Jakub Béreš | Články / Recenze | 19.03.2015
V roce 2012 způsobilo kanadské duo malou hudební revoluci vydáním debutu Shrines. Kritici nešetřili chválou. Ze střípku post-dubstepu a dream popu vznikl intimní futuristický pop, který měl být předzvěstí velkých změn. V současnosti Purity Ring přicházejí s druhým albem, které upouští od velkých vizí a stává se tím nejsoučasnějším opusem dnešní doby.
Obě nahrávky v sobě míchají odkazy tanečních žánrů. Na debutu šlo o pouhé náznaky, jeho následník nabízí řadu tracků, za které by se nemusel stydět nejeden EDM dj. Another Eternity je poctou všem současným elektro autorům, kteří z taneční muziky dokážou vykřesat něco poslouchatelného. Ovšem těžko říct, jestli je taková deska stravitelná pro mainstreamová média, na někoho může působit nudně a monotónně.
Během poslechu vás nic nepřekvapí. Nejzábavnější část přijde hned na začátku, úvodní stopy v sobě ukrývají na první poslech něco nového a tajuplného. Po chvíli si na ten zvuk zvyknete a vzápětí zjistíte, že deska je taková celá. Stejného efektu by docílili, i kdyby na začátek dali poslední song. Materiál nemá silné ani slabé momenty, a tak se stává tou nejprůměrnější současnou nahrávkou. A za vše může přemíra trapu. Zatímco jiné kapely jej používají ke gradaci nebo v dropových částech skladeb a má spíše epizodní roli, na Another Eternity je základní substancí každé písně. Přitom na rok staré spolupráci s Jonem Hopkinsem (Breathe This Air) nám duo ukázalo, že umí vytvořit originální song, který hravě strčí do kapsy všech těch deset nových.
Navázání na úspěšný debut je jedním z nejzásadnějších zlomů v kariéře každého hudebníka. Purity Ring si vzali příklad z The xx a Jamese Blakea, kteří na prvotinu navázali hitovějším následovníkem, přičemž pomalé písně zůstaly nadále pomalými. Another Eternity sice hity nabízí, ale jsou nijaké - ani pomalé, ani rychlé. Desce by prospěla jakákoliv odchylka od průměru, který si duo samo nastavilo. Strach z experimentu vytvořil deset stejně precizních skladeb, které splývají. Vedle jedné nevydařené by zbytek vyniknul mnohem víc.
Album Another Eternity představuje zaškobrtnutí na cestě za hledáním zvuku futuristického popu. Jak se ukázalo, kombinace debutu a současných trendů nebyla správným řešením. Jednotlivé songy jsou ale přijatelné pro větší skupinu posluchačů, a tak by se kapela s větší oporou ve fanouškovské základně mohla časem vytasit s deskou, která bude mířit tím správným směrem.
Purity Ring – Another Eternity (4AD, 2015)
www.purityringthing.com
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.
Veronika Tichá 25.01.2024
Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.
Jaroslav Myšák 23.01.2024
Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.
Eva Karpilovská 19.01.2024
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Veronika Vagačová 16.01.2024
V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.
Mária Karľaková 28.12.2023
Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.