Články / Reporty

Nebezpečně povědomí Godsmack

Nebezpečně povědomí Godsmack

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 11.06.2019

Na americké rockery Godsmack, kteří svého času pomrkávali po stylech jako nu-metal či postgrunge, jsme čekali dlouho. Největších úspěchů dosáhli na přelomu milénia, tehdy si sáhli i na nominaci na Grammy. Zenit už ovšem mají dávno za sebou, dnes žijí ze staré slávy a svůj poutavý hardrock nyní hrají na místech, která jsou pro mnoho Američanů „divokým východem“. Tohle všechno ale bylo osazenstvu Velkého sálu Lucerny – prostoru poněkud naddimenzovaného, na balkony se vůbec nepouštělo a o davu se dalo mluvit maximálně ke zvukaři – ze srdce jedno.

A oddané fanoušky skupina z Massachusetts rozhodně nezklamala. Devadesátiminutovou show, do níž vměstnali čtrnáctku skladeb, odehráli s nadšením a nezbytnou energií, kterou dodával zejména nepřehlédnutelný bubeník Shannon Larkin. Taky jim pomohl velmi dobrý zvuk, který, na rozdíl od předskokanů The.Switch, pustil ven i zpěv do takové míry, že byl alespoň rámcově srozumitelný.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Trumfy drží Godsmack v rukou dva. I po více než dvaceti letech na scéně stále umí napsat sakra hitovky – zářezy z aktuální desky Bulletproof či When the Legends Rise budiž důkazem –, navíc zpěvák Sully Erna je umí prodat. Se vší rockovou manýrou, velkými gesty, hecováním publika a obžerně protahovanými úvody a závěry skladeb. Kouká se na to i poslouchá se to dobře. Jenže když pak před přídavkem zařadili cover The Beatles Come Together, který se proměnil ve finále zeppelinovské Stairway to Heaven, bylo zřejmé, že Godsmack jsou vlastně jen jedni z mnoha a toho skutečně svého, osobitého mají jen pomálu.

Na deskách i na koncertě byla řada momentů, kdy zněli až nebezpečně povědomě: sborové halekačky už tu byly tisíckrát, riffy ani melodie nepřekvapí, není těžké předvídat, co se v songu bude dít dále. Godsmack mají, přese všechnu poctivost vloženou do svého úsilí, tu smůlu, že si je snadno spletete. Čili: dobrá práce, podařená premiéra, ale…

Info

Godsmack (us) + The Switch
10. 6. 2019 Velký sál Lucerny, Praha

foto © Pavels Dunaicevs

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Bert & Friends jsou SUPR

Andrea Bodnárová 14.12.2019

Bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami.

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.