Články / Sloupky/Blogy

Nowa Muzyka 2018: polské (v)tipy

Nowa Muzyka 2018: polské (v)tipy

Jarmo Diehl | Články / Sloupky/Blogy | 05.06.2018

Festival Nowa Muzyka tentokrát a poprvé už na konci června otevře brány Slezského muzea v Katovicích, aby rozprostřel širokou paletu elektronické hudby s nejrůznějšími přesahy. Velkým jménům, popovým spektáklům a přímočaře tanečním věcem se věnuje náš playlist na Spotify, zahraniční akvizice prosejeme v dalším díle tipů na letošní ročník, nyní se věnujme polské scéně. Ano, jsou tu známější značky typu Syny, The Dumplings nebo Bokka, ovšem my vybíráme pět jmen, která byste neměli minout, pět jmen napříč styly i žánry, od experimentální elektroniky po blackmetalové břehy.

Bitamina, co je to za slovo? Producent Amar Ziembiński, vokalista Mateusz „Vito” Dopieralski a raper Piotr Skibiński přimíchávají do hiphopu funk, jazz, rap i poezii, jsou fascinováni „beaty, samply a slovy slepenými emocemi”. Zatímco Ziembiński žije a pracuje v Německu jako režisér, zbývající dvojice pěstuje bio sýry a zeleninu. Bitamina, víme. Společně vydali čtyři desky, které jsou tu temnější a můžou připomenout Napszyklat, tu hravější a poetičtější, s ozvěnami africké hudby.

Daniel Brożek alias Czarny Latawiec, v překladu Černý papírový drak, se zabývá studiovými nahrávkami, ale také zvukovými instalacemi a divadelními soundtracky. Sám sebe nazývá „sonoristickým plundrofonistou a zvukovým imperialistou”, taky vede chytré řeči o reflexi černých rytmů a temperovaném ladění. Faktem zůstává, že jeho experimentální tracky si nezadají s tím, co se odehrává v našem prostředí třeba v rámci večerů Wakushoppu, čili trip pro otevřené hlavy s velkou empatií pro zvuk jako takový.


Hubert Zemler, bubeník spojený s improvizovanou scénou spolupracoval s Národní operou, s divadly, byl součástí četných jazzových a experimentální skupin. Je autorem sólových alb, které okouzlují bohatostí zvuku, mimořádnou hudební citlivostí a virtuózní technikou hry. Příliš akademické? Kdeže. Temná atmosféra, oblé beaty, v jednu chvíli „spinet”, v tu další vibrafon. Space opera svého druhu. Scena Kameralna NOSPR bude ideálním místem pro cestu do vesmíru.


Abychom nezůstali jen u elektronických výbojů, máme tu Kurws. A to nejsou žádní vyjukaní zajíci. Tři alba, pravidelně koncerty po starém kontinentu, zrovna projeli celou západní Evropu, aby tour nazvanou Gazela smrti zakončili v Barceloně na Primaveře. Rocková sestava se zvolna vznáší mezi improvizacemi a mathrockem, když vůbec nejde na ruku očekáváním, tradičním schématům nebo nožkám nachystaným chytit rytmus tance. Nabourávání kolektivní paměti, rafinovaný a pouze zdánlivý chaos.


Rockové duo Maciej Salamon (kytara, zpěv) a Adam Witkowski (bubny, zpěv) už svým názvem Nagrobki (Náhrobky) naznačuje, že hudba i texty budou mít poněkud makabrózní charakter. Nagrobki mají za sebou tři studiová alba a libují si v kombinování starého polského bigbítu, kytarového noiseu i black metalu. Na místě je i humor, který může upomenout na tuzemský underground. Další rok v urně? Prosím.


Info

Tauron Nowa Muzyka 2018
28. 6. - 1. 7. 2018
Slezské muzeum, Katovice
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Co právě v elektru kutěj: Mocné elektronické výboje slovenských mimozemšťanů

Richard Kutěj 27.06.2020

Slovenský elektronický label Aliens Production zásobuje mezinárodní scén povedenými releasy už od roku 1997. A mocně rozjel i letošní sezonu.

Jeden pytel pro všechny děcka. Jak se v Česku (ne)píše o novém rapu.

David Čajčík 25.06.2020

Hudební průmysl se změnil dávno, rap je nový pop, jen si toho česká žurnalistika nevšimla, respektive to odmítá reflektovat.

Cesto-pics.jpg no.3

Mária Karľaková 26.05.2020

Cestovanie nie je len o tom dostať sa na dané miesto, je o objavovaní, slobode, hľadaní, o prítomnom okamihu o tom, že samotná cesta je cieľ.

Singletone: Protomartyr – Worm in Heaven / Processed By the Boys

Štěpán Sukdol 17.05.2020

Iggy Pop o Protomartyr prohlásil, že jsou ta nejlepší kapela, co dnes v Americe mají. Postpunková parta z Detroitu slaví dekádu působení na scéně dvěma singly, brzo deskou.

Jako zabít naději

Michal Pařízek 15.05.2020

Uvolňování opatření pouhým zvyšováním kapacity kulturní akcí je úsměvné a jak již bylo řečeno, vychází z naprosté neznalosti prostředí a problematiky. Co bude dál?

Šejkr na doma: Na viděnou

Michal Pařízek 30.04.2020

Po půlhodinovém telefonátu s Brendonem z The Kill Devil Hills jsem chtěl psát o tom, jak se bojí o svoji hippie sestru... Poslední Šejkr na doma je tu.

Šejkr na doma: Spi sladce, potvoro

Michal Pařízek 29.04.2020

Gejzír vtipu a humorných situací – načala to Kateřina Konečná plamennou obhajobou maršála, který přišel o pomník, pak jsme viděli rozhořčeného Bohumila Pečínku a celé to završil Barťák.

Šejkr na doma: Básníci a bábovičky

Michal Pařízek 28.04.2020

„Tepláky jsou nové džíny.“ Někdy není jednoduché udržet si zdravý rozum, při sledování novinových titulků v poslední době je to ještě o poznání těžší.

Šejkr na doma: Ambulance horkých nápojů

Michal Pařízek 27.04.2020

Chybí mi kavárny. Možná víc než co jiného. Chybí mi jejich atmosféra, podivným způsobem kombinující ruch a klid, stejně jako možnost ji sdílet.

Sám doma #2: O křehkých lidech

cyril kosak 26.04.2020

Trocha mizantropie nikoho nezabije aneb o víře v dobrého člověka v časech nejen pandemických.