Články / Offtopic / / Movie/dox

Nenasytná Tiffany: Andy Fehu vykopal sociální horor

Nenasytná Tiffany: Andy Fehu vykopal sociální horor

Ondřej Čížek | Články / Offtopic / / Movie/dox | 31.07.2015

Kobry a užovky na druhou. Mám pocit, že stejně jako Prušinovský všechny ty nádherně životné postavy stavěl před bolestivé a bolestivě trapné situace, činí tak i Andy Fehu ve svém celovečerním debutu Nenasytná Tiffany. Ambice a celkový záběr jsou samozřejmě jinde, ale obraz českého bídáka, který si dno prohlíží z velmi těsné blízkosti, je budovaný stejně přesvědčivě. Tiffany není ani tak čistokrevným hororem, jako spíš syrovou metaforou o nesnesitelné touze po penězích, která ve spojitosti se sexuální frustrací nabírá na síle a intenzitě natolik, že vzápětí drsně a očekávaně láme vaz. Chceš prachy, tak si je vem. Ale oběť bude velká, fyzická. Je to podáno velmi jasně a jednoduše, prožitek je o to silnější. Pořád ale nemůže být řeč o moralizování, na to je Tiffany stále až příliš krásně ušpiněná, vtipná a zábavná v tom nejširším slova smyslu. Andymu Fehu nechybí přesvědčivý tah na bránu a dalece vyvinutý smysl pro zkratku, které napomáhá čistá práce ve střihu. Dialogy, jež se dle všeho rodily ze spontánní improvizace, plynou rychle a přirozeně, stejně jako civilní herectví Leoše Nohy, s nímž by Fehu měl ještě pár dalších věcí natočit, stejně jako scéna, v níž ani netradičně snímaný Petr Čtvrtníček nemá sebemenší ambici pitvořit se.

Nenasytná Tiffany je výrazným debutem, který si zaslouží pozornost a své diváky a zůstává mi v hlavě minimálně stejně jako režisérův starší kraťas JEŽ. Tiffany s ním má ostatně společné tři věci: chytrou a v dobrém slova smyslu pozoruhodnou myšlenku, důvtipnou práci s českým prostředím, stereotypy a detaily a především pevný režijní záměr, od něhož se neuhýbá a který je dotažen do důsledku. Oproti autorově předchozí nezávislé tvorbě je nicméně tenhle nepřehlédnutelný debut bezpochyby nasycenější. Jak filmařsky, tak myšlenkově. Zůstává hra s žánrem, zůstává ironie a sarkasmus, zůstává nepřikrášlený, místy vhodně agresivní režijní styl, přibývá něco jako sociální komentář. Ten vzniká svévolně, nenuceně. Jakmile na Tiffany půjdu podruhé, nebude to nakonec ani tak kvůli skvěle střiženým bitkám se šlahouny v duchu švankmajerovské školy, ale spíš kvůli momentům, kdy ústřední „hrdina“ názorně předvádí, jak si zbídačelá „česká nula“ v dané době a daném prostředí představuje skutečné bohatství a prestiž („Co to je?“ - „Nevim, ale maj to všichni, tak sem to koupil.“). A jak se z alkoholické trosky v běhu okolností stává spolehlivý vrah. Pokud u nás budou vznikat podobně svérázné a osobité snímky, český filmový vesmír získá na rovnováze.


btw: Jakožto autor, který se ve Full Moonu zabývá image a vizuální komunikací a propagací vůbec, přijde mi adekvátní dát plusové body za věci související s PR filmu. Tiffany nepostrádá padnoucí plakát pohrávající si s estetikou béčkových hororů, který vyloženě zdobí úchvatné logo, jež zase míří k okultismu. Chytrou hru pak uzavírá obří foto nálepka na podlaze před libovolným kinosálem, u níž se diváci mohou nechat vyfotit, ideálně s detektorem kovu. Smysl a účinnost získává tahle sranda spíš až po skončení programu, nicméně nápad a provedení je parádní. Tak.

Info

Nenasytná Tiffany
Režie: Andy Fehu, 2015
www.facebook.com/nenasytnatiffany

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vzpomínky na písek (Desolation Center)

Štěpán Nezbeda 17.09.2022

Na pozvání platformy Synapse Knowledge přijede do pražské MeetFactory americký producent a režisér Stuart Swezey. Recenzujeme jeho dokument Desolation Center.

Tati, chci, aby to mezi námi bylo lepší (Milý tati)

Ondřej Oharek 04.06.2022

Příběh otce a dcery byl uvedený v Locarnu a Torontu, u nás získal dva České lvy. Čím si zasloužil tolik ohlasů?

Běda tomu, kdo v sobě skrývá poušť (Lidi krve)

Štěpán Nezbeda 16.03.2022

Nejvhodnější by bylo film promítat na rozpadající se zeď domu v troskách jedné z opuštěných sudetských vesnic. Proč?

Koukat je to jediné, co umím (Boží ruka)

Štěpán Nezbeda 06.01.2022

Paolo Sorrentino, stejně jako mnoho velkých i menších filmařů před ním, se v novém snímku Boží ruka vrací k formativním rokům svého dospívání.

Oba jsme lidi (Zrcadla ve tmě)

Lukáš Masner 12.12.2021

Film se daří uvěřitelně vyprávět o zdánlivě samozřejmých a všedních věcech – o rozchodech a sblížení, o průměrnosti, obyčejnosti a rozhovorech, které...

Přípravy k filmu T: Posmutnělé čekání na konec světa

Štěpán Nezbeda 09.12.2021

Do kin tento měsíc vstupuje Zvláštní cenou poroty MFDF Ji.hlava oceněný snímek Přípravy k filmu T. šestapadesátiletého debutanta Milana Klepikova.

Divný, alebo výnimočný? (Nitram)

Jakub Blaho 02.11.2021

Kurzel sa vydal na riskantnú cestu, keď sa rozhodol s pochopením preskúmať osobnosť a život Martina Bryanta, ktorý je zodpovedný za masaker v Port Arthur.

Ľudskosť neumiera (Drahí súdruhovia!)

Jakub Blaho 24.10.2021

Prehliadka toho najlepšieho z európskej festivalovej tvorby posledného roka, Be2Can, priniesla aj nový film ruského režiséra Andreja Končalovskijho.

Umenie nám pomáha rásť (The New Bauhaus)

Jakub Blaho 03.10.2021

Festival Film a architektura sa nevenuje len postavám a témam výhradne spätým s architektúrou. Príkladom môže byť dokumentárna snímka The New Bauhaus.

Plány, utópia a mimozemšťania (A Machine to Live In)

Jakub Blaho 29.09.2021

A Machine to Live In je kontemplatívnym dokumentárnym filmom o unikátnom architektonickom projekte plánovania a výstavby brazílskej metropoly.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace