Anna Mašátová | Články / Reporty | 20.05.2015
„Jdete na Nazareth? - Ty jsem viděla před dvaceti lety, už to byli staří pánové, ale hrálo jim to skvěle,“ rozpovídala se servírka v kavárně nedaleko Sona.
Jistě, mladíci to zrovna nejsou, Nazareth vznikli roku 1968 a členům táhne na sedmdesát, ale ne vždy hraje věk roli. Nazareth se letos vypořádali i s odchodem Dana McCaffertyho, kterého nahradil Carl Sentance, a očekávání, jak to celé dopadne, byla značná, vždyť z původní sestavy zůstal jen basák Peter Agnew.
Skvělou volbou byla předkapela - Progres 2, založená ve stejný rok jako Skoti. V sále měli početnou fanouškovskou základnu, odzpívávající písně slovo od slova, Zdeněk Kluka za bicími, Roman Dragoun u kláves, co víc si přát. Jen Dragounova výslovnost bohužel drhla a místy se stávala nesrozumitelnou. Pecky z desky Třetí kniha džunglí, skvostná píseň Země 2555 i přeněžná Píseň o jablku z alba Dialog s vesmírem, Planetu Hieronyma Bosche II vyřvávali téměř všichni, až se zdálo, že kdyby Nazareth nedorazili, nikomu by to tak úplně nevadilo. Ale nerouhejme se.
Skotská krev se v Intru nezapřela, dudy zkrátka musí být. V obsáhlém setlistu si každý našel to své, Nazareth natočili téměř tři desítky alb, vybírat bylo z čeho. When the Lights Come Down, This Month's Messiah, profláklá Dream On, opět zkoušející hlasivky návštěvníků, Holiday, Turn On Your Receiver, cover Crazy Horse Beggar´s Day… Kytarista Jimmy Murrison nešetřil sóly, nováček Sentance se osvědčil na jedničku s hvězdičkou. Ostatně zpěváka, který za měsíc oslaví čtyřiapadesáté narozeniny, hardrockoví fanoušci dobře znají. Působil nějaký čas v kapele Krokus či Geeze Butler Band, je členem Persian Risk a několikrát přijel do Čech s hvězdným týmem klávesáka z Deep Purple, Dona Aireyho. Bez přídavku by se to celé neobešlo, hitovka Love Hurts Nazareth proslavila, paradoxně je ale jen vypůjčená od Everly Brothers, následovaná další výpůjčkou, tentokrát z repertoáru Bonnieho Dobsona, Morning Dew.
Možná to nebyl nezapomenutelný koncert, ale vynikající zvuk i Sentancova energie se postaraly o velmi příjemný zážitek. Ten kazilo jen peciválské a na rockový koncert nepochopitelné uspořádaní sálu na sezení. Ostatně kapela vydržela na nohou taky celou show, není důvod si myslet, že by to její jen o málo mladší publikum nezvládlo též.
Nazareth (uk) + Progres 2
Sono centrum, 15. 5. 2015, Brno
foto (c) Topol
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.
Akana 24.03.2024
Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.
Michal Mikuláš 20.03.2024
Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...
David Čajčík 20.03.2024
Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.
Michal Smrčina 17.03.2024
Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.
Kryštof Kočtář 15.03.2024
Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.
Tomáš Jančík 13.03.2024
Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?
Julia Pátá 12.03.2024
Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.
Jan Starý 11.03.2024
Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.