Není všechno jen špatně: U2

O tom, jak se album Songs of Innocence znenadání objevilo v telefonech po celém světě, už se napsalo dost. Takto snadno jsem se k novému produktu firmy U2 dostal i já. Bono a spol. správně pochopili, že peníze nenajdou u posluchačů, kteří raději stahují, než kupují, ale u korporací, pro které není problém si koupit umělce k reklamním účelům. Spojením s Applem se kapele podařilo upoutat pozornost, rozšířit svoji hudbu opravdu masově a připravit si slušný podklad pro další úspěšné megaturné. Mě to neuráží, oceňuji chytrost a inovaci. Skutečné fanoušky U2 (a že jich je dost) deska zdarma potěší a ostatní ať si klidně stěžují. Těžko však plánovat marketingové strategie srdcem a tato nedostatečnost se pohříchu projevila i na obsahu. Album je dokonalým produktem se špičkovým zvukem, pět producentů vyleštilo skladby do zářivého lesku. Název Písně nevinnosti pak zní jako sebeparodie, nejosobnější nahrávka zní odcizeně.

Bono vzpomíná na iniciační zážitky spojené s prvními koncerty, dětstvím, matkou, rodným městem, okouzlením Amerikou – vzpomínky podané tradičně pompézním stylem, niterné pocity na lopatě bagru. Ale není všechno jen zle. Přes děsivé sborové „óóóó“, odkazující úvodní skladbu do světa vyčichlých Coldplay, je začátek překvapivě silný. První čtyři skladby jsou vlastně skvělé. Přípravu na stadiony jim sice neodpustím (nejtrapnější moment přichází se skandováním „bá bá babera, séntáá babera“ v jinak slušné California), ale pokud ne hned první The Miracle, tak následující Every Breaking Wave je nejlepší skladbou na albu. A song For Someone, produkovaný dříve dvorním producentem Floodem, se ohlíží zpět k počátkům kariéry irské čtveřice – konečně se ozve charakteristicky zvonivá Edgeova kytara.

Většinu skladeb však produkoval momentálně veleúspěšný Danger Mouse (nejlepší v Gorillaz), jehož minimalistické pojetí zvýrazňuje basovou linku, pozvedající slabší střed v jinak jalové Volcano. Předcházející Iris jsme už na minulých deskách museli slyšet několikrát. Naopak podklad pocty Joeovi Strummerovi zní díky baskytaře jako by vypadl z desky Gnarls Barkley. U2 opouští bezpečné vody jen v Raised By Wolves – kytara tady vyloženě baví. Stejně tak šťavnatá Cedarwood Road a povedená Sleep Like a Baby Tonight. A The Troubles oživuje svým výjimečným hlasem švédská písničkářka Lykke Li.

Přes všechny kontroverze spojené s vydáním Songs of Innocence nutno říci, že U2 natočili po rozpačitém No Line on the Horizon slušné album bez ambicí tvořit budoucnost.