Články / Reporty

Nečekané cesty How to Dress Well

Nečekané cesty How to Dress Well

Jakub Béreš | Články / Reporty | 29.10.2018

Cesty amerického producenta a zpěváka Toma Krella alias How to Dress Well jsou nepředvídatelné. Jen málokoho by napadlo, že člověk, který stál na počátku dekády u zrodu alternativního R&B, jež svým důrazem na emoce posunulo pop druhé dekády a podnítilo vznik hvězd typu The Weekend, se přes krystalicky popové nahrávky vytasí s novinkou The Anteroom, ovlivněnou noisem a (post)klubovou scénou. How to Dress Well kombinuje důvěrně známé s překvapivým a naživo vše posouvá do ještě větších krajností.

A zatímco podstatná část hudebníků jde za co největší popularitou, How to Dress Well zvolil opačnou cestu, stáhl se do ústraní. A do Prahy přijel bez doprovodné kapely, nadto do komornějšího Café V lese namísto většího Futurum Music Baru, kde hrál před čtyřmi lety. Ještě před ním se sál zaplnil hustou mlhou a hutnými sekavými beaty producentky ELLLL, která během chvilky proměnila pondělní večer na páteční noc. Žádné pomalé seznamování se supportem se nekonalo. ELLLL hrála, jako by jí patřil celý večer, a zároveň dala tušit, že ani současná koncertní podoba How to Dress Well nepůjde očekávaným směrem.

Ten rozdělil své vystoupení do dvou částí a každá z nich působila úplně jinak. Hlavní roli v té úvodní měl zrnitý noisový podklad a barevné vizuály dotvářející roztěkanou atmosféru. Krell pobíhal z jedné strany malého podia na druhou a kromě malých kláves stihl zpívat do dvou mikrofonů. Ovšem spíše než Krellův vlastní hlas ve skladbách dominovala jeho odosobněná, upravená verze.

fotogalerie z koncertu tady

Zlom přišel ve třetině programu, kdy se How to Dress Well zastavil a vedl s publikem asi desetiminutovou rozpravu. Kromě představení nové desky, vylíčení svého pražského dne a návštěvy tří veganských restaurací vysvětlil, proč jeho koncert zní tak nevlídně i jak moc je pro něj těžké žít v současné Americe, která bojuje s institucionalizovaným rasismem i chudobou. Zbytek večera se najednou nesl na zcela jiné vlně. Agresivní beaty začaly dávat smysl a jejich odtažitost byla pryč. Z How to Dress Well se během pár minut stal člověk s podobnými starostmi, jaké mají jeho fanoušci. A pospolitost diváků, Krellův smysl pro humor i akustický přídavek s několika výpadky textu dodaly temnému večeru trochu světla.

Info

How to Dress Well (us) + ELLLL (irl)
22. 10. 2018 Café V lese, Praha

foto © Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace