Jiří Mališ | Články / Reporty | 07.08.2017
Byl to večer, o kterém se mému čtrnáctiletému já ani nezdálo. Když jsem kdysi dávno v pokojíku užasle poslouchal The Devil Wears Prada a Blessthefall, nevěřil jsem, že smetánku americké metalcoreové scény minulého desetiletí uvidím někdy naživo. Natož v Kodani, natož na guestlistu. O deset let později na mě z pódia křičí frontman August Burns Red a já skáču do zběsilého rytmu kytar a bicích, které mě vrací do puberty.
Večer v kodaňském koncertním sálu Pumpehuset začal s vycházející norskou kapelou Fight the Fight, která přivezla čerstvé debutové album. Během pětatřicetiminutového setu předvedli průřez metalcoreovou scénou - některé skladby připomínaly melodicky mainstreamové Bring Me the Horizon, jiné si tvrdostí nezadaly s Hatebreed. Bezchybné vokály jak hlavního, tak doprovodných zpěváků tomu všemu nasadily korunu.
Na hlavní chod večera se malý sál zaplnil téměř do posledního místa. Mezi třemi stovkami diváků měla většina publika kapelní trička a bylo jasné, že letošní turné je hlavně pro skalní. Před deseti lety vyšlo album Messengers, se kterým August Burns Red prorazili do širšího povědomí, a výročí se slavilo kompletním zněním průlomové desky. Pětice z Pensylvánie se představovat nemusela a jednoduchým setlistem jsme se proskákali bez zbytečných proslovů. Úsměvy a přátelské strkanice. Nekompromisní tempo kytar a nářez bicích připomněl zlatá hardcoreová léta festivalu Warped Tour, ale nic nepřekvapilo víc než dokonalý vokál zpěváka Jakea Luhrse. I po deseti letech koncertování je jeho hlas čistý a silný.
Jako přídavku se nám dostalo tříminutového sóla na bicí, novinky z chystaného alba Invisible Enemy a jedné hitovky z každého alba - Empire, Ghosts a White Washed. Ačkoliv metalcore už nemá v posledních letech tolik co nabídnout, připomenout si staré dobré časy je nostalgická rekreace. A v podání August Burns Red se jednalo o pětihvězdičkové lázně - o masáž žeber se postarali hromotluci v moshpitu a duši ukojily texty, na kterých jsme vyrůstali. Dáme si příští týden opakování na Brutal Assault?
August Burns Red (us) + Fight the Fight (no)
3. 8. 2017 Pumpehuset, Kodaň
Živě: Brutal Assault 22
9. - 13. 8. 2017
Pevnost Josefov, Jaroměř
www.facebook.com/events/1764621683796269
foto © Marius Dale
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.