Články / Recenze

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

Kremace | Články / Recenze | 12.09.2019

OHODNOŤTE DESKU

Ben Power figuruje už po čtrnáct let jako polovina droneových Fuck Buttons. Na kontě už má asi milion patternů, jež dokáží vtáhnout a nepustit. A to velice jednoduše. Základy své sólové kariéry sice položil na vlídnějších ambientních polohách, což šlo ruku v ruce mimojiné i s jeho předskakováním Sigur Rós. Co to má však do činění s jeho současnou tvorbou? Překvapivě málo.

S druhým LP Dumb Flesh (2015) vydaným pod jménem Blanck Mass vyslal svou tvorbu razantně odlišným směrem, začal stavět na přímočarých beatech a bicích linkách. Přitvrdil a nahustil basy, rozehrál hru mezi pomíjivostí a slabostí lidského těla v kontrastu s nekonečností a nesmrtelností analogových syntezátorů. Systematicky se také věnoval modulování hlasů. Následující deska World Eater (2017) představovala dovršení jeho snah vrstvit na sebe tvrdé techno linky, field recordings, house, industrial či noise.

Všechny výše popsané atributy jsou svébytným stavebním prvkem i Animated Violence Mild. Na první poslech se však může album zdát neukotvené, může znít jen jako nesourodý mix postupů tvrdé klubové elektroniky. A to s notnou dávkou agrese. Jen pro ujasnění kontextu, Ben je vegan a člověk, jemuž není osud planety lhostejný. A právě ony nesmlouvavé beaty jsou možná i výkřikem znechucení nad současnou situací, nad konzumerismem a neudržitelností kapitalismu.

Animated Violence Mild funguje jako nelítostná dekompozice klubového elektra. Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Až se songem Creaure/West Fuqua Ben projeví Blanck Mass něžnost a vlídnost. Chvilka jemných vjemů, jež jsou následně stočeny směrem do devadesátých let skladbou No Dice. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje? Poslední píseň alba ohlašuje návrat k Fuck Buttons, kruh se pomyslně uzavírá.

Info

Blanck Mass – Animated Violence Mild (Sacred Bones, 2019)
bandcamp kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.

Vnitřní dítě Jacoba Colliera

Karolina Veselá 04.11.2019

Během následujících dvou let vydá nové čtyřalbum, projekt padesáti skladeb nesoucí název Djesse. Ten evokuje Collierovy iniciály, ale prý jde o náhodu.

Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

Jakub Šíma 02.11.2019

Laterna magika je multimediální fenomén, který již od počátečního úspěchu na výstavě Expo 58 v Bruselu poutal pozornost nejen české, ale i světové veřejnosti.

Kdo tady co posral? (Mucha)

Adéla Poláková 29.10.2019

Pro novou desku Muchy je příznačná fúze žánrů, prolínání jazyků a vypůjčování si jak melodií, tak slov odjinud.

Nejsem mladý a nejsem starý (TaxiWars)

maxim 27.10.2019

Oproti předchozím deskám TaxiWars je Artificial Horizon lehčí, více se tančí, více se fouká kouře na parket, ubylo hřmotnosti, důrazu, aniž by kapela ztratila groovy.

Za hranice harmonie a zpět (Thurston Moore)

Vojtěch Březík 22.10.2019

Spirit Counsel je dostatečně stravitelné album, aby se do něj mohli ponořit i ti Mooreovi příznivci, kteří preferují jeho konvenčnější písňovou tvorbu.

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

Jonáš Sudakov 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

Jakub Koumar 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

Dantez 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.