3DDI3 | Články / Reporty | 06.06.2019
Po dlouhých třinácti letech se Tool vrátili do České republiky s předzvěstí nové desky, která by po rocích pilování měla konečně vyjít na konci srpna. Kalifornské uskupení okolo Maynarda Jamese Keenana si dává na své tvorbě záležet. A nebýt obyčejnými se jim dařilo i naživo.
Téměř mystická atmosféra vycházela z úplného zákazu pořizování záznamů na mobilní telefony pod hrozbou vyhození z koncertu. Šlo o dobro věci, aby si všichni mohli vychutnat vizuály i jinak než skrze obrazovky svých dotykáčů, a že bylo na co se dívat. Jednoduchá poloprůhledná bílá plátna natažená v krátkých rozestupech prezentovala obrazy plné plíživých zneklidňujících lidských siluet, bublajících obličejů i cyberpunkových výjevů. K tomu laserová show s „oblačným“ efektem a ve středu pulzující hvězda. Každá píseň měla specifickou estetiku vycházející z videoklipů kytaristy Adama Jonese a i přes propast let fungovala fantasticky. Hororové výjevy v kombinaci s mimořádně barevnou paletou tvořily jeden z nejsilnějších vizuálních zážitků vůbec.
Začalo se na jistotu skladbami Ænima a The Pot a vzrušené chvění na sebe nenechalo dlouho čekat. Parabol a Parabola smetly obavy, jestli to Maynardovi stále zpívá, za Jokera převlečený frontman byl suverénní. Jeho intenzivní vokál, ne uřvaný, naopak tiše melodický byl silným průvodcem vyváženého, emocemi narvaného setlistu. Z každého alba nabídl trojici největších pecek, jen z nejstarší Undertow se dostalo na jedinou. Došlo i na dvojici nových songů Descending a Invincible, které navnadily na zatím nepojmenované album. Dvanáctiminutový behemot Descending s podmanivou kytarovou smyčkou a ezoterickou elektronikou posouvá zvuk kapely beze ztráty osobitosti, klidnější a přístupnější Invincible s působivou basovou linkou pak ještě zvedá očekávání. Kapela se až na jedno, dvě intra nepouštěla do zásadnějších experimentů oproti deskám, čestnou výjimku představovalo Careyho sólo na bicí. Starší skladby jako Stinkfist zní živě dokonce mnohem lépe než na desce, jsou hlubší a procítěnější. Každý tón byl tak, jak měl, každý úder rezonoval, vše bylo matematicky propočítané na minutu.
fotogalerii z koncertu najdete tady
I když jsou pro každou legraci, Tool platí za velké profesionály, kteří s publikem téměř nekomunikují, jen basák Justin Chancellor si neodpustil vtípek a začal – záměrně, nebo omylem (?) – místo Jambi prvními tóny Forty Six & 2. Maynard se zmohl jen na obligátní „Praho!” a u posledního songu povolil mobily. Složení diváků bylo pestré, starší i mladší generaci odlišovala pouze touha po pohybu. Omladina poskakovala v podivných melodických záškubech, ti další brali Tool jako prostor k přemýšlení a poslechu náročnějších kompozic, nikoliv jako možnost fyzického vybití. Na to jsou tady obyčejnější kapely.
Tool si drží výsadní postavení klidné vyrovnanosti v uspěchané době, která jim příliš nenahrává. O to je jejich výpověď cennější. Obrysy členů kapely na pozadí tekoucí lávy se vypálily do mozku a zůstanou tam jako vítaný parazit.
Tool (us)
4. 6. 2019 O2 Arena, Praha
foto © Filip Kůstka
Mia Kordová 07.02.2021
Čtyřhodinový zážitek odstartoval Tim Lawrence videem nazvaným What is post-capitalism? Oslava života a díla britského kulturního teoretika Marka Fishera.
Minka Dočkalová 21.01.2021
Umělci z Brna uspořádali vernisáž „pro nikoho“. Ve veřejném průchodu domu na Údolní nainstalovali velkoformátové grafiky.
Aneta Martínková, su, Jakub Béreš, David Čajčík 18.01.2021
Přesun kultury na síť pokračuje. V online prostředí proběhl během minulých pár dní i největší a nejrespektovanější evropský showcase festival.
Veronika Mrázková 14.10.2020
"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.
Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020
Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!
Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020
Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...
Michaela Šedinová 09.09.2020
Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.
Václav 04.09.2020
Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.
Adéla Polka 04.09.2020
Funguje to. Nenásilně a vkusně.
Vadim Petrov 01.09.2020
Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.