Články / Reporty

Nezaleknout se duchů místa ani duchů v sobě (DIIV)

Nezaleknout se duchů místa ani duchů v sobě (DIIV)

David Stoklas | Články / Reporty | 13.08.2022

Bojí se DIIV duchů? Do budovy bývalé továrny na skleněné výrobky a bůhvíco dalšího se draly ještě poslední zbytky umírajícího denního světla, když DIIV startovali svůj set. Prvních několik skladeb prokládali nejistými otázkami, jestli tohle místo není prokleté, jestli tu nestraší. Jestli jsou v DIIV v něčem dobří, tak v překonávání vlastních bubáků. Potvrdili to i tentokrát. Místy sice vypadali, že přemítají úplně nad něčím jiným, těžko jim to ale vyčítat, děláme to všichni.

Před DIIV se představili brněnští Ghost of You, kteří velká kytarová očekávání ředili roztančeným setem postaveným převážně na syntezátorech, a když už se přece jen vlnily struny, zvuk šel ven pod závojem efektů. Z publika bylo slyšet: "Už by taky mohli něco vydat." Ghost of You se vytasili s novou skladbou, takže to vypadá slibně.

Všem jsou známy příběhy o heroinovém období Zacharyho Colea Smithe, každý zaregistroval aspoň jeden z tisíců článků přirovnávajících ho ke Cobainovi nebo rozebírajících jeho vztah se Sky Ferreira, jak jsou Sid a Nancy nebo Kurt a Courtney. Vynořit se z bahna závislosti, kdy média servírují mimořádně ponižující policejní mugshoty, muselo stát Smithe obrovskou spoustu sil. Prodělal katarzí a vizáž průšviháře vyměnil za nerda, což podtrhuje i jeho nová záliba v kartičkách Magic. Všechno působí mnohem přirozeněji, když jsou hudebníci méně karikatury a více lidské bytosti.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Po prvních nervóznějších skladbách a několika ujištění z publika, že místo prokleté není a že zvuk je naprosto v pořádku, získali DIIV větší sebedůvěru. A byl čas na mimořádně precizní rytmický postpunk, bubny a basa, spíše kvílející kytary, než aby se hrála kila. Baskytarista Colin Caulfied odhodil plážovou čapku a společně s kytaristou Andrewem Baileyem si měnili místa, poskakovali jako čmeláci na jarní louce. Jako by oni dva převzali roli frontmana a Smith tuhle energii jen poklidně podporoval. Pouze v songu Doused si neodpustil před začátkem bridge stadionový výkřik: „Let’s go!”

Během vystoupení, trvajícího něco přes hodinu, prošli DIIV několika náladami v závislosti na tom kterém albu, prim hrálo poslední Deceiver. Dalo se topit v existenciálním marasmu skladby Horsehead nebo rozjařeně tančit při posledním songu Blankenship, zatímco se DIIV pouštěli do filipiky proti používání fosilních paliv. Hubení lední medvědi čekají na smrt na tající ledové kře. Celý večer probíhal hlavně v temnějších vlnových délkách, v zákoutích, kam slunce nesvítí. Anebo naopak svítí až moc.

Info

DIIV (us) + Ghost of You
11. 8. 2022 MeetFactory, Praha

foto © Jan Kuča

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Opäť doma (Pohoda 2024)

Richard Michalik 12.07.2024

Na flákanie nie je príliš priestor, trojboj Arlo Parks - Skepta - James Blake čaká.

Odpojené (Bear Stone 2024)

Ema Klubisová 11.07.2024

Po dvoch dňoch sa neznáme tváre stávajú známymi a z krátkej pauzy na wc sa môže stať popíjanie chorvátskeho piva Karlovačka s päťdesiat ročnými metalistami pod mostom.

Na konci kolonády (KVIFF 2024)

Štěpán Nezbeda 09.07.2024

Směs nespokojenosti, nadšení, znechucení a odchodů ze sálu vyvolal i všeobecně nejočekávanější kousek z kategorie chytrých žánrovek, v Cannes vychvalovaná Substance.

Vajbit Kafku v Siřemi (Deziluze 2024)

Pavel Novotný 05.07.2024

Vjíždíme do Siřemi. Vlaštovky tu sedají na nízké elektrické vedení a loví všudypřítomný hmyz. Není náhodou každý festival tak trochu Woodstock?

Zbraně tiché i hlasité (Kim Gordon)

Alžběta Sadílková 04.07.2024

Ačkoli je jejich energie nakažlivá, publikum jí se zvláštní apatií vzdoruje. Ke konci vystoupení dav šumí kousavými poznámkami nejen na účet interpretek.

Nostalgie a technooptimismus rybníka (Rosnička 2024)

Viktor Hanačík 02.07.2024

Půlnoc přeje experimentálnějším slotům. Kryjou se tu dvě zásadní věci, hybridní futuristický set oloongbru, zakladatele pražského labelu Yuku, a posttrapová vize tria Awoo.

Hlad po větší intenzitě (Chelsea Wolfe)

Václav Valtr 26.06.2024

Vzhledem k technickým nedokonalostem vyzněly nejlépe písně folkové, pomalé a komorní, tedy zkrátka ty, které netrpěly nedostatkem rvavé kytary.

Tři dny v Barceloně (Sónar 2024)

Zuzana Malá, Lenka Pittnerová 21.06.2024

Dostalo se nám škály zážitku, od experimentální scény, bohaté nabídky projektů v rámci doprovodného programu, které téměř vždy zahrnují AI, techna v gigantických halách i barcelonského fashion weeku.

Still moving (Respect Festival 2024)

Akana 19.06.2024

Na každém ročníku Respect Festivalu se najde něco památného, jedinečného, něco, co i po letech zchátralým paměťovým buňkám napoví: „To bylo tenkrát, když…“

All kinds of rock for all kinds of people (Rock for People 2024)

Eva Karpilovská 17.06.2024

Hlavně chill. Co na tom, že se kolem vás pohybují tisíce lidí. Jsme tu přece všichni kvůli hudbě, tak proč si ji kazit malichernostmi?

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace