Články / Recenze

Natáhnu (Protijed)

Natáhnu (Protijed)

waghiss666 | Články / Recenze | 11.04.2020

OHODNOŤTE DESKU

Málokdo je adorovaný i vysmívaný tak jako Banán (Cardio Radio, exKovadlina, exHanba). Poplácání po zádech od jedněch, u druhých zase pohrdavé mávnutí rukou. A třetí střídají pohled. Dávno nejsem nestranný, dvojitý zápor hrubne každým dalším podáním ruky, paradoxně se mezi nimi zvětšují rozestupy. Asi už se nesměju vtípkům o „předsedovi scény“, ani se nenechávám utáhnout na zhnědlou slupku. První kapitolu Protijedu, čtyři tracky z roku 2017, točím dodnes. Vycítil jsem načasování, zaslechl vlivy, pochopil odkaz, přesto mi právě Banán kopírování kapely Sect jednoznačně vyvrátil.

Ještě pár let dozadu jsem si neuměl představit, že se spolu v kapele potkají s Šamanem (Gattaca, V0NT, Remek). Superkapela je pořád debilní označení, ale klidně přiznám, že při zmapování pódia na jednom z prvních koncertů Protijedu mě nalákali ti dva mlaďoši v sestavě. Neměly by právě takhle superkapely fungovat? Protijed není jen další Banánovina, stejně jako se nedá jednoduše odbýt označením vegan sxe hardcore. Beru to zkratkou: tam, kde zmiňovaní Sect uhýbají ke grindcoru a oldschool death metalu, tam udává charakter všech osmi hymen eklektická kytarová špína, kterou se umazal Honza (z vynikajících a zapomenutých Got a Wolf). Průraznost a tlak, jakým kapelu žene kupředu bubeník Marián (ex-Empty Hall of Fame), aby jeden pohledal.

Říká se, že hardcore is more than music, ale pokud jde hudba stranou, proč nepsat manifesty? První strana dvanáctipalce je melodičtější, širší, čerstvější, političtější? Ta druhá zralejší, osobnější, striktnější, špinavější. Na první poslech se ztrácí kompaktnost celé desky, co působí spíš jako dvě EP, ale až pod jehlou dostává rozpůlení a obracení asfaltu smysl, až naživo se stísněnost a nasrání obaluje kolem kostí.

Je to sotva patnáct minut, nastupuje ticho. Černý kafe k snídani zase zhořklo a popel z vyhořelé cigarety se rozsype po prstech. Natáhnu. Sere mě, jak mi chutná.

Info

Protijed – Stres (Pushteek, 2019)
album na Bandcampu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Když se svět dusí, nejde přitopit (Post-hudba)

Sabina Coufalová 12.04.2021

Zmatení muži a vyčerpané ženy sice stále bloumají městem jako na předchozích albech Post-hudby, ale svá osobní dramata a smutky zasazují do traumat spojených s...

Po krvavých stopách velkého nivelizátora

prof. Neutrino 10.04.2021

Walter Scheidel kromě detailní analýzy nabízí i některé pokojnější recepty na splasknutí „bubliny nerovnosti“.

Another Michael a ďalšia oáza pokoja

Michal Mikuláš 30.03.2021

New Music and Big Pop je jeden krásny výtvor plynúci v intenciách najlepších indiepopových tradícií.

Nikdo nemládneme (The National)

Jiří Přivřel 21.03.2021

Zremasterovaný debut The National přináší syrovou jednoduchost nezatíženou očekáváním.

Společnost mrtvých básníků (a Milan Děžinský)

Valentýna Žišková 20.03.2021

Hotel po sezóně, sedmá kniha laureáta Magnesie litery za rok 2017, Milana Děžínského představuje na poli současné české poezie...

Pestrá místa podle Places

Filip Rabenseifner 19.03.2021

Působí velice přirozeně, nenuceně, energicky, místy až jako improvizace, čemuž napomáhá způsob, jakým byla nahrávka pořízena, což podtrhuje její živý feeling.

Drunk Tank Pink (Shame)

Veronika Jastrzembská 18.03.2021

Shame zpívají o světě dospělých, kde lidé poslušně zapadají do systému a kde je každý den stereotypní nuda, bez vyhlídky konce.

Více než důstojné sbohem (Janis Joplin)

Akana 13.03.2021

Stejně bych ale řekl, že ty skutečně zázračné chvilky na albu přicházejí tehdy, když se Janis v písních angažuje víc než „jen“ jako zpěvačka.

Kokakola stokar (Frayer Flexking)

Kristína Valachová 13.03.2021

Z reakcií je zjavné, že väčšina chápe ako žart nielen hudobný počin, ale i samotný Flexkingov zjav na poli odfarbených vlasov a vždyprítomnej zimnej bundy.

Živá archeologie (Vladimír Merta)

Jiří Vladimír Matýsek 06.03.2021

Téměř čtyřicítka stop nabízí dost prostoru pro široký autorský rozptyl. Jsou tu bluesově laděné kusy, reggae, country, hravé popěvky na „moravskú notečku“ i rozsáhlé skladby-příběhy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace