Tomáš Kaňka | Články / Reporty | 13.11.2017
Helge Sten je pro festivalovou Alternativu, zdá se, ideálním protagonistou. Když si to loni do Prahy namířil s tandemem Henriksen–Storløkken a společně s nimi vystoupil pod kultovním jménem Supersilent, o koncertu Alternativy i celého roku nebylo pochyb. Rok nato se norský elektronický guru na festivalovou půdu vrací, tentokrát bez doprovodu i bez chaotických orgií, které byly ve svém prapůvodním stavu snad někdy jazzové. Sten přijíždí coby Deathprod, darkambientní legenda.
Sál La fabriky se slušně plní už během předskakujících Becoming Animal. Na pódiu dáma v andělsky bílém, spolu s ní krabičkami obklopený baskytarista, člen italských Zu. Žádné motanice a rytmické přemety však nečekat, vévodí dystopické elektronické plochy, obhroublé baskytarové vztlaky a zpěv. Netěží se z kontrastu temná elektronika versus hlas shůry, naopak, nízko položený vokál posiluje tíživost sdělení. Škoda jen, že nezbyl prostor pro gradaci, veškeré trumfy byly odkryty příliš brzy.
fotogalerie z koncertu tady
Deathprodovy temné vize se blíží. Židle do sálu, bude se sedět. A nevycházet, prosíme vás, a nefotit dýl než deset minut, prosíme, děkujeme. Díky. Jestli si něco Norova produkce nezaslouží, je to roztržitost a záblesky nechtěných světel. Jsou tu totiž jiné, v Deathprodově koncertní produkci neodmyslitelné – světelný stalagmit a stalaktit, oba nakonec stalagnátově průrazné. V jejich zajetí usazená postava, středobod vesmírné reprodukce.
Jestliže Becoming Animal s postupným vývojem setu bojovali, Deathprod exceluje. Zvukovou bohatostí, pohlcující dynamikou i kontrastem ticha a hřmotů. Šok je jen jedním z prostředků, nikoli laciným cílem. Někdo zaslechl lodě, někdo soundtrack k průzkumu prázdna, někdo jen koukal. Já byl i letos u nejlepšího koncertu Alternativy.
Festival Alternativa: Deathprod + Becoming Animal
10. 11 .2017 La Fabrika, Praha
foto © Anna Baštýřová
Aneta Kohoutová 07.08.2022
I letos bylo hodně lidí a stály se fronty. Chci na film - plno, chci kafe - fronta! Paní v Lidlu lhala, když říkala svojí sousedce, že letos je…
Ondřej Oharek 05.08.2022
Poslední projekce doznívají, Smetanovy sady se ještě jednou plní. Filmovka je u konce.
Dominik Polívka, Václav Valtr 04.08.2022
Promo vypadalo od samé přípravy druhého ročníku brněnského festivalu přehledně a kvalitně. Zdálo se, že původní ambice z let před covidem pomalu ožívá. Jak to dopadlo?
keša 04.08.2022
Franzie se filmem baví, komunikují mezi sebou, hází na sebe ksichty, odpočítávají starty jednotlivých scén. Takhle by měla znít jejich další deska!
Ondřej Oharek 03.08.2022
Snímek Kapitán Volkonogov uprchl (2021) nedávno čelil kontroverzi, protože byl financovaný ruským ministerstvem kultury... Filmovka vrcholí za prudkého slunečního svitu.
Ondřej Oharek 02.08.2022
Tempo festivalu je rozjeté, film střídá další, jednotlivé položky programu se rvou o diváky. A to nejen v kinosálech.
Václav 02.08.2022
Stále stejný, pořád jiný, tajný/netajný komunitní festival/nefestival v kostele sadu/nesadu.
Ondřej Oharek 01.08.2022
Déšť opouští Hradiště a místo něj do srdce Slovácka přichází noví návštěvníci.
Ondřej Oharek 31.07.2022
Procházím kapkami deště a rojem pláštěnek, zatímco začíná druhý den Letní filmové školy, akce, která už za dva roky oslaví půlstoletí své existence.
Jiří V. Matýsek 30.07.2022
Co se skrývá za maskou? Metaloví Kiss, metal pro děcka?