Články / Recenze

Nečekané směry (Decultivate)

Nečekané směry (Decultivate)

Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 18.02.2022

Mezi název formace Decultivate a slůvko intenzita by se dalo položit rovnítko. Jejich výrazné EP Milovat mělo osm minut, přesto to na přejetí a důkladné přežvýkání posluchače stačilo. Byť druhá nahrávka, split s izraelskými souputníky Östra Torn, stopáž drobně prodloužila a pootevřela nové směry vedoucí k větší komplikovanosti materiálu, masomlejnek to byl pořád řádný. Nové EP Pohrdat si základní ingredienci uchovává, ale zároveň překvapuje.

Do sedmnácti minut dokázali Decultivate vměstnat značné množství změn, které nejsou efektní nebo tzv. na sílu. EP je naprosto organické, i když jeden moment je z kategorie „what a fuck is goin’ on here?“: v devítiminutovém opusu Lidé na cestě se v jeho druhé polovině vynoří úžasně zbastardizovaná část žánrově naprosto odlišné skladby, totiž One of Us od Joan Osborne. Decultivate se zároveň neomrzel tlak, řízený chaos a špína. Rukopis je znatelný, přibyly nápady a barvy, které výraz posouvají z – působivé a funkční – jednorozměrnosti, do vod avantgardního metalu, kde se může potkat rozbitá melodie klavíru, riffová rubanice i sludgeová bahnitost. A vše je zahaleno do typických nihilistických nálad.

Málo je někdy více než dost. Decultivate jsou z těch kapel, které tohle moc dobře ví – a umí to prodat. Na mysl se dere otázka, kam dál. Už dvakrát se ale ukázalo, že tahle skupina se umí vydat nečekaným směrem.

Info

Decultivate – Pohrdat (Pushteek, 2021)
Bandcamp

foto © se souhlasem Decultivate

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

K.Flay rozjíždí divoký rock 'n' roll

Jiří Procházka 29.06.2022

Obecně jde spíše o mladistvou hudbu, která vlévá do žil trochu toho puberťáckýho vzdoru a mírného optimismu. Guilty pleasure do dnešní zjitřené doby.

„Love. Nick“ (This Much I Know to Be True)

Jiří Přivřel 19.06.2022

Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...

Čekání na lepší časy (Balthazar)

Maria Pyatkina 15.06.2022

Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.

Terapie národů podle Jareda Diamonda

prof. Neutrino 11.06.2022

Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...

Pestrá paleta Alt-J

Veronika Jastrzembská 07.06.2022

Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.

Tolstoys sa obracia k potrebe nehy a rovnosti

Paulína Janičíková 21.05.2022

Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...

Just a beautiful sound (Sasami)

Veronika Tichá 15.05.2022

Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.

Návrat do budoucnosti (Theon Cross)

Michal Pařízek 08.05.2022

Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.

Skromné rituály Dead Can Dance

Michal Pařízek 26.04.2022

Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.

Síla starého světa Dying Passion

Tomáš Kouřil 19.04.2022

S novou nahrávkou vytanou vzpomínky na druhou půli nultých let. Sociální sítě neexistovaly, na koncerty se chodívalo na kapely, ale i jen tak potlachat...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace