Martin Řezníček | Články / Reporty | 18.03.2018
Ghost of You letos vydali své druhé studiové album Black Yoga, zvukově vytříbenou nahrávku charakterizovanou kombinací zadrhávaných bicích, promyšlených kytar, notné dávky synťáků a chlapáckého, ale procítěného vokálu. Album ještě nebylo naživo moc slyšet, takže zvědavost, jak se mnohovrstvé aranže podařilo připravit pro živé hraní, byla značná; nota bene když kapela avizovala, že chce všechny zvuky hrát živě, bez laptopů.
Jako předskokana si Brňáci pozvali srbské noise/postpunkové trio Repetitor a hned od začátku bylo jasné, že radost z hluku bude jednou z dominujících emocí. Vlastně jednou z mnoha... Nadšení a divokost japonských Tricot i intelektuálství Parquet Courts, viditelné v úvodu, musely ustoupit náporu těžkých houpavých rytmů, při kterých hlavy mimovolně letěly ke kolenům. Hlavička frontmanovi, který se co chvíli nořil do publika nebo se snažil rozběhnout na mini pódiu beznadějně vyprodaného Café V lese. Pak upřený pohled na bubenici – ženský protějšek Taylora Hawkinse z Foo Fighters. Nejtvrdší pecka. Znalé publikum už ví, kdy zaječet. Klobouk letí k zemi, i stromy s kořeny, cihly se drolí a z míchy na jazyk putují probuzené chutě – chlast, cigára, sprej do krku, sex a Bukowski. Touha přenést se do Bělehradu do ještě temnějšího a dusnějšího klubu, hlouběji do podzemí. Zklidnění přichází s hypnofolkovým nápěvem vyvolávajícím představy špinavější než zvuk frontmanovy kytary. Pachuť neklidu zpomaleného Švankmajera a přelet nad dolem Bílina.
Odpověď na tohle se Ghost of You bude hledat těžko. Mylná předpověď. Vidět je hrát naživo je zážitek. Čtveřice postav na pomyslné šachovnici, žádný pěšák, jen čtyři střelci, z nichž každý přesně zná svoji roli. Show je samozřejmá, ale uvolněná a spontánní. Vyhranost z mnoha pódií se nezapře a ani nervozita z živé performance nového materiálu nehatí živelnost kapely. V hlučnějších momentech zvuk přerůstá jen dva metry vysoký prostor pódia i o něco níže položené hlavy muzikantů, v tišších okamžicích se čaruje s nuancemi synťáku či zdánlivě náhodným brnknutím do strun. Pitvání početných krabiček vnáší do pevně daných struktur prvek neopakovatelnosti a nahodilosti.
Po smršti Repetitor přinesli Ghost of You trochu kontrolovanější proud energie, ne menší, jen přesněji zacílený. Na stage dotáhli všechno podstatné z nahrávky a to ještě znásobili. Pověst nezadržitelné koncertní kapely potvrzena i napodruhé - po lekci černé jógy.
Ghost of You + Repetitor (srb)
16. 3. 2018 Café V lese, Praha
foto © Matěj Krč
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.