Články / Profily

Ngoni pro třetí tisíciletí (Bassekou Kouyaté)

Ngoni pro třetí tisíciletí (Bassekou Kouyaté)

Akana | Články / Profily | 25.02.2020

Poměrně dlouho, až do svých čtyřiceti, zůstával malijský hráč na loutnu ngoni Bassekou Kouyaté především u doprovázení hvězdnějších afrických muzikantů. Ve stínu takových velikánů jako Toumani Diabaté a Ali Farka Touré cizeloval techniku a trpělivě vyčkával, až přijde ta pravá chvíle pro něj i jeho instrument. Starobylá loutna ngoni, jejíž původ se ztrácí kdesi dávnověku, rovněž čekala na své zviditelnění. Zatímco atraktivnější, ale mnohem mladší harfa kora v uších milovníků africké hudby dávno zdomácněla, o tento nenápadný strunný nástroj, považovaný za předchůdce banja, se blíže zajímal málokdo. Bassekou Kouyaté si emancipaci ngoni v globálním měřítku vytknul za jeden ze svých hlavních cílů.

Když v roce 2006 umírající Ali Farka Touré povzbuzoval svého mladšího kolegu, aby se osamostatnil a postavil vlastní kapelu, skoro jako by mu bezděčně předával štafetu, přestože oba, kromě toho, že hráli na různé nástroje, vycházeli z rozdílných společenských i kulturních tradic multietnického Mali. Zatímco Ali Farka byl farmář ze severovýchodu, Bassekou Kouyaté měl kořeny v jižněji položeném kraji Ségou a narodil se do prastaré rodiny griotů, kasty vážených hudebníků-kronikářů, jejichž posláním bylo zaznamenávat ve svých skladbách významné události, oslavovat krále a velmože, hrát na svatbách a slavnostech nebo svou hudbou vyprovázet bojovníky do války. Přestože Kouyaté na tento odkaz svědomitě navazuje, jeho ctižádostí je zároveň kulturní bariéry překonávat. Když v době přípravy třetího alba Jama Ko došlo v Mali k povstání Tuaregů, vzestupu radikálních islamistů a vojenskému převratu, své rozhořčení, smutek a touhu po vzájemném porozumění rozkmotřených etnik vložil právě do titulní písně nahrávky.

Kouyatého osvětové cíle se neomezují jen na Mali nebo širší západoafrický region. Brilantní instrumentalista se nijak netají snahou oslovit co nejširší spektrum posluchačů a myslí přitom jak na své krajany, tak na západní publikum. „Chtěl jsem zachovat tradiční postupy, abych dokázal stále těšit své africké fanoušky, ale snažil jsem se také dosáhnout pikantnějšího, současnějšího zvuku, abych zaujal posluchače z Evropy, Asie, Ameriky, ze všech zemí, kde nerozumějí slovům, ale dokážou cítit mou hudbu,“ uvedl pro magazín Quietus u příležitosti vydání desky Ba Power, na níž spřežení louten ngoni a afrických perkusí podepřel v několika písních i bicími, a vyšel tak vstříc posluchačům se spíše rockovým zázemím.

Ve využití svého osudového nástroje je Kouyaté vysloveně revolucionářem. To, že v jeho kapele Ngoni Ba figurují celkem čtyři loutny, není v griotské tradici nic nového, ale přidávání dalších strun, vyčlenění jedné ngoni jako basového nástroje nebo hra vestoje, to už jsou novinky, s nimiž jako první přišel právě Bassekou Kouyaté. Nemluvě o elektrifikaci a zapojení wah-wah pedálu, které sám v citovaném rozhovoru odůvodnil stručně: „Všiml jsem si, že když použiju wah-wah efekt, lidé se začnou usmívat a tančit.“ Kdo by takový přístup nazval podbízením se, ten patrně Kouyatého hru ještě neslyšel. Snaha bavit posluchače je v ní ve vzácné rovnováze s technickým mistrovstvím i hlubokým vhledem do staleté tradice ngoni a malijské hudby vůbec.

Když se na radu Aliho Farky Tourého konečně rozhodl ukončit svá sidemanská léta, úspěch se dostavil takřka okamžitě. Hned první album Segu Blue, produkované etnomuzikoložkou a dlouholetou propagátorkou africké hudby Lucy Duran, zvítězilo v africké sekci BBC Radio 3 Awards, to následující I Speak Fula bylo dokonce nominováno na Grammy. Africká hudba získala prakticky přes noc novou hvězdu první velikosti, k níž se začali slétat další osvícení hudebníci ze Západu. Na deskách Jama Ko a Ba Power se jako producenti vystřídali někdejší bubeník Arcade Fire Howard Bilerman a neúnavný hledač Chris Eckman (Dirtmusic, ex-The Walkabouts). V té době už Kouyatého doprovodná skupina Ngoni Ba získala podobu rodinného klanu, kde kapelník hraje po boku svých synů, bratra i synovce, přičemž jeho manželka Amy Sacko je v roli sólové zpěvačky nenahraditelným pilířem sestavy od samého počátku.

Do Prahy se malijský virtuoz vrací po pěti letech s loňskou nahrávkou Miri, na níž poněkud slevil z modernizačních snah, přesto je stejně suverénní a působivá jako její předchůdci. A nejen díky přítomnosti inspirativních hostů, jakými jsou kytarista Habib Koité, marocký hráč na guimbri a oud Majid Bekkas nebo Afel Bocoum, další z přímých dědiců odkazu Farky Tourého. Spolupráce má Bassekou Kouyaté vůbec v oblibě. Na svá alba si nějaké hosty zve pokaždé, sám se podílel například na projektu Damona Albarna Africa Express nebo na crossoverovém albu s všeříkajícím názvem Afrocubism. Zahrál si s Bélou Fleckem, Taj Mahalem i Joachimem Kühnem, s králem kory a svým někdejším mentorem Toumanim Diabatém se potkává opakovaně. Muž, který ngoni, nástroj s tisíciletou tradicí, zasadil do hudebních souřadnic 21. století, se dnes řadí k velikánům současné africké hudby a nechat si ujít jiskřící vibrace sálající z vystoupení jeho Ngoni Ba by byla věčná škoda.

Info

Bassekou Kouyaté
fb interpreta

Živě:
Bassekou Kouyate & Ngoni Ba (rmm)
11. 3. 2020 21:00
Futurum Music Bar, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon Stage 2024: ||ALA|MEDA||

redakce 22.03.2024

Hutné a pestré taneční rytmy doplňuje industriální produkce i jasně psychedelické poselství, daleko nejsou karibští experimentátoři a rukodělná elektronika Nyege Nyege.

Full Moon Stage 2024: Lenhart Tapes

redakce 21.03.2024

Projekt, za kterým stojí někdejší srbský kulturní publicista, bývalý člen noiserockové kapely Klopka za pionira a dua Pamba Vladimir Lenhart.

Full Moon Stage 2024: Aunty Rayzor

redakce 20.03.2024

Její rýmy vždy krájející správný beat s precizností skalpelu jsou jedním z nejvýraznějších exportních produktů Hakuna Kulala po boku dalších raperek jako MC Yallah.

Full Moon Stage 2024: Fat Dog

redakce 20.03.2024

Pětice pokračuje v ADHD produkci scény okolo klubu Windmill (Black Midi, Squid), tamní kapely se nerozpakují mixovat téměř cokoli, co projde kolem nich.

Full Moon Stage 2024: Derya Yıldırım & Grup Şimşek

redakce 19.03.2024

Fenomén anatolské psychedelie pronikl do širších kruhů před více než dekádou, skupiny jako Baba Zula jej prosadily mezi hudební fajnšmekry.

Full Moon Stage 2024: Irreversible Entanglements

redakce 18.03.2024

Jejich improvizovaný, konfrontační způsob hraní v propojení s mluveným slovem je zbaven jakékoliv abstrakce a místo toho volí formu jasného, ritualistického apelu plného hněvu.

Full Moon Stage 2024: Freekind.

redakce 18.03.2024

Za jemnými elementy R&B, jazzu a neosoulu nasátými něžností a křehkostí na míru Lauryn Hill se skrývá prosté motto „be free. be kind“.

Vojde francúz do potravín a vypýta si melón (Mezerg)

Dušan Šuster 29.06.2023

Donútiť jazz a tanečnú hudbu, aby existovali v symbióze, je neľahká výzva. Mezerg však práve na nej vybudoval svoj autorský rukopis.

Spodní proudy moderního žití (Dry Cleaning)

Jan Krejča 24.03.2023

Nikdy jsem nevěřil v linearitu hudebního vývoje, nikdy jsem neuctíval interprety ani kapely víc, než bylo nutné. Počítal jsem vždy s niternou intuicí, která mě přivábí k něčemu výjimečnému.

Full Moon Stage 2023: Tramhaus

redakce 15.03.2023

Nizozemská postpunková senzace stihla za dva roky existence vydat sotva hrst písní a už se z nich stala jedna z nejžhavějších evropských nadějí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace