Články / Recenze

Nové hvězdy americké nezávislé scény? (DVA: Nipomo)

Nové hvězdy americké nezávislé scény? (DVA: Nipomo)

Jakub Šilhavík | Články / Recenze | 12.03.2014

Odvěká touha českých kapel vyrovnat se zahraničním vzorům končila v minulosti povětšinou úsměvně – světovost totiž nespočívá v bezmyšlenkovitém kopírování zahraničních trendů, ale v nalezení ryze originálního přístupu k vlastní tvorbě a vymezení se vůči zástupu zaměnitelných formací. Právě manželé Jan a Bára Kratochvílovi bezezbytku naplňují výše zmíněnou definici osobitým žánrovým koktejlem indie popu, freak folku, lidové hudby, kabaretu a současné elektroniky. V roce 2008 nejprve přišli s debutem Fonók označovaným za folklór neexistujících národů, aby o dva roky později navázali popem neexistujících rádií, a nyní se poprvé vydávají probádat naši pozemskou realitu, byť prostřednictvím hravé optiky mimozemských průzkumníků, kteří přistáli nedaleko amerického městečka Nipomo.

Angažmá u zámořského labelu Northern Spy nemohlo být lépe načasováno – odkazy na americké reálie se skýtají doslova na každém kroku, zvukovou paletu ozvláštňují terénní nahrávky Tichého oceánu a vymyšlený fiktivní jazyk se opatrně přibližuje běžné angličtině. Již titulní skladba Nipomo připomene za pomoci omlácené drhnoucí kytary dusot koňských kopyt řítících se po vyprahlých pláních - stačí jenom zavřít oči a nechat se unášet. Pilotní singl Mulatu se sice na chvíli odvrací stranou od vytyčeného směru, když vzdává působivý hold etiopskému jazzmanovi Mulatu Astatkemu, zdánlivě veselá taneční skladba však skrývá životní zoufalství - vše podtrhuje znepokojivý animovaný klip od Jaromíra Plachého, tvůrce oceňované počítačové hry Botanicula. Zvukové experimenty o chvíli později pokračují zašifrovanou zprávou marsovského vozítka Curisioty (No Survi), která nezapře inspiraci ambientním downtempem Boards of Canada.

Naštěstí nechybí ani pověstná dětská hravost zosobněná bohatou paletou roztodivných hudebních nástrojů a samplů ve skladbách Surfi, Zoppe nebo Vampira. Vymyšlený jazyk dvojice zpívaný s animální bezprostředností je stále univerzálně srozumitelný všem posluchačům bez ohledu na zeměpisný původ, jako by se v člověku probouzely vzpomínky na pradávné rituální tance našich předků. Vzývaná světovost mírumilovně koexistuje s českými kořeny a DVA nadále zůstávají spíše zanícenými kutily z chalupy na okraji lesa než profesionálními studiovými mágy typu Animal Collective. Oproti minulosti jednotlivé písně fungují i nezávisle na kontextu alba a disponují silnými hitovými proporcemi - závěrečná hymna Vespering neskutečně dojímá mrazivou krásou a bez přehánění se může rovnat tvorbě takových velikánů jako Sigur Rós nebo Björk.

DVA natočili po všech stránkách dotaženou desku, která je rovným dílem experimentální jako přístupná, a s nezbytnou dávkou štěstí skončí Nipomo nejenom v tuzemských výročních žebříčcích nejlepších alb.

Info

DVA – Nipomo (Label HomeTable, 2014)
http://www.2dva.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Nádej prázdnych tiel (Vojtik)

Richard Michalik, Veronika Vagačová 30.01.2025

Po silnom debute, za ktorý si Vojtik vyslúžil ocenenie RadioHead Awards, šlo očakávať čokoľvek. Jeho odvaha a talent ukazovali hneď viacerými možnými smermi.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Cepín v hlavě (Kid A Mnesia)

Štěpán Šanda 28.01.2025

Procházka výstavou v podobě něčeho blízkého počítačové hře může dobře připomínat pandemickou osamělost. Kid A Mnesia Exhibition.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Poslední zvonění aneb Život Vernona Subutexe

Michal Pařízek 28.01.2025

Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: „Byly jsme holky a byly jsme trochu divné…“ aneb Holky v punku

Radim Kopáč 27.01.2025

Punk ladies made in ČSSR určitě musely být. Možná ne tak výrazné jako holky z Dybbuku, možná netvořily celou sestavu, ale každopádně tady měly své místo. Na pódiu i pod…

Trochu červené (Lelee)

Veronika Vagačová 22.01.2025

Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.

Mramory města, v pokojích mršin (Infamis Tenebre)

Jiří V. Matýsek 21.01.2025

Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.

Nový hlas v mé hlavě (Linkin Park)

3DDI3 01.01.2025

Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace