Články / Reporty

Nečekané cesty How to Dress Well

Nečekané cesty How to Dress Well

Jakub Béreš | Články / Reporty | 29.10.2018

Cesty amerického producenta a zpěváka Toma Krella alias How to Dress Well jsou nepředvídatelné. Jen málokoho by napadlo, že člověk, který stál na počátku dekády u zrodu alternativního R&B, jež svým důrazem na emoce posunulo pop druhé dekády a podnítilo vznik hvězd typu The Weekend, se přes krystalicky popové nahrávky vytasí s novinkou The Anteroom, ovlivněnou noisem a (post)klubovou scénou. How to Dress Well kombinuje důvěrně známé s překvapivým a naživo vše posouvá do ještě větších krajností.

A zatímco podstatná část hudebníků jde za co největší popularitou, How to Dress Well zvolil opačnou cestu, stáhl se do ústraní. A do Prahy přijel bez doprovodné kapely, nadto do komornějšího Café V lese namísto většího Futurum Music Baru, kde hrál před čtyřmi lety. Ještě před ním se sál zaplnil hustou mlhou a hutnými sekavými beaty producentky ELLLL, která během chvilky proměnila pondělní večer na páteční noc. Žádné pomalé seznamování se supportem se nekonalo. ELLLL hrála, jako by jí patřil celý večer, a zároveň dala tušit, že ani současná koncertní podoba How to Dress Well nepůjde očekávaným směrem.

Ten rozdělil své vystoupení do dvou částí a každá z nich působila úplně jinak. Hlavní roli v té úvodní měl zrnitý noisový podklad a barevné vizuály dotvářející roztěkanou atmosféru. Krell pobíhal z jedné strany malého podia na druhou a kromě malých kláves stihl zpívat do dvou mikrofonů. Ovšem spíše než Krellův vlastní hlas ve skladbách dominovala jeho odosobněná, upravená verze.

fotogalerie z koncertu tady

Zlom přišel ve třetině programu, kdy se How to Dress Well zastavil a vedl s publikem asi desetiminutovou rozpravu. Kromě představení nové desky, vylíčení svého pražského dne a návštěvy tří veganských restaurací vysvětlil, proč jeho koncert zní tak nevlídně i jak moc je pro něj těžké žít v současné Americe, která bojuje s institucionalizovaným rasismem i chudobou. Zbytek večera se najednou nesl na zcela jiné vlně. Agresivní beaty začaly dávat smysl a jejich odtažitost byla pryč. Z How to Dress Well se během pár minut stal člověk s podobnými starostmi, jaké mají jeho fanoušci. A pospolitost diváků, Krellův smysl pro humor i akustický přídavek s několika výpadky textu dodaly temnému večeru trochu světla.

Info

How to Dress Well (us) + ELLLL (irl)
22. 10. 2018 Café V lese, Praha

foto © Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.