Články / Reporty

Nesmělý Ryan Hemsworth

Jakub Šíma | Články / Reporty | 22.02.2015

Aktuálnější jména světové scény se v posledních letech konečně přestala vyhýbat české dolině. To platí i o dvou mladých puškách elektronického bojiště – Ryanu Hemsworthovi, který navštívil středeční MeetFactory – a Rustiem, který se zanedlouho představí tamtéž. V obou případech se navíc jedná o mladší ročníky, než jsem já sám (kde jsem udělal chybu?), což ještě podtrhoval středeční předskokan Suicideyear. Za djským pultem byl ale mladý Američan dost jistý. Selekce trapu a hip hopu, který při soustředěném poslechu působí jako hudba po lobotomii, funguje na tanečním parketu na výbornou. A budiž jménům jako Gucci Mane dopřáno uznání aspoň stran tanečního potenciálu, když ze všech dalších stran působí především komicky. Většina nohou nezůstávala v klidu a teplota šla pomalu nahoru. Bylo jasné, že by Suicedeyearovi slušela pozdější hodina, upocenější parket a intimnější chvíle se sníženou obezřetností. Takhle se nevyplatilo nic přehánět, jelikož bylo jasné, že dobrý voják Ryan na tempu ubere.

A taky tomu tak bylo. S Ryanem mám jeden problém. Zatímco jeho remixy a edity fungují většinou výborně a právě v nich prosvítá jeho neotřelost, původní materiál mě ze židle nezvedá. Otázkou tak zůstávalo, na kterou misku vah se koncertní set přikloní. A nakonec zůstal zhruba uprostřed. Kanadský producent vystoupil na pódium s výrazem, z kterého čišela nenucenost hraničící s nesmělostí. Image nesmělého sympaťáka navíc dotvářely projekce, které si pohrávaly s Ryanovým obličejem a jménem, vznikaly vtipné koláže. Žádná epika, ale díky civilnosti a nápaditosti se jednalo o jednu z mála projekcí, která v poslední době potěšila. S Ryanovým příchodem došlo k očekávanému zklidnění atmosféry. Zklidnění by nevadilo, ale set měl momenty, které působily jako hluchá místa a tehdy i dav utichl a čekal, co přijde. Slabší momenty se naštěstí střídaly se záblesky beatové geniality. Poklidný rytmus vystoupení a atmosféra připomněly záběry z Boiler Room, největší ohlas přišel s úvodní částí tracku Snow in Newark. Jinak platil fakt, že nejlépe fungují remixy. Osobním vrcholem byla práce s motivem vypůjčeným od Dannyho Browna a jestli nejsem hluchý, tak remix Death Grips, který byl atmosférou diametrálně odlišný od originálu. O zklamání tak nemůže být řeč, i když příliv producentské dokonalosti se toho večera taky nekonal.

Info

Ryan Hemsworth (can) + Suicideyear (usa)
18. 2. 2015, MeetFactory, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.