Články / Reporty

Na Bojišti lítá pohoda (Obscene Extreme 2021)

Na Bojišti lítá pohoda (Obscene Extreme 2021)

Radka Bednarzová | Články / Reporty | 19.07.2021

Festival Obscene Extreme má tradici od roku 1999. Původní narozeninová oslava Miroslava Urbance alias Čurby na Bojišti na okraji Trutnova se zvrhla v několikadenní nářez třaskavé muziky, v největší festival extrémní hudby na světě. Po loňské přestávce byl letos osekaný na tři dny a počítalo se asi s dvěma tisíci fanoušky. Chyběla jména z Ameriky, Asie i Austrálie, nicméně zahrálo na padesát kapel z různých koutů Evropy.

Pokud na Bojiště míříte poprvé a nevíte jistě, kudy se k němu vydat, stačí se rozhlédnout. Odevšad se trousí máničky většinou v černém, mají dlouhé vlasy, dready, barevná číra. Kérky, piercing, cvoky. Občas mezi nimi probleskne indián, pirát, dvoumetrový růžový králíček, punková lolitka, domina ověšená řetězy, fousatá princezna, jeptiška s obnaženým penisem… A když chcete, aby si vás každý všiml, nechte doma kalhoty i spodky. Těchto bizarních bytostí se držte a zaručeně dorazíte k cíli.

Akce začala už tradičně Freak Festivalem, během něhož mají fanoušci příležitost ukázat, jaký talent se v nich skrývá. Začalo to závody v jízdě v odpadkových kontejnerech. První cena za vítězství ve dvoukolové soutěži zamířila zaslouženě do Nizozemí. Pak následovala disciplína odkazující na události, které daly Bojišti název. Bitva z roku 1866 byla překonána postmoderním rytířským soubojem, když hlavní zbraní byl přerostlý uchošťour. Vrcholem všech klání se stalo tradiční pití slané vody. Pravidla zněla jasně: Kdo se pobleje poslední, vyhrál. A blilo se vydatně.

Poté nezbylo nic jiného, než se natěšeně přesunout do hlediště letního kina, zatím relativně čistí a střízliví. Vše napravilo čepované pivo a všudypřítomné bahno. Když už přestalo pršet, selhala technika. Pak věci dostaly rychlý spád: kapela střídala kapelu, patologický goregrind, grindcore a hardcore míjel bezhlavou deathmetalovou agresi, zběsilý thrash a punk s bicími a kytarami tak rychlými, že se v těle třásla každá buňka. Vokály se zařezávaly do mozku, který byl rozmíchán na vaječinu. Tempo hraní drtilo kosti. Jedinou obranou bylo tančit. Kotel houstnul, točil se proti směru hodinových ručiček. Tu a tam někdo vyskočil na pódium, užil si pár vteřin slávy a nechal se nést davem pod ním.

A potom přišlo vyvrcholení, přerovský band Spasm. Přijeli na Bojiště oslavit 20. výročí existence z loňského roku, kdy to prostě vyjít nemohlo. Taťkové od rodin to rozjeli po úvodním aranžmá navozujícím ospalé venkovské ráno zvuky kokrhajícího kohouta a kostelních zvonů, do toho se ozvaly rány bicích a po hrábnutí do kytar bylo jasné, že půjde o pěkně nadupaný grind-grind. Frontman kapely Radim „oblékl” své robustní tělo do boratek, několikacentimetrové kousky látky se marně pokoušely zakrýt aspoň něco málo z jeho „vilného sexy tělíčka”. Král bizáru. Fanoušci rozžhavení doběla se vařili v kotli, tančili i v zaplněném hledišti amfiteátru, na pódiu se objevili první naháči. Jinde by byli smeteni, ukázněni, tady je to jiné. Čím víc jste jiný, podivný, tím víc jste vítán. Máte-li chuť veřejně ukázat své pravé já, jež v běžném životě skrýváte, na Bojišti jste na správném místě.

fotogalerie z festivalu k nahlédnutí tady a tu

Večerní vrchol obstarala polská kapela Hate. Ti se přesto, že spolu hrají třicet let, objevili na OEF poprvé. Jejich třeskutě rychlý death metal provázený složitými kytarami dokonal dílo zkázy. V kotli pod pódiem to vřelo, masa se se rozpohybovala v šíleném rytmu, nechala se válcovat smrtonosnou produkcí. Fanynky se v extázi vrhaly na pódium v podprdách i bez.

V sobotu po poledni přilákali spáče ze stanů čeští Impulsealer, dvojice matadorů Marzena z Hibakushi a John z Bowell Fuck vytvořili nový grindcoreový projekt. Předvedli neuvěřitelně rychlé bicí, jimž zdárně konkurovala nažhavená kytara. Jejich často měněný rytmus byl pokynem k ranní rozcvičce s hojnou účastí ve zběsilém rytmu.

Pokud chcete na chvíli vypadnout z festivalového hemžení, doporučuji navštívit místo, které se jmenuje stejně – Bojiště. Můžete vyrazit z centra Trutnova, kde se zajisté potkáte s návštěvníky OEF v některé z místních osvěžoven. Po ochutnání místního piva Krakonoš se vydáte na vrch Šibeničník tyčící se ve výšce asi 500 metrů nad místem konání festivalu. Po mírném stoupání vyjdete na vrchol, kde se jednak dozvíte něco o historii místa, které je spjaté s rakousko-pruskou válkou, a hlavně budete odměněni nádherným výhledem na okresní město a vrcholy Krkonoš tyčící se nad ním.

Mottem OEF je rychlost a tolerance. Zatímco „rychle“ si zapaříte i na jiných akcích, toho druhého se jinde dočkat nemusíte. V Trutnově můžete být obscénní, můžete beztrestně na jevišti tančit nahý, masturbovat, provádět sex… Obscene Extreme Festival patří mezi festivaly malé, ale světové, sjíždějí se na něj opakovaně fanoušci ze všech koutů České republiky, Evropy i ze světa. Každoročně si tady užívají neuvěřitelnou pohodu, bezkonfliktní prostředí a hlavně skvělou muziku. We are OEF! Outside All Boundaries! Forever!

Info

Obscene Extreme Festival
16.-18. 7. 2021 Na Bojišti, Trutnov

foto © Valdemar Bednarz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace