Články

Na skok do Kremže (Donaufestival)

Na skok do Kremže (Donaufestival)

Zdeněk Němec | Články | 07.05.2018

Kremže je idylické městečko velikosti Kroměříže, jen neleží na břehu Moravy, nýbrž u Dunaje. Jde o partnerská města, ale na rozdíl od hanáckého Kromfestu s Ewou Farnou nebo Talk show Jakuba Koháka & Matěje Rupperta se ve městě rakouské hořčice odehrává Donaufestival s podtitulem Redefining Arts. Akce rozprostřená do dvou prodloužených víkendů nabízí kromě vynikajícího hudebního lajnapu také spoustu precizních uměleckých instalací, divadelních představení, performancí, projekcí a diskuzí.

Letos jsem rád, že jsem stihl alespoň část prvního víkendu. Hned úvodní den mi utekla Grouper, Godspeedi, Lanark Artefax, Laurel Halo nebo Lightning Bolt. Jistěže to bolelo, ale při prvním vstupu do známého kostelního prostoru Minoritenkirche se začíná smutek rozpouštět v temném kabaretním vystoupení Nobody od Willise Earla Beala, po kterém následoval příjemný taneční set In My Talons vídeňského hudebníka Floriana Pfaffenbergera. Nejšťavnatější sousto si ale pro sakrální prostor připravil Orson Hentschel v sestavě bicí a elektronika s občasnou kytarou. Agresivně minimalistický set s perfektně vyváženým a masivním zvukem byl prvním vrcholem sobotního programu. Tím druhým se měli stát Zonal s hostující Moor Mother. Jenže…

Zpožděné letadlo dua Zonal způsobilo, že organizátoři museli vyřešit patovou situaci nalinkovaného programu, kdy jeden interpret střídá druhého, a zařadili Lotica jako prvního pro večerní program v Messegelände. Nové skladby, nová image a nový přístup k pódiové prezentaci aneb promenáda s parukou v koktejlkách. Lotic si jako obvykle sám pouštěl hypermoderní tracky, ale namísto dovádivých tanečků tentokrát skladby velmi často prokládal solidně trapnými proslovy. Sám si narušoval vystoupení a nebylo se prakticky čeho chytit. Plochá performance bez náznaku gradace nebo překvapení v porovnání s perfekcionistickými umělci, kterých jsou plná pódia, byla extrémně špatně stravitelná. Trapnost nadevše. A o to zábavnější. Na Zonal došla řada s hodinovým zpožděním, ale vyplatilo se počkat. Prakticky neznatelné technické komplikace způsobily, že set Zonal a Moor Mother byl dle slov Justina Broadricka “more cinematic”, což nic nemění na faktu, že šlo o dubový masakr, při jehož basech odpadalo maso z kostí. Moor Mother v tranzu hypnotizovala dav a Bug s Broadrickem tvořili jako navedení.

Další den Donaufestivalu začal piknikem v parku, odkud jsme se přesunuli do Kunsthalle, kde měl výstavu fotograf Axel Hütte. Působivá sbírka nejen krajinek a portrétů. Další zastávka byla v divadelním prostoru Forum Frohner, kde Marina Gioti připravila relaxační instalaci Polysomnogarden. Potemnělý les, zurčící potůček a pulzující mech. Nádech a výdech. Dokonalá relaxace v uměle vytvořené přírodě, která se stala odrazovým můstkem pro vystoupení Lawrence Englishe. Výzva australského kovboje k ulehnutí či usednutí na podlahu kostela připomínala přístup Williama Basinského, ale power-ambientní exploze, které následovaly, fungují zcela jiným způsobem. Hmatatelné basové vlny prostupovaly skrz betonovou podlahu do těla a prostoupily až do mysli. Silné jak po fyzické, tak po psychické stránce.

fotogalerie z festivalu zde

Brzké vstávání nemáme rádi, ale pokud jsme chtěli sehnat lístky na secret gig v rámci série Stockholm Syndrom, nebyla jiná možnost. Tajemná vstupenka s místem a časem. Podařilo se a jedinou radost kazil fakt, že na festivale, kde se prakticky nikdy hudební vystoupení nekryjí, dojde v půlce setu na lámání chleba mezi Venetian Snares & Daniel Lanois a neznámým exkluzivním vystoupením. Zdivočelou elektroniku, připomínající Aphex Twina, podmazával medovou kytarou Daniel Lanois – samozřejmě že bych to vydržel poslouchat celou hodinu, ale znělo to přesně jako na desce a zvědavost byla silnější. Odměnou byl jedinečný dub-techno set JK Fleshe s Moor Mother ve sklepě Park Hotelu pro padesát vyvolených. Zhulená Camae si nezvládala ani otevřít vodu a sháněla další trávu, přesto dokonale pracovala s hlasem, který si nahrávala, deformovala a používala jako podkres pro další přednes. Broadrick coby zkušený elektro-matador sázel beaty par excellence a propojoval tracky s lehkou hravostí. Po třech vynikajících vystoupeních Zonal feat. Moor Mother musím říct, že mě tahle improvizovaná “minishow” bavila nejvíc. They Own You. They Own Everything!

Potom ještě hráli výborní Demdike Stare, Gravetemple i Ex Eye, ale bylo těžké se soustředit a ponořit se naplno do jejich dubu, drone-doomu nebo saxo-metalu. I to se stává po silném prožitku. Dva festivalové dny ze šesti znamenaly nespočet netradičních zážitků. Příští rok si udělám víc času, protože pokud se domorodcům podaří dostavět nová budova Kunsthalle, budu ho potřebovat.

Info

Donaufestival
27.-29. 4. 2018 Kremže, Rakouskou

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Magie zvuků a chaos lockdownu (Next 2021)

Václav Adam, Jan Starý 28.11.2021

Letošní, už jedenadvacátý ročník bratislavského festivalu Next nabídl o něco výraznější jména než v minulosti a také lákavý podtitul Magie chaosu.

Jedna z tváří Tori Amos

Akana 27.11.2021

V prosincovém Full Moonu budeme recenzovat novou - a skvělou - desku Tori Amos, dnes se podíváme na její album z roku 2001, Strange Little Girls.

10 + 1 = La Petite Sonja (Kill the Dandies!)

redakce 26.11.2021

Zkraťte si čekání na soundtrack Okupace s oblíbenými tracky od La Petite Sonja!

Slyšet nekonečno (Synästhesie 2021)

Erik Dohnálek 25.11.2021

Tím však seznam zvučných jmen nekončí a jako další můžeme zmínit Beak>, A Place to Bury Strangers, The KVB, Bleib Modern nebo Anika. A aby toho nebylo málo...

Radio FMz: Brzy se stmívá

su, Kateřina Cumin, Aneta Martínková 24.11.2021

Brzo se stmívá, na hyperpop už není nálada a atmosféra ve společnosti nic s bpm nad 90 nesnese.

Jiskra nostalgie (Crywank)

Veronika Tichá 23.11.2021

Crywank mohou působit písničkářsky nebo folkově, sami se ale tomuto označení vždycky bránili.

Vstupní prohlídka: Frankie & The Deadbeats

redakce 22.11.2021

Členové kapel jako Prague Conspiracy, Unholy Preachers nebo Inventa Storca. Krize středního věku, punk, country a folk. A co dále?

10 + 1 = Nikol Bóková

redakce 21.11.2021

Nikol Bóková je pianistka, která se i přes své klasické vzdělání rozhodla vydat do jazzových vod. Před jejím vystoupením na JazzFestBrno deset plus jedna hudební srdcovka.

U Konce světa (Sandman: Konec světů)

3DDI3 20.11.2021

Mistrovská komiksová série z přeplněného stolu Neila Gaimana o vládci snů dostala v osmém pokračování interludia, v nichž se hlavní protagonista pouze mihne.

Šejkr #66: Pozdravy (z) Utrechtu

Michal Pařízek 19.11.2021

Opatrnější, ale stále dobře naladění. Záviděníhodné. Zvlášť když pak o pár dní později vidím záběry z pražských oslav 17. listopadu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace