Pavel Novotný | Články / Reporty | 12.04.2018
Slunce praží, oči se mhouří, vzduch na horizontu se tetelí. A právě tam se rýsuje obrys postavy zahalené v rouchu řádu psychedelických mnichů, stále se přibližuje, zesiluje melodie hraná na saz, tradiční loutnu tureckých hudebníků. Poutníci znaveni cestou odhazují zavazadla, uvolňují hávy a začínají se vlnit do rytmů hráče na darbuku, který se celou dobu se skrýval ve stínu palmy a nyní uchvacuje srdce tanečnic svůdným pohledem. Na velbloudovi přijíždí rytíř ve svátečním, na očích brýle chránící zrak před zvířenými zrnky písku. Jezdec se připojuje k hráčům oudem a muezínským zpěvem, zároveň vyzývá k tanci a zpěvu i ostatní cestující, kteří tomuto požadavku ochotně vyhovují. A hle! Na koberci přilétá čtvrtý mudrc bláznivého vzhledu, rozverný učenec podporující trio zvuky z kouzelných krabiček a hrou na činel. Slunce zapadá, jen hvězdy osvětlují nekonečné nebe a prázdnotu pouště. Po cestě z Dubaje přijíždí šejk ve svém Mercedesu a....
Dobře, to už je moc. Nic takového se ve středu ve Futuru nestalo, i když ti s větší fantazií si takto koncert Baba Zula mohli představovat. Čtveřice dorazila bez zpěvačky, což ale zbylí členové doháněli vtipnými výstupy a komunikací s publikem. Jako by si domorodí hudebníci usmysleli stát se rockovými hvězdami a s nadsázkou používali i jejich manýry. Nechybělo producírování se davem, sólo hrané vestoje na židli, bubenické sólo (na darbuku), společné „hej“ po určené melodii, plavba publikem na židlích, přetlačování na pódiu, atmosférická minuta vsedě nebo roztleskávání. A zvuk? Obavy z kombinace živých nástrojů a beatů vzaly za své, saz se procpal i přes elektroniku. Světla napomáhala fantaziím, podobně jako egyptský koberec, středověká košile, lidový stejnokroj nebo letecké brýle mistra s oudem zespoda ovívaného větrákem.
fotogalerie z koncertu zde
Atmosféra neskutečná, k tanci se přidali postupně všichni. Lidové písně kombinované s psychedelií a reggae fungují takřka zázračně a lišácky hvězdné manýry byly jen třešničkou. Doufejme, že příště se ponoříme do světa tisíce a jedné noci i se zpěvačkou a tanečnicí.
Baba Zula (tr)
11. 4 2018 Futurum Music Bar, Praha
foto © Anna Baštýřová
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.
Akana 24.03.2024
Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.
Michal Mikuláš 20.03.2024
Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...
David Čajčík 20.03.2024
Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.
Michal Smrčina 17.03.2024
Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.
Kryštof Kočtář 15.03.2024
Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.
Tomáš Jančík 13.03.2024
Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?
Julia Pátá 12.03.2024
Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.
Jan Starý 11.03.2024
Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.