Adéla Polka | Články / Reporty | 26.11.2019
Švýcarský projekt Kadebostany, který hostila v neděli Fléda, nabídl brněnskému publiku velký, temně indiepopový zážitek. Scéně dominoval obří plakát s písmenem „K“ a dvěma hlavami kočkovitých šelem. Když přišla čtveřice muzikantů v mundúrech připomínajících mnišské taláry, mohli jsme číst název skupiny i na opascích okolo krku. Hudebníci rázně nasadili, aby nás přesvědčili jistou, sebevědomou show.
Z mlhy se linou temné tóny a Kadebostany nás vtahují do svého dekadentního světa. Zpěvačka Kristina Jakovleva se upřeně dívá do dálky a přísný výraz skupiny podtrhuje podsaditý pozounista Ross Butcher svými výraznými sóly. Celek budí až radikální dojem, nicméně když se Guillaume de Kadebostany aka Prezident Kadebostany chopí zlatého mikrofonu, je rozesmátý, uvolněný, komunikuje s publikem, všichni jsou najednou v podřepu a skáčou na povel. Publikum ve varu, takzvaně. „Jako by vás tu bylo sto tisíc,“ komentuje pobaveně fakt, že klub je poloprázdný. Zvukař na stagi, který tu a tam ladí Kristině kytaru, dostává od Prezidenta nový úkol, totiž aby dopil jeho gin s tonikem a dolil rum. Celou scénku si až s dětinskou radostí užívá a Kristina mu do toho zpívá: „Save me from me.“ Koncert běží dál a světla spolu s nekonečným dýmem halí sál opět do temné atmosféry.
Že se nacházíme na území republiky Kadebostany nám zpěvačka připomíná obří vlajkou s písmenem „K“, kterou bere do rukou a majestátně s ní mává nad hlavou. „It´s good time to be crazy,“ směje se frontman, když se opět chopí mikrofonu u svého pultu a tančí v rytmu beatů při songu Crazy in Love, na nějž lidi nadšeně reagují. Křehkým hlasem pak Jakovleva podává hity Castle of Snow a Mind If I Stay a navozuje intimní atmosféru, když zpívá o osamělosti, strachu a zároveň o všudypřítomné lásce.
Temná nedělní chvilka indie popu s Kadebostany znamenala vizuálně i hudebně výživný zážitek a skupina přesvědčila o platnosti své republiky, která má jasná pravidla, zároveň v ní ale nechybí humor a nadhled. Návštěvníci koncertu se stávají jejími obyvateli, přirozeně a bez debat, hravě.
Kadebostany (sui)
24. 11. 2019 Fléda, Brno
foto © archiv kapely
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.