Články / Reporty

Nostalgická večeře s Peterem Gabrielem

Nostalgická večeře s Peterem Gabrielem

Anna Mašátová | Články / Reporty | 14.10.2013

Nostalgie táhne a stále více kapel sází na jistotu, živé provedení nejlepších alb kariéry se vyplácí po všech stránkách. Své o tom ví i Peter Gabriel, vracející se po devíti letech do České republiky v rámci turné Back to Front. Na šňůře znovu oživuje své nejprodávanější album So vydané roku 1986, a ačkoliv čeští fanoušci nemohli za železnou oponou zrod So nikterak prožívat, jméno Gabriel má u nás nemálo příznivců. Pražská O2 sice nebyla vyprodaná, míst ale nezbývalo mnoho.

Jen pár minut po plánovaném začátku přišel na pódium sám maestro, aby uvedl dvě talentované Švédky a zároveň vokalistky tour - Jennie Abrahamson a Linneu Olson. Gabriel se na Čechy připravil opravdu vzorně a nezůstal jen u obligátního pozdravu v češtině, ale zvládl velmi slušný úvod v celých větách. Kromě lingvistického nadání je mistrem vyhledávání slibných talentů, s dívkami měl ruku více než šťastnou. I když měly být jen záskokem za ochořelou Ane Brun (kterou si můžete vychutnat za několik dní v pražské Akropoli), od první chvíle na sebe strhly pozornost. Klavíristka a cellistka předvedly třípísňovou ochutnávku vlastní tvorby, kousky Ah a Phoenix byly okouzlující. Škoda jen rušivého šumu opozdilců při hledání sedadel, pravděpodobně díky němu následovala otravně se vlekoucí pauza. Poté už se znovu objevil Peter Gabriel pokračující v českém proslovu, aby prozradil, že večer bude rozdělen na tři části, stejně jako dobré jídlo. Akustický předkrm, elektronický hlavní chod a celé album So jakožto sladká tečka na závěr.

Akustický set zahájil novinkou OBUT jen se svým dlouholetým spoluhráčem a basistou Tonym Levinem. Brzy přispěchala celá kapela, dokonce původní hráči ze So - bubeník Manu Katché i kytarista David Rhodes. Akusticky proběhly i další dva kousky, Come Talk to Me a přes dvacet let stará píseň Shock the Monkey. Aby byla první část opravdu jasně odlišitelná, bylo v celé hale rozsvíceno, což byl pro horní řady dosti nepříjemný, oslepující zážitek.

Po začátku Family Snapshot přišel střih a rozjela se konečně show se vším všudy. Gabrielovo střídání kláves a křídla, vynikající videoprojekce, roztomilá taneční choreografie ve stylu „nejsme sice tanečníci, ale přeci jen jsme něco natrénovali“ i velmi zaměstnaní technici, ovládající zlověstné obří reflektory na vysokých nohách, které někdy agresivně pronásledovaly či útočily na Gabriela, těžko si při tom pohledu nevzpomenout na Spielbergovu Válku světů.

Nechyběla píseň Solsbury Hill, při které se zvedla vlna naprostého nadšení, zatímco u Why Don't You Show Yourself, zazpívané s doprovodem klavíru a vokálem Abrahamson, naskakovala husí kůže. Na závěr přišel slibovaný dezert v podobě So. Snová Red Rain i naprostá bomba Sledgehammer, při které mnozí nevydrželi a rozhodli se zamířit před pódium (ochranka je ovšem nenechala dlouho dovádět). Jedním z vrcholů byl duet Don't Give Up s Jennie, stejně jako její zpěv v In Your Eyes. Celé vystoupení, trvající dvě a půl hodiny, korunoval jak krátký Gabrielův proslov o budoucnosti, tak The Tower That Ate People z alba OVO a protestsong Biko.

Gabrielovi se návrat do minulosti vydařil. Byl jednoznačně ve skvělé formě, a pokud zprávy nelžou, máme se roku 2015 na co těšit. Ikonický muzikant si prý bere pauzu, aby začal pracovat na nové desce.

Info

Peter Gabriel: Back to Front
10. 10. 2013, O2 Arena, Praha

foto © Jaromír Zajíček

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace