Články / Reporty

Nedělní počty Colours: 3 + 2 kohouti na čtyřech stagích

Nedělní počty Colours: 3 + 2 kohouti na čtyřech stagích

Veronika Miksová | Články / Reporty | 22.07.2013

Dobíháme do cílové rovinky a přiznám se, že straight edge postoj vynucený graviditou není až tak špatná věc. Dnes si dáme jeden roztomilý trojboj, zařadíme dvě malé mezihry a dočkáme se i kýženého vyvrcholení.

  1. kolo: Vojta Dyk & B-Side Band
    Rozpálený areál nás vtahuje už kolem třetí odpoledne, kdy si to má s publikem rozdat Vojta Dyk a jeho doprovodná kapela B-Side Band. Mainstreamovým posluchačem i tiskem opěvovaný idol žen nabíhá v elegantním kvádru a při úvodní Feeling Good by se i mohlo zdát, že umí zpívat. Neumí, je to jen nafouklá bublina a jediný, kdo tady válí, je doprovodná kapela, která energicky sype jednu předělávku za druhou. Proč mu nědo neřekne, že hlasově a často ani rytmicky na ambiciózní Sinatrovu My Way, Duffyinu Mercy ani Mercuryho Crazy Little Thing Called Love nemá. Holt to vydělává, jako vše průměrné. Zkouším jít ještě blíž při Cry Me a River, kterou stejně shodí svým rádoby vtipným showmanstvím, jódlováním a scatováním. Herec, co zpívá a roztomilým kukučem láká puberťačky, maminy i babičky. Přidaná hodnota, kterou najdete u předělávek Jamieho Culluma nebo Nouvelle Vague, nikde.

Mezihra I
Myslíte si, že osm set let staré písně nemohou znít současně a vyvolat nepovolující husinu? Pak jste nebyli v Gongu na nadějném folkaři Samu Leem. Klaním se.

  1. kolo: Devendra Banhart
    Bezkonkurenčně nejintimnější vystoupení na velké stagi. Devendra s kapelou přichází s malým zpožděním a překvapuje vzezřením neostříhaného dělníka v ušmudlaném úboru. V první půlce kapela lehce bojuje se zvukem a zní jako při zkoušce. Kouzlu to neubírá, jen freak folku se dočkáme minimálně. Většinou ryzí písničkářství s neodbytným pocitem, že jde o známé písně s předělaným textem. Zabte mě, ale Paul McCartney, Beach Boys a další mu spí pod polštářem. Po freak folku ve stylu I Feel Just Like a Child ani památky. Dočkáme se španělštiny, typické dikce, která v první části chybí, hraní na přání a éterické Little Yellow Spider. Magické.

Mezihra II
Chcete-li poznat ďábla za piánem a Tom Waits už vám nestačí, pusťte si Paula Wallfische. Jedno z nejoriginálnějších a nejvtipnějších vystoupení na Colours.

Grand finale
Očekávání se naplní před desátou večerní, kdy nastoupí energií nadupaný Jamie Cullum, který se právem stal hvězdou letošních Colours. Vzrůstem malý a charismatem nabitý klavírista s showmanskou duší a dokonale zabarveným hlasem si s publikem hraje jak kočka s myší. Po sté potvrzuje svůj talent a dokazuje, že předělávka může obstát lépe než originál (Don’t Stop the Music od Rihanny), zážitek jako prase. Když do publika zahuláká „Banik pičo“, zjihnou i ty největší máničky a chtějí ho domů jako suvenýr. Vrcholným momentem, který se zapíše do dějin festivalu, je vyklepání letošního retro hitu Get Lucky od Daft Punk na víko od piána. S beatboxovou linkou. Fabulous. Jeho prostě musíte milovat. Nevídané fyzické i hlasové nasazení vydrží celou hodinku a půl, zpíváme, skáčeme, tančíme a nechceme se loučit. Jediná hvězda skutečně světového formátu na letošních Colours.

Info

Colours of Ostrava
20. 7. 2013, Dolní oblast Vítkovic, Ostrava

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Billie! Kuřecí! Eilish! Nugety!

redakce 21.08.2019

Billie vypálí největší hitovku hned zkraje, dívky ještě mladší než zpěvačka vřeští, až přehluší soundsystém – divím se, že zapomenou na breakdown v půlce písničky.

Hip Hop Kemp 2019: Trueschoolová orientace

redakce 19.08.2019

Ustálená dramaturgie generuje ustálená očekávání a něco, co lze označit jako programové bloky. Nejlepší koncert festivalu přitom můžete zažít kdykoli.

Dobrš bylo (Dobršská brána 2019)

redakce 19.08.2019

Moje předsevzetí bylo jasné: jet někam, kde jsem ještě nebyla. Ideálně na malý festival s netradičním line-upem, buď v horách nebo u vody. Výběr se tím dramaticky zúžil...

Sázky na (ne)jistotu aneb Top 5 Hip Hop Kemp 2019

redakce 18.08.2019

Přebíhal jsem od jedné stage ke druhé a za den stihl i deset koncertů. Při dotazu na nejlepších pět se každý dlouze zamyslel...

Čiže relax, aj búrka (Grape 2019)

redakce 13.08.2019

Tento rok som sa na letisko dostavila po dlhšom čase strávenom na juhu Anglicka, čiže samotný príchod do rodnej krajiny bol trochu kultúrnym šokom...

Aká krajina, taký Katapult. (Brutal Assault 2019)

redakce 11.08.2019

Ve vydatném dešti ale zmokla jak festivalová brožura, tak program na klíčenkách rozdávaných u vstupu. Moderní doba? Je třeba šířit poselství a čokoládovou radost.

Ztlumte ty světla, prosím. (Brutal Assault 2019)

redakce 10.08.2019

Někdo vyslyšel moje fňuky? Říkají, že třetí den bývá kritický, díry v line-upu a vedrem podpořená únava svádí k experimentu.

Their bodies are open (Brutal Assault 2019)

redakce 09.08.2019

Koncert Daughters byl definitivní. Zhudebněná cesta devíti kruhy pekla k absolutnímu zešílení a excentrický projev frontmana Alexise Marshalla, totální paralýza jedovatým potem.

Umírat budu za úsvitu! (Brutal Assault 2019)

redakce 08.08.2019

Dovolenková očista hlukem? Klišé se nevyhneme, obzvlášť na akci, který Google mapy vtipně značí jako Festival Nechutného Napadení. Brutal Assault 24, den první.

... a stejně to bylo málo (Beseda u Bigbítu 2019)

redakce 07.08.2019

Tváře, které jsem tu noc viděla já byly na správné straně. A vezmu-li v potaz fakt, že členové Algiers i australských Kill Devil Hills, o kterých ještě bude řeč, zůstali…