Články / Recenze

Nečekané směry (Decultivate)

Nečekané směry (Decultivate)

Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 18.02.2022

Mezi název formace Decultivate a slůvko intenzita by se dalo položit rovnítko. Jejich výrazné EP Milovat mělo osm minut, přesto to na přejetí a důkladné přežvýkání posluchače stačilo. Byť druhá nahrávka, split s izraelskými souputníky Östra Torn, stopáž drobně prodloužila a pootevřela nové směry vedoucí k větší komplikovanosti materiálu, masomlejnek to byl pořád řádný. Nové EP Pohrdat si základní ingredienci uchovává, ale zároveň překvapuje.

Do sedmnácti minut dokázali Decultivate vměstnat značné množství změn, které nejsou efektní nebo tzv. na sílu. EP je naprosto organické, i když jeden moment je z kategorie „what a fuck is goin’ on here?“: v devítiminutovém opusu Lidé na cestě se v jeho druhé polovině vynoří úžasně zbastardizovaná část žánrově naprosto odlišné skladby, totiž One of Us od Joan Osborne. Decultivate se zároveň neomrzel tlak, řízený chaos a špína. Rukopis je znatelný, přibyly nápady a barvy, které výraz posouvají z – působivé a funkční – jednorozměrnosti, do vod avantgardního metalu, kde se může potkat rozbitá melodie klavíru, riffová rubanice i sludgeová bahnitost. A vše je zahaleno do typických nihilistických nálad.

Málo je někdy více než dost. Decultivate jsou z těch kapel, které tohle moc dobře ví – a umí to prodat. Na mysl se dere otázka, kam dál. Už dvakrát se ale ukázalo, že tahle skupina se umí vydat nečekaným směrem.

Info

Decultivate – Pohrdat (Pushteek, 2021)
Bandcamp

foto © se souhlasem Decultivate

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace