

Neúnavný taneční beat a angažované a buřičské texty, to je čtvrtá kapela naší Full Moon Stage.

Full Moon Stage 2021: Repetitor

redakce 02.12.2020

Radost z hluku. Srbská formace Repetitor představuje to nejlepší z bělehradské alternativní rockové scény.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace