Články / Reporty

Napojení, nepopsatelná atmosféra (Snarky Puppy)

Napojení, nepopsatelná atmosféra (Snarky Puppy)

Karolina Veselá | Články / Reporty | 24.10.2022

Po osmnácti letech existence Snarky Puppy, multižánrového tělesa pohybujícího se mezi jazzem, funkem, fusion a R&B, se konečně dostalo i na dvě největší česká města a texaský kolektiv zde odehrál hned dva večery po sobě. Už z fotek a komentářů na Facebooku bylo zřejmé, že Brno uvítalo kolektiv vřelou atmosférou a plným sálem, a stejně tak tomu bylo i v Praze, kde Snarky Puppy vystoupili v rámci festivalu Prague Sounds. Velký sál Lucerny se rychle plnil, v publiku se dalo potkat spoustu českých hudebníků i zahraničních fanoušků.

Odbitím osmé nastoupila jásavě vítaná menší kapela a neinformovaným chvíli trvalo, než jim došlo, že jde o předskokany. Mást mohl nezaměnitelný bubeník Jamison Ross, jeden z novějších členů Snarky Puppy, po příchodu zpěvačky Maliky Tirolien ale bylo jasno. Ta diváky nešetřila a společně s bubeníkem, kytaristou a dvěma klávesisty publikum během pěti skladeb horlivě hypovali. To je odměnilo hlasitým potleskem, své síly si ale schovávalo na později.

Sál ze začátku 20. století se velmi brzy proměnil v nepříjemnou výheň a diváci se s přibývajícím časem snažili dostat blíž a blíž pódiu, které nebylo dostatečně vysoko, aby poskytovalo komfortní podívanou. Pár minut po deváté se na scéně objevil leader Michael League společně s dalšími spoluhráči a horko se stalo nepodstatným. Koncert otevřeli beze slova skladbou Keep It on Your Mind z nového alba Empire Central a nebylo pochyb, že si večer hodlají užít stejně jako natěšené publikum.

Narozdíl od devatenácti členů na desce je koncertní podoba Snarky Puppy zeštíhlená na deset, i tak je pódium zastavěno nástroji. Kromě basy a kytary jsou všechny pozice zastoupeny dvakrát, někteří nástroje střídají, každý hudebník má však jasně vymezené místo. Prostor pro sólo dostal kromě perkusisty a Leaguea úplně každý, ale i bez toho je projev každého z nich dobře čitelný. Přeci jenom kolektiv se skládá z kapacit a každý jeden mohl v Lucerně stát se svým sólo projektem. Pokud by bylo nutné vyzdvihnout pouze jednoho, byl by to zmíněný bubeník Ross, ze kterého bylo těžké spustit oči.

Příjemným překvapením byli dva hosté. První z nich, český jazzový pianista Jiří Levíček, byl na texaské univerzitě Leagueův spolužák a dokonce spolubydlící. Když mu basák den předem s nabídkou zavolal, Levíček ochotně souhlasil a s kolektivem suverénně odehrál jednu z nejnáročnějších skladeb alba Belmont. V následující písní hostoval naopak Leagueův pedagog, trumpetista Philip Lassiter, který dnes vystupuje v Jazz Docku.

Téměř všechny skladby, které Snarky Puppy ten večer hráli, byly z nového alba a bylo zřejmé, že je většina publika neslyší poprvé. Lidé si pobrukovali melodie, nadšeně odměňovali každé sólo potleskem a vychutnávali si nepopsatelnou atmosféru, kterou hudebníci na pódiu vytvořili. Většinu skladeb League odklepával a bylo vidět, jak dobře jsou na sebe hudebníci napojeni. Házeli po sobě pohledy, posunky, pohotově reagovali na hru spoluhráčů. Vše doplňovala vkusná animace znázorňující panorama města Dallas, kterému nahrávka vzdává hold. Ve vzduchu zůstala viset pouze jediná otázka, na kterou se dostavila i odpověď. Ano, bude přídavek a ano, bude to Lingus!

Info

Prague Sounds: Snarky Puppy (us) + Malika Tirolien (us)
23. 10. 2022 Lucerna, Velký sál, Praha

foto © Štěpán Rusňák

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pohodu potrebujeme (Pohoda 2024)

Richard Michalik 14.07.2024

Headlinerom poobedia bolo po prvých šuškandách sledovanie radaru SHMÚ a neustále návštevy osviežovacích staníc. Väčšinu návštevníkov, ale vysoké teploty neodradili...

Oáza neklidu a divnosti (Hradby samoty 2024)

Kryštof Kočtář 14.07.2024

Kdo je schopen najít krásu nejen v hroutících se novostavbách, ale rovněž prastarých ruinách, jistě by ocenil zámeček. Okna byla potažena...

Opäť doma (Pohoda 2024)

Richard Michalik 12.07.2024

Na flákanie nie je príliš priestor, trojboj Arlo Parks - Skepta - James Blake čaká.

Odpojené (Bear Stone 2024)

Ema Klubisová 11.07.2024

Po dvoch dňoch sa neznáme tváre stávajú známymi a z krátkej pauzy na wc sa môže stať popíjanie chorvátskeho piva Karlovačka s päťdesiat ročnými metalistami pod mostom.

Na konci kolonády (KVIFF 2024)

Štěpán Nezbeda 09.07.2024

Směs nespokojenosti, nadšení, znechucení a odchodů ze sálu vyvolal i všeobecně nejočekávanější kousek z kategorie chytrých žánrovek, v Cannes vychvalovaná Substance.

Vajbit Kafku v Siřemi (Deziluze 2024)

Pavel Novotný 05.07.2024

Vjíždíme do Siřemi. Vlaštovky tu sedají na nízké elektrické vedení a loví všudypřítomný hmyz. Není náhodou každý festival tak trochu Woodstock?

Zbraně tiché i hlasité (Kim Gordon)

Alžběta Sadílková 04.07.2024

Ačkoli je jejich energie nakažlivá, publikum jí se zvláštní apatií vzdoruje. Ke konci vystoupení dav šumí kousavými poznámkami nejen na účet interpretek.

Nostalgie a technooptimismus rybníka (Rosnička 2024)

Viktor Hanačík 02.07.2024

Půlnoc přeje experimentálnějším slotům. Kryjou se tu dvě zásadní věci, hybridní futuristický set oloongbru, zakladatele pražského labelu Yuku, a posttrapová vize tria Awoo.

Hlad po větší intenzitě (Chelsea Wolfe)

Václav Valtr 26.06.2024

Vzhledem k technickým nedokonalostem vyzněly nejlépe písně folkové, pomalé a komorní, tedy zkrátka ty, které netrpěly nedostatkem rvavé kytary.

Tři dny v Barceloně (Sónar 2024)

Zuzana Malá, Lenka Pittnerová 21.06.2024

Dostalo se nám škály zážitku, od experimentální scény, bohaté nabídky projektů v rámci doprovodného programu, které téměř vždy zahrnují AI, techna v gigantických halách i barcelonského fashion weeku.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace