Články / Reporty

Na domácí půdě (Colours Of Ostrava 18.07.2015)

Na domácí půdě (Colours Of Ostrava 18.07.2015)

Jakub Šilhavík | Články / Reporty | 19.07.2015

Možná to bude znít jako laciná propaganda, ale už od odhalení programu jsem věděl, že nejvíce času budu trávit na domovské Full Moon stage. Line up poskládaný z nejzajímavějších jmen, které se urodily na české alternativní scéně za poslední rok, doplňuje naprosto famózní lokace zastrčená kousek od hlavní festivalové třídy. Pódium v rámci proporcí monstr akce působí útulným dojmem a navíc poskytuje tu nejcennější surovinu - příjemný chládek ve stínu.

Nelichotivá role první kapely připadla novozélandské dvojce Gerda Blank, která je několik posledních let pevně usazená na tuzemské hudební scéně. Ušpiněný rock´n´roll v podání kytary a bicích přilákal slušnou návštěvnickou kulisu, nekompromisní zvuk krásně řezal do uší, dobře naložený Rhys Braddock a Stuart Mills mezi písničkami bez ustání vtipkovali a potlesk nebral konce. Mise splněna na jedničku.

O poznání hůře dopadlo vystoupení nadějného shoegazeového projektu Divided. Obměněná sestava se na pódiu teprve sehrává, což vyústilo v delší prodlevy mezi jednotlivými skladbami, ale nad tím se dá lehce mávnout rukou. Bohužel přibližně v půlce setu se zhroutil počítač, který se staral o podstatnou část zvuku. Po chvilce bezradného postávání situaci zachránil kytarista Filip Helštýn se zpěvačkou Sárou – dvojice čerstvých skladeb ukázala nebývalé popové ambice a čirou esenci éterického vokálu.

O několik minut později ovládli zcela zaplněnou elektronickou stage úderníci Gagarin, kteří se s každým dalším koncertem posouvají na vyšší level. Primitivní osmibitová elektronika ve spojení s řízným zvukem kytary a bicích možná působila ve srovnání s ostatními vystupujícími jako pěst na oko, ale podobný nával nespoutané energie elektro stage jenom tak nezažije. Kapela i dav zbrocení potem, sborové vyřvávání uvědomělých sloganů, takhle vypadá láska.

Dvojblok Kill the Dandies! a Gallon Drunk proměnil Full Moon stage na zaplivaný berlínský klub uprostřed 80. let. Dramaturgický zásah do černého, kdy spojnic najdeme hned několik – garážový rock, psychedelie a kmotr Nick Cave. Těžko říct, kdo byl v genderovém souboji více sexy, jestli femme fatale La Petit Sonja nebo svíjející se exhibicionista James Johnston. Uzavřít program vystoupením/performance ostravských Schwarzprior, příhodnější propojení prostoru a hudby snad nemůže ani existovat. Temné elektronické beaty se valí jako struska z vysokých pecí, znepokojivé texty jdou až na kost, frontman sebou epilepticky háže a atmosféru dotváří bizarní minimalistické projekce, kde o obrácené kříže a oživlé mrtvoly není nouze. Naprosto pohlcené publikum chce pořád víc, poslední sklenka v nonstopu nad ránem nikdy nezůstane poslední.

Info

Colours of Ostrava
18.07.2015
Dolní oblast Vítkovic, Ostrava

foto © vrbaak

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...