Články / Recenze

Náckové, kam se podíváš (Ve stínu říše)

Náckové, kam se podíváš (Ve stínu říše)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 06.01.2018

Zadání pořadatelů antologie Leoše Kyši a Borise Hokra znělo jasně: Napište povídku, jedno, jaký žánr, hlavně ať jsou tam nácci. Vzniklo z toho 656 stránek s 18 povídkami známých i méně známých autorů české fantastiky. Každý se popral s úkolem po svém, někteří udělali z boje proti nacistům střed svých fikčních světů, jiné povídky by se bez nacistů i obešly a působí jako úlitba tématu.

Editoři texty seskupili do tří celků. První si pohrává s událostmi, které 2. světové válce předcházejí, druhá se vrhá přímo do víru bojů, třetí sleduje následky. Ta je i nejslabší. Vždyť potřebuje povídka Nacimars, o níž sám její autor Dan Černý v úvodu přiznává, že vznikla hlavně jako formální experiment, nacisty uklizené na Mars? Podobně text Na vlastní kůži Kristýny Sněgoňové baví deníkovou formou, výsledek však nevede k žádné výraznější pointě a v místě očekávaného vrcholu vyšumí. Samozřejmě čest výjimkám, jako je hravé špionážní dobrodružství z pera Jana Kotouče.

Ve střední části se sešly ty nejpromyšlenější texty, pro které je sice 2. světová jen odrazovým můstkem k rozvíjení příběhů, je však s nimi napevno spjatá. Temná story Romana Bureše O lidském dobytku střídá dvě vyprávěcí roviny, které se sice protnou v očekávatelném finále, ovšem podání je nanejvýš sugestivní. Atmosféra je nosným prvkem i v Tenkrát na Ukrajině Pavla Fritze. Ten svůj jednoduchý, ale originální námět (svět musí být během válek přeplněný duchy), který by mohl stejně fungovat v jakémkoliv válečném konfliktu, zabalil do slušivé formy s funkčním vyvrcholením.

Špičkou první, předválečné části, je svižný text Davida Šenka Dým nad Mnichovem. Hravě zasazuje obecně známá fakta do nového fantastického rámce a nechává na čtenáři, aby se sám rozhodl, čemu bude věřit. Toto hraní si se zdánlivě bezvýznamnými událostmi tzv. malých dějin je ostatně nosnou linkou celé úvodní části a přidává jí plusové body.

A jak je na tom František Kotleta, tedy jméno, které prodává a které je na obálce vyvedeno největším písmem? Extrémní zjev české brakové literatury se nezapře a nadpřirozené zabíjení nácků společně se suchým humorem je mu vlastní. K tématu se hodí i to, že Kotleta se s ničím "nesere" a zdravá dávka neúcty ke zdánlivě zapovězeným tématům je zároveň důvodem vzniku této sbírky.

Jen je té neúcty někdy více, někdy méně. Stejně jako nacistické tematiky v jednotlivých textech. Vyložený průšvih se nekoná nikdy: Některé povídky jsou více zapomenutelné, jiné dojíždí na hranice žánru. Ovšem odvaha editorů pošťourat se v tématu z nejvážnějších je hodná ocenění. A kvalitativní nevyváženost zastoupených povídek na tom nic nemění.

Info

Leoš Kyša, Boris Hokr (eds.) - Ve stínu říše (Epocha, 2017)
www.epocha.cz/detailknihy.php?id=835

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.

Hodnota rezonancie (White Place)

Matej Kráľ 17.10.2020

Čo znamená zaplniť biele miesto? Album Room od White Place je kompozičné nadýchaný slovenský projekt.

Alebo sú to len stromy (Jeseň)

Matej Kráľ 07.10.2020

Jeseň je najdivnejši slovenský pop. Prvoplánovou optikou môže človeku prísť dokonalé práve to, že svojím pôvodom napĺňa podstatu žánru bedroom pop.

Divé vtáky so slzami na výšivkách (Edúv syn)

Kristína Valachová 28.09.2020

Po lyrickom úvode sa ťaživá atmosféra piesne Nekonečný príbeh stáva až morbídnou... Po tohtoročnom EP I. vzniklo v júni ďalšie s názvom Plakala.

Jízda kolem slunného pobřeží (Disheveled Cuss)

Ondřej Rudel 25.09.2020

Kytarista a pedálový kouzelník ze skupiny Tera Melos Nick Reinhart vyměnil složité a někdy až chaoticky znějící rytmy math rocku za grunge a power pop.

Snový trip Coals

Vojtěch Rakouš 22.09.2020

Docusoap imponuje atmosférou srovnatelnou s Beach House, ale progresivnější produkcí dělá z Coals osobité představitele současné indiepopové scény.

Sofistikovaný meditačný mood (Owen Pallett)

Matej Kráľ 18.09.2020

Ostrov je pre Palletta samota aj prázdnota, na ktorú vôbec netreba nahliadať výhradne negatívne. Objavujú sa v nej totiž obligátne úlomky svetla.

Omamnými bylinkami vyvoněná potní chýše (Fadex)

Vadim Petrov 16.09.2020

Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo.

Věčně pomíjivé pocity (Aiko)

Michaela Šedinová 14.09.2020

Album spojuje příjemné stránky popu s upřímnými texty, které odkrývají často bolestivé hledání sebe sama i k ostatním bytostem.