Články / Reporty

Na roztočený kolos Muse leda kinedryl

Na roztočený kolos Muse leda kinedryl

Dominika Danieliková | Články / Reporty | 07.06.2016

Kolem deváté večer se hala nadobro ponoří do tmy. Nad hlavy publika potichu vplují čtyři bílé drony, halou se vznáší chór a první večerní modlitba v podobě Drones může začít. Na úvod by té něhy bylo až příliš, je potřeba menší oblbovák. Je libo pětiminutové vymytí mozku? Nálet ostrých kytarových riffů se do lidí zabodává jako žiletky, zvuk bicích zrychluje tep, srdce se zastaví, vypjatá dramatičnost a pocit klaustrofobie je tady... “and You're Fucking Psycho!” To, že bude otvírák z nového alba The Drones takový bordel, čekal jen málokdo.

Naposledy Muse navštívili Prahu v roce 2012. Názory na tehdejší koncerty se zásadně rozcházely: kapela byla sice médii opěvována za propracovanou show, ale nelichotivý status namyšlených klučinů, kterým stoupla sláva do hlavy, se jim nikdo odpárat nesnažil. To, že naživo zní o mnoho lépe než na desce, není pochyb. Muse svou nejnovější nahrávku Drones pojali značně pacifisticky, o čemž svědčila celková konfigurace scény. Fanoušci si mohli vychutnat komplexní audiovizuální zážitek díky otáčejícímu se kruhovému pódiu, hranice mezi kapelou a fanouškem téměř padla.

Co skladba, to originál, všechno se míchá dohromady: glam, symphonic a progressive metal, indie, alternativní rock, elektronika. Arogance, chlad a statický projev jsou už jen vzpomínkou na minulost, ale ta pravá vizuální show začíná v okamžiku, kdy se Matthew Bellamy s Christopherem Wolstenholmem promění v loutky a nechají se ovládat jakýmsi ženským kovovým monstrem. Kapela si s lidskými emocemi umí pohrát. Chcete se bát? Tak vypustí obrovský a poněkud kýčovitý stroj protiletecké obrany. Je libo trochu slaďárny? Tak tu máme kybernetickou, roztěkanou Madness, kterou s Bellamym zpívá dalších deset tisíc hlav. Finiš první poloviny koncetu je více než strhující. Že Muse neznáte, nebo neumíte jejich texty? Nevadí, stačí se nechat unášet světelným divadlem a sledovat propracovanou projekci.

Setlist tvořený revolučními songy z nového alba a starou dobrou klasikou byl trefou do černého. Drtivé útoky na bicí v podání Dominica Howarda v průběhu Revolt byly jako vždy dechberoucí, pozadu nezůstával ani basák Wolstenholme, ale zážitkem večera bylo, když Bellamy zasedl ke klávesám. Jeho podání Apocalypse Please emocionálně nabouralo každou náctiletou fanynku a zřejmě nejen ji. Epický večer.

Info

Muse (uk)
4. 6. 2016 O2 arena, Praha

foto © Jan Kuča

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

For k-punk 2021: postkapitalistické touhy

Mia Kordová 07.02.2021

Čtyřhodinový zážitek odstartoval Tim Lawrence videem nazvaným What is post-capitalism? Oslava života a díla britského kulturního teoretika Marka Fishera.

Galerie Průchod: veřejný výstavní prostor pro nikoho

Minka Dočkalová 21.01.2021

Umělci z Brna uspořádali vernisáž „pro nikoho“. Ve veřejném průchodu domu na Údolní nainstalovali velkoformátové grafiky.

Eurosonic Noorderslag 2021: Možnosti tu jsou

Aneta Martínková, su, Jakub Béreš, David Čajčík 18.01.2021

Přesun kultury na síť pokračuje. V online prostředí proběhl během minulých pár dní i největší a nejrespektovanější evropský showcase festival.

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace