Články / Reporty

Netančilo se: HTRK

Netančilo se: HTRK

Jan Starý | Články / Reporty | 09.09.2019

Australské duo HTRK (čti: Hate Rock) patří mezi současnými kapelami k těm, které dokáží nejlépe zachytit některé aspekty nálady ve světě. Kontrasty intimity a umělosti, lásky a deprese, emocí a odtažitosti v hudbě HTRK korespondují se stále stejnými lidskými potřebami v době všudypřítomných reklam na štěstí a dokonalost, bezúčelných prací a rostoucího výskytu psychických onemocnění. HTRK čerpají inspirace převážně z minulosti, zejména osmdesátých let, zpracovávají je ale způsobem, který je v rámci gotického/postpunkového revivalu ojedinělý. V Praze představovali zcela nové album Venus in Leo.

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli. Nepřístupnost osekaného zvuku ale připomněla minulou desku Psychic 9-5 Club a rovněž připomněla, jak nepříjemní dokáží HTRK být. Negativitu přitom posilovalo i prostředí. Fuchs2 se stále ještě nachází někdy mezi estetizovanou cool dezolátností a dezolátností zcela bez přívlastků, což k hudbě sedělo dokonale, a to nejen ze začátku, ale i později, když se zvuk stabilizoval.

fotogalerii z koncertu najdete tadyhle

Téměř celé vystoupení se pak neslo už v duchu omamné letargie. Vynikly známé hity z alba Work (work, work), pár velmi silných skladeb se našlo i mezi novinkami. Především ale fungoval set jako celek. Basové podklady byly nejblíže dubu, ostatní technoidní, postpunkové, dreampopové prvky se slévaly do opiátového oparu, nad kterým zněl éterický hlas Janine Standish. V mlze pod pódiem se řešilo dilema, jak vyjadřovat nadšení z unavené hudby, apatickým houpáním. HTRK stále více vtahovali do světa svých přeludů: jako by mě zamotávali do měkké, ale neprostupné látky, která dusila cokoli živého, veselého a rychlého. Když hudba dozněla, bylo to jako vynořit se zpod vodní hladiny nebo přejít z černobílého filmu do barevného. Pak se dalo naplno docenit okouzlení, které právě skončilo. Dlouze a bouřlivě vytleskávaný přídavek ani nepůsobil plánovaně.

Info

HTRK (aus)
5.9.2019 Fuchs2, Praha

foto © Anna Baštýřová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Blahodárný vliv dlouhé cesty z Hostomic aneb O pomnožných jen slepě (Charli XCX)

Michal Smrčina 18.11.2019

Jestli si mě Charli XCX nemusela stoprocentně získat v rámci poklidného, mondénního poslechu, pak lze tvrdit, že její živá přítomnost je divoká a strhující.

Blues Alive: Oslava svobody

Jiří Vladimír Matýsek 17.11.2019

I v sobotu se držela laťka kvality na vysoké úrovni a nijak se neubíralo ani na obdivuhodné pestrosti, s níž se podařilo letošní program postavit.

„Que me des diez euros!“ aneb bikram jóga v Underdogs’

Cyril Nováček 17.11.2019

Do vůně stále doutnajících santalových tyčinek nastupuje punková diva z Compostely s kuklou na hlavě a hned od začátku pouští jednu vlnu breakcoru a drum and bassu za druhou.

Dav roztopený chladom... (Mayhem)

Lucia Banáková 17.11.2019

Jednorožce, zvratky a poctivý nórsky black metal.

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob.

Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

David Bláha 15.11.2019

De La Soul předváděli veteránsky bezchybný rap poháněný roky prověřenými beaty. Setlist ale nebyl nostalgickým přehráváním debutové desky...

Blues Alive: Třikrát jinak. A The Stooges

Jiří Vladimír Matýsek 15.11.2019

Personal Jesus od Depeche Mode nebyla ten večer jediná píseň, která na bluesových pódiích moc často nezní.

O čem stojí za to zpívat (The Lumineers)

Anna Valentová 12.11.2019

The Lumineers předvedli show adekvátní svému jménu, přesto celému večeru chyběl nějaký skutečně výjimečný moment.

Hádanky z Utrechtu #4: Všechno je, jak má být

Michal Pařízek 11.11.2019

O duchu ve stroji se bavíme staletí, Holly Herndon to dokázala obrátit vzhůru nohama – pomocí strojů vytvořila emoce tak důvěrné...

Hádanky z Utrechtu #3: Chicago rulez!

Michal Pařízek 10.11.2019

Hudebně někde mezi free jazzem, gospelem a zuřivým art punkem, nasazením i napětím nepříliš daleko od Algiers například? Silná slova ze silného místa.