Články / Rozhovory

Nan Kolé: Budoucnost elektronický hudby je v Africe

Nan Kolé: Budoucnost elektronický hudby je v Africe

Jakub Rozsypal | Články / Rozhovory | 27.11.2017

Interview s Nanem Kolém, se zakladatelem labelu Gqom Oh! Records, který vydává výhradně jihoafrický gqom, specifický styl bass music z Durbanu. Kolé hrál spolu s jedním ze zakladatelů gqomu DJem Lagem na pražském Lunchmeat festivalu, kde vznikl i tento rozhovor.

Jak se stane, že italský DJ a producent založí label a má takhle silné napojení na Afriku?

Lidi jsou většinou opravdu překvapený, nemůžou si spojit jednoho Itala a lokální hudební scénu v JAR, jako je gqom. Je to ale celkem jednoduchý, je mi 37 a hraju už od roku 1994. Dříve jsem měl deephouseový label v Římě, kde taky vydávalo pár producentů z Jihoafrické republiky. Někdy na konci roku 2014 mně tyhle týpci ukázali, jak zní gqom. To pro mě bylo jako závislost, okamžitě mě to chytlo a začal jsem hledat gqom tracky celý měsíce. V téhle době jsem měl menší krizi jako DJ, dubstep mizel ze scény, hlavně v Anglii. Gqom byl přesně to, co mi chybělo, hned mě napadlo, že to perfektně sedne do evropský elektronický scény.

Takže po prvotním nadšení tě napadlo udělat gqomu skutečný label?

Přesně tak. Chtěl jsem, aby producenti gqomu měli mezinárodní, ale i domácí uznání. Kolem roku 2014 to bylo něco lokálního, ten zvuk znali jenom lidi z Durbanu. Úspěch, který pak přišel, samozřejmě ovlivňuje celkový zvuk gqomu, takže ten se neustále posouvá kupředu. Teď už je populární i v celé JAR, je to najednou něco jako střední proud a objevuje se i v televizních reklamách. (smích) Všichni teď chtějí dělat gqom a mít úspěch.


Do Prahy s tebou přijel DJ Lag, řekni nám něco o něm a jeho produkci?

DJ Lag je jeden ze zakladatelů gqomu, začínal v Durbanu pro pár kámošů. Gqom je slovo z jazyka zulu, což je specifický pro tuhle kulturu. Když hrál poprvé pro bělošský publikum pro Red Bull v Cape Townu, tak to pro něj bylo zvláštní a zároveň to pro něj mělo obrovský význam jako Jihoafričana, vzhledem k pohnutý rasový minulosti.

Energie, kterou gqom přímo srší, je něco, co uhranulo evropskou scénu. Vnímáš, že by v gqomu byly západní vlivy jako třeba grime, nebo je to zcela organický styl?

Jedna z nejzajímavějších věcí na gqomu a to, co ho dělá jiným od dalších lokálních scén, je, že vyrostl zcela v izolaci. Dubstep a grime byly v Durbanu v podstatě neznámý. Pro mě je tohle důležitý, zvuk gqomu i jeho producenti jsou autentický. Takže je to lokální zvuk, který ale velmi dobře sedl do mezinárodního kontextu - teď jedem s Lagem tour po Evropě, byli jsme v Asii, jedeme dále.

Včera, když jsme šli Prahou, nás poznal místní mladej kluk a říká: “Začal jsem kvůli vám dělat hudbu, gqom změnil můj život.” To pro mě bylo fakt emotivní a viděl jsem, že DJ Lag je taky naměkko, i když to nechtěl dát znát. Je nepředstavitelný, že začneš dělat muziku pro pár kamarádů a za dva nebo tři roky jezdíš po světě a lidi v Praze na druhým konci světa tě poznávají. To byla jedna z nejdůležitějších věcí, co nám tahle tour zatím dala.

Co plány do budoucna?

Nedávno jsem vydal pár tracků na Black Acre (EP) a teď pracuju na nových věcech. Taky máme velký plány na značce Gqom Oh, v lednu 2018 vydáváme EP s názvem The Originators. Když jsem byl naposledy v Durbanu, tak se mi povedlo dostat na label některý ze zakladatelů gqomu, jako jsou Naked Boyz, Rudeboyz nebo Griffita Vigo. Vigo je legenda v Durbanu, všichni ho znají, jeho tracky mají velký vliv, ale nikdo nevěděl, kde ho vlastně najít. To se mi se štěstím podařilo, takže bude na tomhle EP. Taky doufám, že se podaří dostat víc producentů do Evropy, ale je to náročný kvůli vízům, hlavně pro Velkou Británii. Doufám, že se mi podaří dostat do Evropy DJe Laga spolu s Griffitem Vigem, oni jsou spolužáci, takže to je výjimečný spojení. Taky tady máme propojení s Českou republikou, protože naše vinyly se lisujou ve skvělý fabrice GZ Media poblíž Prahy.

To zní dobře, různorodý zvuk gqomu evropskou scénu obohacuje…

To určitě, zároveň si myslím, že gqom má určitou temnější, industriálnější stránku, která funguje se současnou techno vlnou v Evropě. Nepochybuju o tom, že budoucnost elektronický hudby je v Africe, už teď se rozvíjí hodně nadějně v Ghaně, Angole a dalších zemích. V posledních deseti letech se nová generace dostala k technologiím a počítačům, takže se bude objevovat čím dál víc dobrých věcí. Taky doufám, že se podaří trochu otočit tradiční role a že my Evropani začneme víc cestovat do Afriky a objevovat tamní kluby, festivaly a kulturu. Měli bychom to dělat, abysme zažili tu hudbu v jejich prostředí.

Takže budeš zakládat další labely?

To je možný, pro mě ale bylo vždycky důležitý, aby si místní, o kterých to doopravdy je, převzali vlastní zodpovědnost. Udělal jsem to, abych jim pomohl k mezinárodnímu povědomí, ale je to ve skutečnosti jejich label. Vlastně jsem jenom využil privilegia bílých, abych pomohl těm, co to mají těžší. Musíme s tímhle být opatrní, v minulosti se týkal kolonialismus samozřejmě i hudby - západní vydavatelství si braly z Afriky, co potřebovaly, ale místní to měli pořád těžký. Naše mise je jiná, chceme, aby místní skutečně dělali věci tak, jak oni chtěj.


Info

www.nankole.bandcamp.com

foto © Jan Rozsypal

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vysílač (Žižkovská noc): Dostat se mimo bubliny

su 22.02.2021

Dobří lidé z festivalu Žižkovská noc začali po přesunutí a následném zrušení festivalu v v loňském roce pracovat na podcastu Vysílač.

Simona Blahutová: Od Igráčka k Hitlerovi a zase zpět

prof. Neutrino 15.02.2021

Rozhovor s výtvarnicí a absolventkou AVU, zabývající se historickými událostmi v dobách Třetí říše či za studené války, je o smyslu hrdinství i opravdovosti umění.

Olaf Olafsonn: Experimenty jsou mi blízký

Anna Mašátová 03.02.2021

Olaf Olafsonn z kapel Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip, The A-Bomb a dalších, rozezněl novým projektem rotundu sv. Petra a Pavla na Budči. Popovídali jsme si s ním.

Rudi Rus: Metal tu bude navždy

Ondra Helar 29.01.2021

Rudi Rus, dvoumetrový obr se sametovým, hlubokým hlasem, napsali s Pištou Vandalem z Čad knihu, která se otáčí kolem patnácti let metalu ve Slovenském rozhlase. Rozhovor.

David Pešek, Amrit Sen (SANANIM): Pečovat o sebe hudbou

Jarmo Diehl 26.01.2021

Organizace na pomoc závislým vydala benefiční kompilaci. Přispělo přes sto kapel, přispějete i vy? Rozhovor.

Nejlepší texty Full Moonu 2020. Julie Hrnčířová: Ráda vymýšlím příběhy

su 08.01.2021

Sochař a fotograf Richard Wentworth prohlásil, že cigaretová krabička, podpírající nohu od stolu může mít v sobě větší sílu než sochy Henryho Moorea... Rozhovor.

Nejlepší texty Full Moonu 2020. Libuše Jarcovjáková: Sednu na náměstí a čekám, co přijde

Michal Pařízek 08.01.2021

Její výstavu Evokativ vyhlásil britský deník The Guardian výstavou roku, většina snímků přitom vznikla před několika desítkami let. Talent a dílo Libuše Jarcovjákové v rozhovoru Michala Pařízka.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: K uzdravení potřebujeme jen mír (Aigel)

Maria Pyatkina 07.01.2021

Právě zážitky ze soudní síně, komunikace s orgány a návštěv milovaného v cele daly vzniknout projektu Aigel, který přinesl do ruského undergroundu nová ostrá témata.

Jiří Kotača (Cotatcha Orchestra): Bigbandová scéna zažívá renesanci

Anna Mašátová 07.01.2021

Co přinesla letošní krize, co musí zvládat kapelník i jaký je stav bigbandové scény hodnotí v následujícícm rozhovoru kapelník Cotatcha Orchestra.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Tomáš Tkáč: Akordů máš sedm - a dva jsou na píču

Lukáš Grygar 06.01.2021

"Tomáše jsem potkal v jeho pětadvaceti, teď si ke třicetinám nadělil druhou sólovou desku a navrch debut dvojice Něco něco, kterou tvoří s Alžbětou Trusinovou." Grygar zpovídá Tkáče.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace