Články / Reporty

Nedělní chvilka s Kadebostany

Nedělní chvilka s Kadebostany

Adéla Polka | Články / Reporty | 26.11.2019

Švýcarský projekt Kadebostany, který hostila v neděli Fléda, nabídl brněnskému publiku velký, temně indiepopový zážitek. Scéně dominoval obří plakát s písmenem „K“ a dvěma hlavami kočkovitých šelem. Když přišla čtveřice muzikantů v mundúrech připomínajících mnišské taláry, mohli jsme číst název skupiny i na opascích okolo krku. Hudebníci rázně nasadili, aby nás přesvědčili jistou, sebevědomou show.

Z mlhy se linou temné tóny a Kadebostany nás vtahují do svého dekadentního světa. Zpěvačka Kristina Jakovleva se upřeně dívá do dálky a přísný výraz skupiny podtrhuje podsaditý pozounista Ross Butcher svými výraznými sóly. Celek budí až radikální dojem, nicméně když se Guillaume de Kadebostany aka Prezident Kadebostany chopí zlatého mikrofonu, je rozesmátý, uvolněný, komunikuje s publikem, všichni jsou najednou v podřepu a skáčou na povel. Publikum ve varu, takzvaně. „Jako by vás tu bylo sto tisíc,“ komentuje pobaveně fakt, že klub je poloprázdný. Zvukař na stagi, který tu a tam ladí Kristině kytaru, dostává od Prezidenta nový úkol, totiž aby dopil jeho gin s tonikem a dolil rum. Celou scénku si až s dětinskou radostí užívá a Kristina mu do toho zpívá: „Save me from me.“ Koncert běží dál a světla spolu s nekonečným dýmem halí sál opět do temné atmosféry.

Že se nacházíme na území republiky Kadebostany nám zpěvačka připomíná obří vlajkou s písmenem „K“, kterou bere do rukou a majestátně s ní mává nad hlavou. „It´s good time to be crazy,“ směje se frontman, když se opět chopí mikrofonu u svého pultu a tančí v rytmu beatů při songu Crazy in Love, na nějž lidi nadšeně reagují. Křehkým hlasem pak Jakovleva podává hity Castle of Snow a Mind If I Stay a navozuje intimní atmosféru, když zpívá o osamělosti, strachu a zároveň o všudypřítomné lásce.

Temná nedělní chvilka indie popu s Kadebostany znamenala vizuálně i hudebně výživný zážitek a skupina přesvědčila o platnosti své republiky, která má jasná pravidla, zároveň v ní ale nechybí humor a nadhled. Návštěvníci koncertu se stávají jejími obyvateli, přirozeně a bez debat, hravě.

Info

Kadebostany (sui)
24. 11. 2019 Fléda, Brno

foto © archiv kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace